S odvahou proti totalitě. Kdo může dostat Cenu Paměti národa

Obrazová sekce
14. 11. 2014 17:15
Udílení Cen Paměti národa proběhne 17. listopadu v Národním divadle. Dvacet nominovaných osobností z Česka, Německa, Polska, Maďarska a Slovenska spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě.

Dvacet osobností nominovaných na letošní Ceny Paměti národa spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě. Je mezi nimi Češka Dana Vargová, která protirežimní aktivity dokázala spojit s péčí o postiženého syna, polský disident Kornel Morawiecki, který se před policií šest let ukrýval v ilegalitě, či východoněmecký duchovní Rainer Eppelmann, jehož se tajná služba Stasi pokusila dvakrát zabít. Udělování cen pořádá organizace Post Bellum. 

Během večera vystoupí v Národním divadle mimo jiné slavný americký hudebník John Cale, člen legendárních Velvet Underground.  Vystoupí zde též slavný maďarský klávesista Gábor Presser (Omega) nebo jeden z nejznámějších světových muzikantů českého původu, kytarista Ivan Král. Zahraje také berlínská skupina Pankow, slovenský klávesista Marián Varga se zpěvačkou Janou Kirschner či skupina Pražský výběr ve své nejslavnější sestavě. 

Bibiana Wallnerová (1932-2014)

Foto: Post Bellum

Rodačka z Bratislavy žila jako dcera advokáta až do roku 1948 běžným životem dívky ze středostavovské rodiny. Doma ji vedli ke sportu i k umění. Po komunistickém převratu otec navrhoval, aby odešli za hranice, ale jeho dcery tehdy nechtěly.

Starší sestra Dorota ovšem po čase změnila názor. Kamarád žijící v exilu ji nabádal k emigraci a sehnal převaděče. Jedné květnové noci roku 1951 se rodina spolu s dalším mužem vydala k rakouské hranici. Kolem druhé hodiny ráno se však ve tmě ozvaly povely a výstřely pohraničníků. V nastalém zmatku uprchlíky pozatýkali, její sestru Dorotu usmrtil výstřel. U soudního přelíčení chtěla osmnáctiletá Bibiana vzít všechnu vinu na sebe, ale nejvyšší trest dostal otec – dvanáct let. Matku odsoudili na pět let a Bibianě vyměřili za pokus o překročení státní hranice trest dvouapůlletého žaláře.

V květnu 1953 ji propustili na amnestii. Bibiana musela řešit existenční starosti a všechen volný čas a peníze věnovala návštěvám rodičů uvězněných daleko od domova. Otec ve vězení brzy zemřel.

Po čase našla uplatnění jako autorka písňových textů, rozhlasová redaktorka a spisovatelka – i když její kariéru nejednou poznamenal cejch nepřítele lidu. Své zážitky z vězení vylíčila v knize Pod basovým klíčem.

 

Právě se děje

Další zprávy