Jak unikl Horák komunistům? Záhada končí

Tomáš Netočný
25. 10. 2006 0:00
Praha - Byl manželem Milady Horákové, nejznámější oběti komunistických procesů. A přesto přežil. Jak se mu to podařilo? Uvnitř: VIDEO.
Bohuslava Horáka by komunisté asi popravili. Ale uprchl jim.
Bohuslava Horáka by komunisté asi popravili. Ale uprchl jim. | Foto: ČT

Jen šťastnou náhodou unikl 27. září 1949 doktor Bohuslav Horák státní bezpečnosti. Jeho ženu Miladu Horákovou však ten den komunisté zatkli a v červnu 1950 popravili. Když se zpráva o popravě rozletěla do éteru, poslouchal ji doktor Horák z rádia v uprchlickém táboře v Německu.

Později žil v USA, ale do své smrti v roce 1976 nikomu neprozradil, kdo mu tehdy v útěku před komunisty pomáhal.

Až třicet let po smrti ostře sledovaného muže vyšly okolnosti najevo. Dokumentaristům České televize se totiž ozval svědek, který při odchodu doktora Horáka za hranice asistoval, byť byl tehdy ještě dítě.

Na svobodu přes mlýnici

"V redakci zazvonil telefon a nějaký člověk nám začal vyprávět, že se Horák kdysi schovával u nich doma. Pak ho prý táta převedl přes hranice," vzpomíná Josef Albrecht, dramaturg pořadu Příběhy železné opony. Postupně se prokázalo, že muž mluví pravdu, a záhadu Horákovy cesty za svobodou se tak podařilo odhalit.

Josef Šimák doktora Horáka osobně znal. Byl ještě chlapec, když jeho táta pomohl pronásledovanému za hranice.
Josef Šimák doktora Horáka osobně znal. Byl ještě chlapec, když jeho táta pomohl pronásledovanému za hranice. | Foto: ČT

Dosud stopy končily na evangelické faře v Praze na Smíchově. Nové informace však vypovídají o tom, že odtud se doktor Horák postupně dostal do mlýna rodiny Šimákových v Meclově na Plzeňsku. A právě Josef Šimák, syn tehdejšího hospodáře, si na ty události po letech vzpomněl.

"Byli na útěku celkem čtyři. Několik dní bydleli u nás na půdě a vždy večer scházeli dolů na večeři," vzpomíná Josef Šimák v právě dokončeném dokumentu ČT. "Měli jsme povoleno jezdit do hraničního pásma pro dřevo na opravu mlýna, a tak jsme jednoho rána všichni vyrazili."

KLIKNĚTE NA UKÁZKU Z DOKUMENTU

Útěk Bohuslava Horáka zpracovala Česká televize a můžete ho vidět v pondělí 30. října v cyklu Příběhy železné opony. Scénář dokumentu napsal novinář a historik Luděk Navara.

Ani dcera nesměla nic vědět

V Německu se Bohuslav Horák dostal do utečeneckého tábora Valka. "Od chvíle útěku vím o Miladě jen z procesu, jemuž jsem naslouchal v lágru jako bezmocný uprchlík. Tehdy jsem naposled uslyšel její hlas, a pak už jen z londýnského rádia zprávu o popravě," vzpomínal později.

Mlýn rodiny Šimákových byl posledním Horákovým úkrytem v rodné zemi.
Mlýn rodiny Šimákových byl posledním Horákovým úkrytem v rodné zemi. | Foto: ČT

V Československu zůstala dcera Jana. Režim jí zabránil v útěku a nepovolil studium na univerzitě. Teprve v roce 1965 se dostala za tátou do USA a o tři roky později tam zůstala natrvalo.

Ani dceři však Bohuslav Horák o svém útěku nikdy nevyprávěl. "Státní bezpečnost měla své agenty všude, a doktor Horák se zřejmě bál, aby doma neohrozil lidi, kteří mu kdysi pomáhali," říká dramaturg Albrecht.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy