Půjde Janoušek z vězení? Soud čeká na zprávu lékařů

Marek Pokorný Marek Pokorný
24. 1. 2015 20:00
Pražský podnikatel s vlivem Roman Janoušek žádá o přerušení trestu kvůli léčbě po úrazu hlavy. Jakou má šanci?
Roman Janoušek je podle svého advokáta celou dobu ve vězeňské nemocnici.
Roman Janoušek je podle svého advokáta celou dobu ve vězeňské nemocnici. | Foto: Vojtěch Marek

Praha/Brno – Krajský soud v Brně stále ještě nerozhodl, zda přeruší trest jednomu z nejznámějších českých vězňů.

Soudu zatím nedorazily všechny klíčové dokumenty, aby mohl posoudit žádost o dočasné propuštění podnikatele Romana Janouška, který si od loňského listopadu odpykává v nemocnici brněnské věznice čtyřapůlletý trest za nehodu v opilosti a těžké zranění řidičky jiného auta. Janoušek žádá o přerušení trestu ze zdravotních důvodů, chce léčit následky údajného vážného úrazu hlavy.

"Nemáme zatím všechny podklady potřebné k rozhodnutí," uvedla mluvčí soudu Lenka Smutná.

Soud čeká především na zprávu lékařů brněnské vězeňské nemocnice. Zatím se však nedá odhadnout, kdy zprávu soud dostane. A ani jak dlouho se poté dá očekávat rozhodnutí. Časové limity neexistují. "Zákon neukládá, v jaké lhůtě musí soud rozhodnout," podotkla Smutná.

Janoušek tak zatím dál zůstává za mřížemi, i když v mnohem mírnějším a pro něj tedy přívětivějším nemocničním režimu.

Kdy ho vězeňští lékaři vyšetří, netuší ani Janouškův právník Vít Široký. Jisté je, že dosavadní lékařské posudky nejsou příliš čerstvé. Obsahují výsledky zkoumání Janouškova zdravotního stavu ještě před nástupem do věznice. Jde o starší lékařské zprávy, především Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, kde se podnikatel po úrazu hlavy léčil s krevním výronem do lebeční dutiny. Tedy tytéž lékařské zprávy, s nimiž Janoušek neuspěl s žádostí o odklad výkonu trestu.

"Dodali jsme zdravotní dokumentaci z civilních nemocnic, kterou jsme už jednou předkládali. Bohužel jsme žádnou jinou neměli," uvedl advokát Široký.

Přitom právě žádost o odklad nástupu trestu, která Janouškovi nevyšla, je u soudů nejen častější, ale především úspěšnější. Takhle například devět měsíců oddaloval čtyřleté vězení bývalý senátor za ODS a vlivný muž Chomutovska Alexandr Novák, odsouzený za korupci.

Návrhy lékařů jsou úspěšnější

Zda soud Janouška nechá léčit na svobodě, nelze předvídat. Pokud by se Janoušek díval jen čistě na matematickou pravděpodobnost a statistiky vězeňské služby, s velkou šancí počítat nemůže. Data jasně ukazují, že trestanců, kterým soud vyhoví a pustí je dočasně na svobodu kvůli léčbě, příliš není – jen několik případů ročně.

Pokud o přerušení trestu žádají sami vězni, uspějí pouze ve třetině až čtvrtině případů. Například loni takto odsouzení žádali o propuštění v 46 případech, soud však nakonec vyhověl pouze třinácti z nich. O rok dříve pak bylo žádostí 62 a uspělo jen 18 trestanců.

Mnohem úspěšnější jsou žádosti o přerušení, které navrhuje lékař. V roce 2013 se takhle na svobodu dočasně dostala většina z celkových 60 vězňů, loni dokonce 92. Pro srovnání: v roce 2004 byl přerušen trest celkem 42 a v roce 2009 pak 33 vězňům. Z těchto čísel je přitom potřeba odečíst těhotné ženy, kterých bývá necelá desítka ročně. Ty mají nárok na přerušení až do doby, než jejich dítě dosáhne jednoho roku věku.

Posuzování zdravotního stavu vězně je tříkolové: podnět od vězeňského lékaře obdrží nejdříve obvodní lékařská komise Vězeňské služby. Pokud se shodne na přerušení trestu, předá návrh dál na komisi na generálním ředitelství, která vypracuje své stanovisko pro soud.

"Soud ale doporučení nemusí vzít v úvahu a ani ho vždy nebere. Lékař dává podnět na základě zdravotního stavu, soud bere v úvahu i bezpečnostní hledisko," uvádí Petr Werbik, ředitel nemocnice při Vazební věznici v Praze na Pankráci.

Podle Werbika jsou navíc české vězeňské nemocnice natolik dobře vybavené, že zvládnou postarat se o drtivou většinu případů. Část vyšetření či zákroků zvládnou ve spolupráci s civilními nemocnicemi, kdy nemocného vězně hlídá eskorta.

Šance? S rakovinou či nervním onemocněním

Typickými případy, kdy soud dovolí přerušit výkon trestu, bývají onkologická onemocnění nebo poruchy centrálního nervového systému. "V těchto případech vyžaduje pacient tak nákladnou a složitou péči, že by musel být hlídán v civilním zařízení. To je dlouhodobě skoro nemožné," vysvětluje Werbik.

Nejčastěji soudy přeruší trest krátkodobě, kdy pacienty pouštějí ke konkrétnímu zákroku, který nejsou schopni provést lékaři ve vězeňské nemocnici. Hned po výkonu se pak vězni vrací za mříže. "Soud většinou určí dobu přerušení, například šest měsíců či rok a poté vše posuzuje znovu. Od nás si pak opět vyžádá podklady pro posouzení," řekl Petr Werbik.

V řadě případů však může přerušení trestu trvat i několik let. Kolik takových případů je, ovšem Vězeňská služba nebyla schopna sdělit. Stejně tak neexistují data o vězních, kteří se do věznice nevrátili, protože na následky vážné choroby zemřeli. "Tuto statistiku nesledujeme," uvedl mluvčí vězeňské služby Robert Blanda.

Že ale několikaletá přerušení trestů existují, napovídá jiná statistika: zatímco v roce 2013 byl ze zdravotních důvodů přerušen trest šedesátce vězňů, na svobodě jich bylo ve skutečnosti víc než dvojnásobek – přesně 133. Trest jim byl tedy přerušen v předchozích letech a dál trval.

Pitrův parťák se zázračně uzdravil

U velmi vážných případů může soud dokonce nakonec upustit od návratu k odpykání zbytku trestu. Ani tuto statistiku však Vězeňská služba podle Blandy nevede.

Jeden takový případ už zažil i Janouškův advokát Vít Široký, jeho klientovi trest přerušili ze zdravotních důvodů. "Soud nakonec upustil od jeho vykonání úplně," uvedl Široký s tím, že onemocnění jeho klienta bylo tak závažné, že krátce po prominutí zbytku trestu zemřel.

Jsou ovšem i zcela opačné případy, kdy se odsouzený jako zázrakem uzdraví. To je případ Jiřího Syrovátky, parťáka podnikatele Tomáše Pitra.

Syrovátka si měl spolu s Pitrem odsedět za daňové úniky pět let, jenže do vězení nikdy nenastoupil. Soud mu nejdřív ze zdravotních důvodů odložil nástup trestu a v roce 2008 mu jej definitivně prominul, neboť Syrovátka údajně trpí rakovinou štítné žlázy v pokročilém stadiu a je otázka maximálně měsíců, kdy zemře. Svůj stav Syrovátka doložil znaleckými posudky i fotografiemi.

"Není tedy pochyb o tom, že trpí závažným onemocněním a že nemůže trest vykonat," odůvodnil soud svůj výrok.

Jenže Syrovátka žije dál. Tři roky po osvobozujícím rozsudku ho novináři zastihli v luxusním Bentley při návštěvě České televize a před několika týdny odmítl týdeníku Dotyk žádost o rozhovor.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Slávistická devatenáctka na Interu schytala čtyři góly

Fotbalistům Slavie do 19 let nevyšel vstup do Youth League, která je mládežnickou obdobou Ligy mistrů. Pražané v úvodním duelu skupiny v Miláně proti Interu zaostávali a favoritovi podlehli vysoko 0:4. Domácí dali dva góly z penalt a dvakrát se trefil Sebastiano Esposito.

Sedmnáctiletý útočník otevřel skóre v 29. minutě, kdy se obtočil kolem obránce a střelou mezi nohy překonal slávistického gólmana Surovčíka, který už v sedmé minutě nahradil zraněnou jedničku Sirotníka.

Inter soupeře jasně přestřílel a po změně stran přidal další tři branky. V 58. minutě Esposito s přehledem proměnil penaltu po zákroku Štětky a o 20 minut později se povedenou střelou zpoza vápna prosadil Oristanio. V 86. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen Hošek a už v nastavení z dalšího pokutového kopou překonal Surovčíka Vergani.

V dalších zápasech skupiny se slávističtí mladíci stejně jako A-tým v Lize mistrů utkají s Dortmundem a Barcelonou. České maximum v Youth League drží Příbram, která v sezoně 2015/16 došla do osmifinále.

Aktualizováno před 1 hodinou
Další zprávy