Brno - Podle znalců obhajoby je Barbora Škrlová duševně nemocná týraná osoba patřící do ústavu. Naopak podle odborníků obžaloby je to do sebe zahleděná herečka, která si týrání jen vymyslela.
Jedna z hlavních postav takzvané kuřimské kauzy zvládla být během jednoho roku dítětem i dospělou, Aničkou, Adamem i Barborou. Teď je "dvojí" i v očích soudu.
Přestože mají znalci, kteří na ni vypracovávali posudky v oborech psychologie, psychiatrie a sexuologie, téměř totožné vzdělání a pracovali se stejným člověkem, výsledky posudků dvou stran sporu se diametrálně liší.
Rozpory v posudcích sice běžné jsou, ale v kauze Kuřim nabyly nevídaného rozměru. Znovu tak rozvířily diskuzi o nezávislosti a kompetentnosti českých soudních znalců.
Situaci by měla napravit chystaná novela zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chystá ministerstvo spravedlnosti.
Psycholožka: Nepracujeme s čísly, ale s názory
Obrovské rozdíly v posudcích udivily i soudce z kuřimské kauzy Pavla Götha. Po úterním vystoupení znalců obhajoby se psycholožky a psychiatra zeptal, zda jsou si vědomi, co by pro ně znamenalo křivé svědectví. Znalci se nenechali znervóznit.
"Znalecké posudky psychologů se občas liší. Můžou se různit. Mnohé je věc názoru," řekla Aktuálně.cz soudní znalkyně v oboru psychologie Jana Telcová, kterou si k vyšetření Barbory Škrlové najal advokát Richard Novák.
Situace konkrétně v psychologii je podle ní jiná než třeba v balistice nebo chemii.
"Není to exaktní věda, ve které můžete vše početně vyjádřit," dodala Telcová. „Sice klient vypracovává i nějaké testy, ale i v jejich vyhodnocení jsou odchylky. Navíc záleží na tom, v jaké situaci ho pozorujete, kolikrát ho vidíte a podobně."
Soudní znalkyni z oboru sexuologie Růženě Hajnové, která vypracovávala posudek na základě žádosti obžaloby, to ovšem v úterý u soudu úplně normální nepřipadalo.
"Že se posudky liší, to se stává. Ale takto diametrálně v závěru a stanovení diagnózy? To je naprosto ojedinělé," tvrdí Hajnová.
Psychiatr Ivan Weinberger, který vypracoval posudek pro obhajobu, totiž tvrdí, že Škrlová je duševně nemocná a měla by se léčit. Přitom psychiatrička i psycholožka ze strany obžaloby duševní nemoc rezolutně odmítly.
Spor rozetne znalecký ústav
"Soudní znalec by měl být nezávislý. Ovšem v případě, kdy se závěry obhajoby tak diametrálně liší, vyvstávají úvahy o tom, nakolik znalci skutečně nezávislí jsou," připustila sexuoložka.
U soudu vzbudil rozruch soudcem předčítaný dopis Renaty Škrlové své dceři Barboře. V něm Barboru informuje, že posudek vyžádaný obhájcem je "extrémní".
Mezi znalci obžaloby a obhajoby jsou i rozdíly v odměňování. Zatímco znalec obžaloby je vždy placený přesně podle tabulek, obhájce může "svým" odborníkům přilepšit.
"Já jsem v tomto případě byla placená podle vyhláškové sazby, nijak speciálně," odmítá spekulace Telcová. S advokátem Škrlové navíc prý spolupracovala teprve podruhé a posudek pro něj psala poprvé.
Soud si kvůli nevídanému rozdílu v posudcích vyžádal revizní posudek. Ten už bude vypracovávat některý ze znaleckých ústavů, u kterých by měla být zaručena profesionalita a nezávislost.
Ministerstvo: Napravíme to. Zákonem
O tom, že například znalci v oboru výtvarného umění se „pletou příliš často" a nic jim za to nehrozí, informoval deník Aktuálně.cz už v lednu.
Čtěte zde: Soudní znalci se mýlí o statisíce. Nic jim ale nehrozí
Znalec může být za svůj omyl potrestán jen v případě, že by jej učinil záměrně. Pokud odpřisáhne, že konal v dobré víře, odejmutí titulu znalce, pokuta, uhrazení vzniklé škody ani jiný postih mu nehrozí.
S návrhem, jak zaručit profesionalitu soudních znalců, přišli v roce 2001 poslanci Cyril Svoboda a Stanislav Křeček. Podali návrh na vydání zákona o profesní komoře soudních znalců a také požadovali změnu zastaralého zákona o znalcích a tlumočnících. Neuspěli.
Teď už se zřejmě kritici zákona dočkají. Ministerstvo spravedlnosti totiž dokončuje návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících. Má „zkvalitnit výběr a tím i činnost znalců a tlumočníků".
