Do boje o Oscary půjde Hořící keř. Nebo Donšajni?

ČTK Kultura ČTK, Kultura
23. 9. 2013 13:19
Hořící keř je původně televizní projekt, proto nominaci musí schválit Americká filmová akademie
Tvář Jana Palacha.
Tvář Jana Palacha. | Foto: HBO

Praha - O Oscara pro nejlepší cizojazyčný film by se mohlo za Česko ucházet drama Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové. Do nominací je vyslala Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Projekt o hrdinském činu studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti okupaci Československa, vznikl podle scénáře Štěpána Hulíka v produkci HBO Europe a Nutprodukce.

V hlasování akademiků zvítězil podle ní Hořící keř mezi 35 domácími projekty drtivou většinou. Na dalších místech skončily filmy Donšajni Jiřího Menzela a Líbánky Jana Hřebejka. Nominace v 86. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS) budou vyhlášeny 16. ledna 2014 a sošky vítězným filmům předány 2. března v Los Angeles.

Hořící keř vznikl původně jako třídílná televizní série, zkrácená filmová verze měla v českých kinech premiéru letos v září.

"Vzhledem k tomu, že jde o výjimečný případ, čeká vybraný film ještě posouzení komisí Americké filmové akademie pro cizojazyčné filmy. Ta musí potvrdit, že film splňuje podmínky stanovené pravidly pro tuto kategorii," uvedla mluvčí ČFTA Martina Reková.

ČFTA zařadila filmovou verzi Hořícího keře do hlasování na základě vyjádření právníků, že jde o nové dílo, a nebylo porušeno pravidlo, že film nesmí být před uvedením do kin vysílán v televizi či na internetu. Zástupci AMPAS prý potvrdili, že v případě zamítavého rozhodnutí komise by za Česko mohl být nominován film, který se umístil druhý, tedy Donšajni.

"Poprvé v historii je za Českou republiku vyslán do oscarového klání film, jehož režisér není českého původu. Trojnásobná držitelka nominace na Oscara, polská režisérka Agnieszka Hollandová, má k důležitému okamžiku české historie blízký vztah, protože v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy studovala na pražské FAMU," uvedla Reková.

Hořící keř začíná scénou Palachova sebeupálení v lednu 1969 a událostmi, které po jeho alarmujícím činu bezprostředně následovaly. Hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová, která se rozhodne zastupovat rodinu Palachových v beznadějném soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž veřejně zpochybnil motivy Palachova činu teorií o studeném ohni.

Hořící keř - trailer
Hořící keř - trailer | Video:

"Je velmi těžké dotknout se pravdy o blízké minulosti. Jsem vděčná, že jsem se prostřednictvím tohoto filmu mohla vyrovnat s podstatnou událostí spojenou s mou generací. Je důležité umět se vypořádat s komunistickou minulostí," komentovala Hollandová zprávu o vyslání svého projektu do boje o Oscary. Po jeho uvedení na mnoha festivalech se ukázalo, že film je srozumitelný i pro ty, kteří nemají s komunistickým režimem zkušenost.

"Výběr Hořícího keře jako kandidáta na Oscary vnímám jako ocenění všech, kdo se na filmu podíleli, i těch, o nichž vypráví. Jejich připomínka, že nelhat a zachovat si rovnou páteř je možné v každé době, se právě teď ukazuje jako velmi aktuální," uvedl scenárista Štěpán Hulík. V tomto projektu účinkovali Tatiana Pauhofová, Jan Budař, Jaroslava Pokorná, Vojtěch Kotek, Martin Huba, Ivan Trojan a Igor Bareš.

Soška Oscara putovala naposledy do Čech v roce 1997 za film Kolja. Mezi pět nominovaných titulů se naposledy probojovaly v roce 2004 Želary.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy