Praha - Každý druhý Rom v zemích Evropské unie se za poslední rok setkal s diskriminací své osoby a 66 až 92 procent Romů svou diskriminaci žádné organizaci neoznámila. Domnívali se, že by se "stejně nic nestalo".
Vyplývá to z rozsáhlého sociologického šetření ohledně diskriminace etnických a přistěhovaleckých menšin, které si objednala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).
Spolu s obecnými závěry celého šetření byla minulý týden zveřejněna i první podrobná zpráva z plánované série "Zaměřeno na údaje", která se věnuje pociťované diskriminaci Romů v sedmi zemích EU. Z té Česká republika vychází jednoznačně nejhůře.
"Obecně je jasné, že existuje výrazná diskriminace Romů a že do jisté míry v jistých částech Evropy vzniká něco, co bych nazval anti-gypsismus," řekl pro Aktuálně.cz eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla.
Proč do Kanady emigrují jen čeští Romové, proč vznikají v Česku ghetta a lze tomu zabránit a existuje v Česku vůbec nějaká politická vůle Romům pomoci? O tom i jiných tématech mluvilo Aktuálně.cz s Vladimír Špidlou u příležitosti prvního setkání integrované platformy pro začleňování Romů, konaném v 24. března v rámci českého předsednictví v Praze.
Aktuálně.cz: Byly výsledky zprávy FRA pro vás šokující nebo jste to tak trochu čekal?
Vladimír Špidla: "Zpráva mě nemohla šokovat, protože se v tomto světě pohybuji a mám zhruba představu, jak se věci mají. Ale když potom vidíte černé na bílém, jaké je naše postavení, tak se potom divíte. Nějaká překvapení tam ale byla. Některé země, které jsem si myslel, že jsou na tom hůř než my, jsou na tom nakonec lépe než my. Obecně je jasné, že existuje výrazná diskriminace Romů a že do jisté míry v jistých částech Evropy vzniká něco, co bych nazval anti-gypsismus. To znamená, že rasismus se začíná koncentrovat vůči Romům, a to jsem samozřejmě věděl."
Jak vidíte situaci českých Romů prchajících do Kanady? Někteří čeští političtí činitelé je nazvali ekonomickými azylanty. Máte pro to podobné vysvětlení?
První věc, která je docela zajímavá, je, že čeští Romové jsou v první desítce azylantů, kteří žádají v Kanadě o azyl. Druhá věc je, když porovnáte situaci českých Romů s Romy na Slovensku, tak rozhodně není lepší. A jich je dokonce víc. Proč neemigrují ve stejném poměru? To není ekonomická otázka. Jistě, že ekonomické prvky tam také hrají roli. Ale je to otázka setkávání se s rasismem. Jestliže Česká republika je druhá země (v EU - pozn. red.), kde jsou Romové nejčastěji obětí kriminálních činů, to, co jsme viděli ve Vítkově, což byl odporný kriminální čin, pak se není čemu divit. Když se cítíte ohroženi, tak se pokusíte utéct. Zpráva jasně ukazuje, že u nás jsou Romové pod největším tlakem. A nejvíc jich proto emigruje.
Každá vláda v Česku si nechá vždy vypracovat zvláštní integrační program, ale žádný se zatím nepodařilo pořádně nastartovat. V čem vidíte problém?
Protože se to podceňuje. Vláda, ve které jsem byl já, odstartovala určitou strukturální a integrační politiku. Myslím si, že byla jakýmsi zárodkem. Ale na stole vždycky leží důležitější věci, tak se to nikdy pořádně neodstartuje. Je tu slabá politická vůle. Neexistuje tu pochopení, že diskriminace podrývá základní strukturu a stabilitu demokratické společnosti.
Vybavuju si citaci, která komentovala naši ústavu zhruba tak, že je zaplavena lidskými právy. Když jsou lidská práva chápána v některých politických výrocích jako plevel, tak se potom nemůžete divit, že některé projekty, které s nimi velmi úzce souvisí, nemají potřebnou podporu.
Když jsme ten problém nechali dojít tak daleko, jak říkáte, a vytvořila se tu mezitím ghetta (hrubý odhad 330), měl byste pro danou situaci nějaké konkrétní řešení?
Samozřejmě, že nemůžu mít konkrétní řešení, protože každé ghetto představuje určitý specifický problém. Není ghetto jako ghetto. V prvé řadě nesmíte dopustit vytváření ghett a sestěhovávat lidi, kteří mají sociální potíže do stejného místa, protože jak se prokázalo, bez ohledu na etnicitu to přináší problémy. Dále musíte použít všechny prostředky sociální politiky s terénní prací.
V čem tedy starostové měst pochybili?
Když se podíváte na strukturu české sociální práce, tak si musíte položit otázku: Jak to, že některé město to nechalo dojít tak daleko? Proč nevyužilo institut náhradního příjemce, který umožňuje, aby se nájemné bez souhlasu toho člověka rovnou strhávalo ze sociálních dávek bez jakékoli exekuce a rovnou se platilo. Takový dluh při důsledné práci nemůže vzniknout. Je třeba položit otázku jednotlivým starostům, kterým se to stalo. Proč k tomu došlo, proč nevyužili tento institut? Sami starostové mají exekuční právo, tak proč najímají veřejné exekutory, kteří si účtují za vymožení dluhu, který bývá několik stovek korun, 9 tisíc? A přitom tato částka bude opět splacena z veřejných prostředků pomocí sociálních dávek.
Je vůbec možné ghetta likvidovat, když už jednou vzniknou?
Pokud chcete zlikvidovat ghetto, tak to vyžaduje mimořádně dlouhodobou a nákladnou akci. V jednom francouzském městečku postavili sídliště a tam postupně sestěhovali lidi většinou z imigračních kruhů anebo ty, kteří měli sociální problémy. V důsledku toho jim tam vzniklo rozsáhlé ghetto s obrovskými problémy. Pak se rozhodli, že s tím musejí něco udělat. Snažili se nejprve lidi pro projekt získat a také změnili urbanistickou strukturu města. Některé domy zbourali a udělali místo nich parky. V některých vybudovali kulturní a sociální instituce apod. Dokonce prorazili tunel, aby mezi touto lokalitou a centrem města bylo přímější spojení. Obchodní síť vybudovali na rozhraní v té „dobré" a té degradované čtvrti. A v průběhu dvaceti let se to změnilo. Vyžaduje to ohromné úsilí, velikánkou vynalézavost a značné finanční prostředky. To, aby ghetto vzniklo, nevyžaduje žádné zvláštní prostředky.
Jak byste zhodnotil pokrývání českých médií těchto sociálních otázek?
Negativních zpráv je opravdu hodně. Dobré věci se podle mého špatně prodávají, a to je, myslím, problém médií obecně, nejen těch českých. Je to svým způsobem vidět i v umělecké tvorbě - kolik filmů je o kriminálních činech, o násilí a kolik jich je o rodině, která dobře funguje a přežila všechny strasti, které život přináší? Fascinace negativnem není v našich médiích o nic větší než jinde.
