Praha – Řidiči, kteří museli loni na podzim jezdit mezi Brnem a Olomoucí, si to peklo dobře vybavují ještě teď. Desítky minut čekání v dlouhých kolonách a spousta nehod, často i s vážnými zraněními.
A to vše jen proto, že nikdo nedokázal zařídit, aby silničáři nenakupili opravu tří klíčových silnic blízko sebe ve stejnou dobu a aby ještě navrch železničáři na týden nezavřeli v regionu koleje tam, kde se dal místo auta využít vlak.
Kolaps dopravy na jižní Moravě z konce loňského roku jasně ukázal na několik zásadních problémů tuzemské dopravy.
Třeba že v Česku chybí celostátní středisko, které by uzavírky a výluky dopravní sítě vyladilo. Anebo že u dálnic a silnic scházejí moderní telematické tabule a další elektronika, které by pomohly řidiče a jejich auta usměrňovat. Buď světelnými značkami nařídit podle potřeby snížení rychlosti, nebo jim včas ukázat náhradní cestu, aby nemuseli popojíždět ve frontách.
"Tato situace často vede k selhání regulace dopravy a ke zbytečným hromadným nehodám při dobržďování v koloně. Přitom výzkumy a zahraniční zkušenosti jednoznačně ukázaly, že inteligentní systémy v dopravě pomáhají snižovat nehodovost a zvyšují komfort cestujících," vysvětluje Martin Hájek, dopravní expert Národního superpočítačového centra IT4Innovations, které je součástí ostravské technické univerzity.
"Pokud systém rozpozná, že je nejvhodnější jet osmdesátkou, nařídí ji na tabulích. Je dokázáno, že proud vozidel pojede plynuleji, celkově rychleji a riziko vzniku kolony je až několikanásobně nižší, než kdyby jel každý jinou rychlostí,“ dodává Hájek.
Co se má také koupit
Systém liniového řízení dopravy - digitální tabule, která nejen informují, ale také řídí dopravu například okamžitým omezením rychlosti, pokud je to potřeba. Základní odhady nákladů představují částku ve výši 3,6 mld. Kč
Kamery - k dobudování systému na současné síti dálnic a rychlostních silnic je potřeba 135 kamer za 70 - 135 mil. Kč. Nasazení na připravované nebo již budované silniční síti by pak žádalo 200 kamer za 100 - 200 mil. Kč
Portálové proměnné informační tabule - na dobudování stávajícího stavu se počítá se 150 - 170 mil. Kč. Při dokončení cílového stavu silniční sítě pak s 500 - 600 mil. Kč
Sčítače dopravy - dovybavení stávající silniční sítě vyjde na 30 - 45 mil. Kč, při dokončování plánovaných dálnic a rychlostních silnic stát utratí 75 - 115 mil. Kč
Nové SOS hlásky - pro dokončení systému SOS hlásek na celou plánovanou silniční síť je potřeba zhruba 780 mil. Kč
Meteorologické stanice - k dokončení systému a pokrytí celé ČR zbývá asi 100 stanic za 240 - 380 mil. Kč. Dále se předpokládá instalace tzv. malých varovných meteorologických systémů, které by měly pokrýt nehodová místa, u kterých jsou hlavními příčinami dopravních nehod špatné povětrnostní podmínky
Záleží ale také na kázni řidičů, případně na kontrolách policistů.
17 miliard do chytré dopravy
Bezpečnější provoz chce i ministerstvo dopravy. Ve spolupráci s více než stovkou dopravních odborníků proto připravilo plán, jak české silnice, železnice, ale i řeky zmodernizovat.
Vytvořilo koncepci rozvoje takzvaných inteligentních dopravních systémů, která počítá s masivní investicí téměř sedmnácti miliard korun. Část z toho by měly pokrýt evropské dotace a jen na silnice by měla jít zhruba polovina, tedy osm miliard. Nakoupí se za ně moderní elektronika, která z české dopravní sítě vytvoří jeden velký chytrý systém.
Fungovat to má asi takhle: do Národního dopravního informačního centra v Ostravě budou nepřetržitě proudit informace o provozu. Data vyšlou každou minutu desetitisíce GPS zařízení v autech nebo třeba dálniční kamery či sčítače průjezdu. Superpočítač vše bleskově vyhodnotí a dopravní centrum rozešle informace zpátky řidičům, do médií a také silničářům, kteří pak mohou dávat pokyny na digitálních tabulích podél dálnic. Všichni tak aktuálně přesně vědí, co se na silnicích zrovna děje, a mohou se podle toho efektivně zařídit.
Částečně to tak běží i dnes, ale zdaleka ne tak dokonale. Například superpočítač na ostravské technické univerzitě nyní zpracovává data o pohybu sto padesáti tisíc referenčních vozidel s jednotkou GPS a také data z mobilních telefonů. Jenže informace nejde naplno využít. Systémy totiž zatím fungují pouze v omezeném testovacím provozu, a informace se tak ještě nedostávají až k řidičům.
Právě nové inteligentní systémy, kde budou data proudit v jednotném formátu, by výrazně pomohly jejich přenosu. "Především přímo k účastníkům silničního provozu na jejich navigace a telefony," popisuje akademik Martin Hájek.
Návrhy na vylepšení české dopravy popsali úředníci ve stočtyřicetistránkovém dokumentu, který ministr dopravy Dan Ťok ponese na středeční zasedání vlády.
Materiál, jejž má Aktuálně.cz k dispozici, popisuje konkrétní opatření včetně investic na příštích šest let a ukazuje i výhled až do roku 2050.
Nešetří přitom kritikou současného stavu. Kárá například státní úřady a podniky za to, že dosud nakupovaly IT systémy chaoticky a nejednotně, tudíž spolu jednotlivé systémy neumějí komunikovat. Nebo popisuje nedostatky současné dálniční telematiky. Počítače sice řidičům předpovědí dobu dojezdu do cíle, jenže spolehlivě to dokážou určit jen v ideálních podmínkách při plynulém provozu.
"V případě nastalých dopravních komplikací však nepracuje systém dostatečně rychle, což je nutné napravit,“ píše se v materiálu pro ministry.
Nové kamery, hlásky a infotabule
Odborníci doporučují nakoupit nové systémy monitorování dopravních toků, silniční kamery, sčítače průjezdu vozidel, meteorologické stanice varující před námrazou, modernější dálniční SOS hlásky nebo telematické řídicí tabule známé z Německa nebo Rakouska, které automaticky podle hustoty provozu upravují nejvyšší povolenou rychlost a regulují tak dopravu.
Nyní jsou například na Pražském okruhu, potřeba by ale byly i na dálnicích. Zejména na kritických místech D1 v okolí Brna nebo před Prahou u Mirošovic.
Česko se podle Hájka v posledních letech ocitlo v dopravní krizi. Nemá dobudovanou páteřní silniční a dálniční síť a k tomu zároveň musí opravovat stávající klíčové tahy poničené letitým provozem. Proto dochází k častým kolapsům a nehodovost v rekonstruovaných úsecích oproti normálnímu stavu několikanásobně stoupá.
Podle expertů se miliardové náklady do automatických systémů bez problémů vrátí. Odborníci totiž spočítali, že řidiče a firmy stojí časové ztráty v kolonách mnohem víc peněz - okolo třiceti miliard ročně.
K tomu je pak ještě nutné připočíst další desítky miliard, které musí stát zaplatit za následky vážných dopravních nehod.
Koleje bez zabezpečení
Kromě silnic chce ministerstvo dopravy nalít peníze i do železniční, vodní a letecké dopravy. Na kolejích například chybí moderní zabezpečovací zařízení, na 84 tratích není dokonce vůbec žádné. Provoz bez výpravčího tam řídí dispečer spolu se strojvedoucím vlaku, a případnou lidskou chybu tak nemá kdo napravit.
Jednou z nebezpečných tratí bez automatického jištění je regionální jihočeská dráha mezi Číčenicemi a Volary, kde se v uplynulých deseti letech staly tři nehody s velmi vážnými následky.
