Praha - Od července, nejpozději od září, přibude na seznam nejmocnějších lidí v Česku nová postava - generální ředitel všech ministerských úředníků.
Vláda ČSSD, hnutí ANO a lidovců se však zatím neshodla, jak tohoto "superúředníka" vybere. Ve hře je varianta, že nevzejde z otevřeného výběrového řízení, ale vláda si ho vytipuje jen z okruhu vlastních kandidátů.
Jedním z ústředních motivů vznikajícího služebního zákona, který post superúředníka zavádí, je přitom právě to, aby se lidé do služeb státu hledali na základě výběrových řízení, kam se může přihlásit více kandidátů, a ne v přítmí politických kuloárů.
Rozhodnutí vlády
"Výběrové řízení na to místo by nemělo být, je to rozhodnutí vlády. Budou stanovena kritéria, kdo se může stát generálním ředitelem,“ uvedl poslanec Jeroným Tejc, který se na přípravách zákona, jenž má zajistit depolitizaci české byrokracie, podílí za ČSSD.
Že by si vláda úřednického šéfa mohla vybrat přímo, připustil i premiér Bohuslav Sobotka. Na dotaz, zda by vláda mohla post obsadit bez otevřené soutěže, odpověděl: "Budeme postupovat v souladu se zákonem.“
V budoucnu se počítá s tím, že generálního ředitele bude vybírat vláda ze státních tajemníků. Jejich posty však v tuto chvíli nejsou obsazeny, a je tedy na dohodě koalice, jak jméno historicky prvního superúředníka vybrat.
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která o zákonu jedná za hnutí ANO, deníku Aktuálně.cz řekla, že o tomto tématu se v koalici zatím nejednalo.
"Myslím si, že bychom to měli otevřít doširoka. Ale je možné, že tam přijde návrh, že to budou nominace ze strany koaličních partnerů," uvedla s tím, že se nyní v koalici řeší především rozsah úřednické zkoušky a pravidla odměňování.
"Platy by měly důsledně vycházet z tarifů a odměny by v žádném případě neměly být, jak jsme někdy viděli, v řádu stovek procent, ale měly by být zastropovány dvaceti procenty z platu,“ myslí si předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).
Naráží na to, že například bývalý premiér Petr Nečas dával své nynější manželce, dříve šéfce svého kabinetu Janě Nagyové statisícové prémie, které několikanásobně převyšovaly její plat. Nečasův argument byl, že kdyby jeho podřízená šla do soukromé sféry, měla by podstatně víc peněz.
Vláda si posvítí na experty
S tím, že občas bude stát potřebovat zaplatit experty třeba ze světa IT, jež by na tabulkové mzdy nenalákal, se bude muset vypořádat i nový generální ředitel státní služby.
Nejspíš dostane do ruky ne zcela flexibilní nástroj - jednou za rok bude vládě posílat přehled, koho všeho bude státní aparát potřebovat. Případné experty pak bude muset obhájit.
Vláda se ovšem při přípravě zákona dostává do časového presu - mít funkční zákon o úřednících po ní nechtějí jen protikorupční organizace, ale i Brusel.
EU už Prahu několikrát varovala, že pokud neuvede do roku 2015 v život funkční normu, jež by odclonila politiky od úředníků, mohlo by Česko přijít o část dotací - časté změny na odborných postech jsou důvodem špatného čerpání evropských miliard.
I kvůli nedostatku času je proto ve hře, že by se generální ředitel byrokracie našel i v tomto vlastně posledním případě postaru - dohodou politiků.
