Z Bruselu za katedru. Až skončí jako komisařka, chce Jourová učit. Fakulta o ni stojí

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
4. 4. 2024 15:23
Věra Jourová (ANO) na konci října po více než deseti letech skončí jako eurokomisařka. Na návrat z Bruselu se chystá už nyní. S Právnickou fakultou Univerzity Karlovy jedná o tom, že by mohla vyučovat. Fakulta je tomu nakloněná a byla by ráda, aby Jourová vedla na univerzitě vlastní předmět.
Eurokomisařka Věra Jourová
Eurokomisařka Věra Jourová | Foto: Profimedia

Rok předtím, než Jourová v roce 2013 vstoupila do vrcholné politiky, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Teď uvažuje o tom, že se na tuto akademickou půdu vrátí. Tentokrát jako vyučující. "S vedením školy se o tom bavíme," potvrdila Aktuálně.cz Jourová. Co konkrétně by měla učit, ještě není jasné.

"Kde mám náskok kvůli své práci v komisi, je právo pro digitální svět. Tam bych mohla být užitečná," uvedla místopředsedkyně Evropské komise odpovědná mimo jiné za koordinaci boje s dezinformacemi a vymahatelnost práva a etických principů v online prostředí. Momentálně Jourová objíždí členské státy EU s apelem, aby se připravily na dezinformační nápor před eurovolbami. 

Právnická fakulta v Praze potvrdila, že by stála o to, aby jejich někdejší absolventka na škole vyučovala. "Paní eurokomisařka při své práci v Evropské komisi získala řadu zkušeností v oblasti regulace digitálních platforem a umělé inteligence. Jsou to jedny z klíčových problémů dneška, které mají úzký vztah například ke svobodě slova, právu na soukromí, ale i kvalitě demokracie jako takové," vysvětlil proděkan pro komunikaci Marek Antoš.

"Bavíme se proto o možnosti externí spolupráce, v rámci níž by našim studentům nabídla nový volitelný předmět zaměřený právě na tuto oblast," doplnil Antoš.

Jourová však tvrdí, že právnická fakulta není jedinou, kde by se mohla po konci svého mandátu objevit. Svůj seminář by mohla mít také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a nevyloučila ani práci v zahraničí. 

"Angažmá na Ukrajině by mě zajímalo, konkrétně pomoc vládě při přípravách na vstup do unie," uvedla Jourová při setkání s novináři v Praze. Zdůvodnila to tím, že díky svým předchozím zkušenostem z české cesty do unie a téměř deseti letům v komisi ví, "jak se připravují reformy nebo jak má vypadat mediální zákon, aby byl v souladu s evropskými pravidly". 

Nic konkrétního ale Jourová zatím ve vztahu k napadené zemi dohodnuté nemá. "Vždy jsem říkala, že pokud bych měla pracovat mimo Česko, tak by to byla Ukrajina. A to platí. Podzim je ale ještě daleko," dodala.

Pomoc zemím aspirujícím na vstup do EU patří mezi běžné angažmá bývalých eurokomisařů nebo vysokých představitelů společných institucí. Platilo to pro Donalda Tuska, který z pozice šéfa Evropské rady, tedy unijních summitů, odjel pomáhat rovněž ukrajinské vládě, týká se to také bývalého českého eurokomisaře Štefana Füleho nebo někdejší lotyšské eurokomisařky Sandry Kalnieteové.

Vedle znalostí a zkušeností jsou bývalí funkcionáři EU k takové práci motivovaní konkurenční doložkou ve smlouvě. Ta jim v průběhu dvou let od odchodu z komise zakazuje vykonávat komerční činnost, při které by využívali informace nabyté v komisi. 

Toto moratorium se bude týkat také Jourové. V jejím případě znamená, že by například nemohla pracovat pro Google, Facebook nebo jinou velkou digitální platformu, na kterou nyní dohlíží a reguluje ji.

Po tuto dobu zároveň bývalí eurokomisaři dostávají velkou část svého bruselského platu, takže nemusí řešit příjem, protože ho mají zajištěný. Také evropský důchod bude mít Jourová vysoký. Až nabyde nyní devětapadesátiletá politička věk odchodu do penze platný pro eurokomisaře, tedy 66 let, měl by její důchod činit v přepočtu okolo čtvrt milionu korun hrubého.  

Video: Občas se mi něco o Babišovi donese, neměl vždycky hvězdné chvíle, řekla Jourová (4. 4. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Věra Jourová | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy