- Rozhovor vyšel původně v pátečním vydání deníku Insider. Ten jej zapůjčil sesterskému deníku Aktuálně.cz k publikaci
Rozhovor - Firma Akont patří ke zkušeným poradenským společnostem na českém trhu. Její vlastník je však důsledně skryt v Británii za akcie na doručitele a společnost v Česku zastupuje Jesse Grant Hester, jenž figuruje na seznamu osmadvaceti "sham directors", kteří mají podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) za úkol krýt vlastníky a transakce. Kromě Hestera zastupuje Akont ještě další muž ze seznamu, John Wortley Hunt.
Proto firmu najdete také v přehledu, v němž v minulých dnech deník Insider sestavil soupis 14 postav světového seznamu "sham directors" a českých společností, v nichž tito lidé figurují.
Karel Pluhař, mediální zástupce firmy Akont, se v rozhovoru pro deník Insider pokusil vysvětlit důvody, proč firma využívá služeb těchto lidí, a jak offshorový systém vlastně funguje.
"Rozšířený názor je, že jmenovaní jednatelé (nominee directors) jsou tím, čemu se říká bílí koně. Jmenovaní jednatelé pracují zcela jinak. Jsou to vzdělaní profesionálové jednající na základě smlouvy a podle pokynů skutečného vlastníka. Za bílé koně si gangsteři vybírají nevzdělané lidi, s nulovým právním povědomím. Tyto v minulosti nechali i zabít, aby za svojí kriminální činností zametli stopy."
Ani sám Pluhař však jednatele firmy, kterou zastupuje, nikdy neviděl.
Zároveň upozorňuje, že zatímco anonymity vlastnictví lze docílit snadno, bankovní transakce jsou pod dohledem. "Jediný způsob, jak můžete docílit anonymních převodů peněz, je platit v hotovosti. Čistě technicky lze říci, že přesun peněz v krabici od vína poskytuje značnou míru anonymity."
Offshore jako užitečná věc
Insider: Zkuste jako profesionál říci, o čem vypovídá skutečnost, že má česká společnost mateřskou firmu v Británii s akciemi na doručitele a jednatelem je zároveň člověk, který figuruje v dalších stovkách firem.
Karel Pluhař: Že její vlastník požaduje značnou anonymitu. Běžný postup je, že se založí britská nebo jiná zahraniční společnost, která má "nominee directora", což je profesionál, spolehlivý člověk, který jedná výhradně podle příkazu skutečného vlastníka. Tito lidé nemají nic společného s tím, čemu se říká bílí koně. Například v médiích proběhl loni případ devadesátiletého pána zbaveného svéprávnosti, na kterého někdo napsal desítky firem. Nominee directors jednají na základě smluv a dle požadavků skutečného vlastníka. Ten díky tomu může zůstat legálně skrytý. Pokud takovéto firmy získávají veřejné zakázky, tak je to nesprávné.
Insider: Co vy si o firmě s takovouto strukturou pomyslíte?
K. P.: Řeknu si, že si přeje vlastník zůstat v anonymitě a že k tomu má asi nějaké důvody - a těch může být obrovské množství. Je to jeden z hlavních motivů, proč lidé využívají zahraniční společnosti. Vypadá to na první pohled hrozně, ale zahraniční společnosti se velmi hodí na vymáhání pohledávek, je užitečné mít sídlo firmy v zahraničí.
Insider: Jak to myslíte?
K. P.: Živit se vymáháním pohledávek není činnost, která podnikateli nadělá mnoho přátel. Takže je dobré zůstat jako vlastník anonymní a nestát se cílem msty dlužníka. A když si pak chcete vyplácet zisk z vymožených pohledávek, tak proč ho danit, když legálně nemusíte.
Konkrétní příklady
Insider podrobně prozkoumal čtyři příklady. Tady jsou:
Případ Caldershot Finance Ltd. - ZDE
(dostupné pro předplatitele deníku Insider, možno koupit jednorázově i jediné číslo)
Insider: Z pohledu podnikatele tomu rozumím, ale ve chvíli, kdy se tam točí veřejné peníze, tak se mění úhel pohledu, nemyslíte?
K. P.: Z pohledu podnikatele, který nevyužívá veřejné peníze, jsou motivy čisté. Využívat zahraniční společnosti je jednodušší, levnější, vlastník zůstane v anonymitě. Pověst anonymních firem samozřejmě utrpí. Je ale na rozhodnutí podnikatele, čeho si cení víc. Jestli lepšího image, nebo skrytého vlastnictví. Z pohledu čerpání veřejných zakázek to je ale problém. V Akontu zastáváme názor, že když jde o veřejné peníze, tak by měl být známý vlastník. A skutečný vlastník se může prokázat vždycky a za všech okolností i u zahraniční firmy.
Riziko podnikání
Insider: Nedávno ICIJ zveřejnilo údaje z offshorových rájů a na základě analýzy dat sestavilo seznam 28 "sham directors", kteří figurovali ve více než 21 tisících firem. Ti mají za úkol krýt skutečné vlastníky a transakce. Dva lidé z tohoto seznamu figurují také u vás. Jak si to vysvětlit?
K. P.: (Směje se). Jak u nás?
Insider: Jednatelem českého Akontu je pan Hester a v britské matce figuruje pan Hunt. Proč si firma vybrala zrovna tyto pány jako své zástupce?
K. P.: Vlastník Akontu si přeje zůstat v anonymitě, to je to vysvětlení. Tito lidé byli nejspíš vybráni, protože jsou spolehliví, dělají svoji práci dlouho a jsou důvěryhodní. Je u nich jistota, že plní pokyny tak, jak mají. Určitě vám neřeknou, kdo je vlastník, když jim zavoláte. Tedy pokud k tomu nedá vlastník souhlas, nebo pokud není vedeno nějaké policejní vyšetřování.
Insider: Jak to tedy ve vašem případě funguje?
K. P.: Rozšířený názor je, že jmenovaní jednatelé (nominee directors) jsou tím, čemu se říká bílí koně. Jmenovaní jednatelé, například i pan Hester, pracují jinak. Jmenovaný jednatel je vzdělaný profesionál jednající na základě smlouvy a výhradně podle pokynů skutečného vlastníka. Za bílé koně si gangsteři vybírají nevzdělané lidi, s nulovým právním povědomím. Tyto v minulosti nechali i zabít, aby za svojí kriminální činností zametli stopy.
Insider: Jak jste se konkrétně k těmto lidem dostali?
K. P.: To nevím, roli nejspíš hraje důvěra, historické vazby, cokoli. O těchto vztazích má přehled pouze akcionář. Lidí, jako jsou Hester nebo Hunt, kteří jsou napsáni ve velkém množství firem, je jen omezené množství. Pak je obrovské množství těch, kteří jsou napsáni v menším množství firem. Je to normální způsob obživy.
Insider: Setkal jste se někdy s vaším jednatelem panem Hesterem?
K. P.: Ne, nemám důvod.
Insider: Kdo je vlastníkem Akontu - jak vyloučíte, že to není nějaký politik? Toho podezření se nelze nikdy zbavit...
K. P.: To už je daň za anonymitu. Když se někdo rozhodne být anonymní, tak pro některé obchodní partnery může být nedůvěryhodný.
Insider: Proč se tak rozhodl váš vlastník?
K. P.: Je to jeho rozhodnutí, prostě to tak je. Mohu vyloučit, že jde o nějakého politika. Neúčastníme se veřejných zakázek, podnikáme na volném trhu, tak to dokazovat ani nemusíme. Každému může být jedno, kdo je vlastníkem. I kdyby byl vlastníkem někdo z politiků, s nadsázkou řečeno třeba i tolik nepopulární Roman Janoušek, tak na tom nezáleží.
Insider: Ani to však nelze vyloučit. Může se stát, že Akont vypracoval nějakou analýzu například panu Bémovi, a najednou by to dostalo úplně jiné obrysy, pokud bychom věděli, že vlastník je pan Janoušek. Když vlastníka neznáme, přicházíme o klíčové souvislosti...
K. P.: Akont radí obrovskému množství subjektů. Nevím, a ani nebudu nikdy vědět, co jsou všichni klienti zač. Snažíme se, aby se nestalo, že bychom pomáhali nelegální činnosti. Chceme jednat zákonně. Jednak z principu a jednak proto, že jsme na trhu 20 let a další desítky let tu chceme působit. Zároveň chci dodat, že žádný nominovaný jednatel nemůže krýt finanční transakce, samotnou podstatu jakékoli nelegální činnosti. To je obrovský omyl. Jedna věc je anonymita korporátní struktury, druhá věc je anonymita na úrovni transakcí a taková anonymita v podstatě neexistuje - zvlášť ve světě po 11. září 2001. Jediné, jak můžete anonymity transakcí docílit, je platit pouze v hotovosti. Čistě technicky lze říci, že přesun peněz v krabici od vína poskytuje značnou míru anonymity.
Firma, kterou reprezentuje zahraniční "nominee director" a sídlí v kancelářské budově, kde je 5000 dalších firem, dosahuje na korporátní úrovni vysoké anonymity. Jenže na firmu musí někdo otevřít účet a to "nominee director" neudělá, neotevře účet na své jméno. Nějaká fyzická osoba to musí udělat a musí dát pokyn k tomu, aby z tohoto účtu peníze odešly. A to vše je dohledatelné. Vždy je to doklad, který spojuje osobu skutečného vlastníka s konkrétní finanční operací.
Insider: Jak tedy může veřejnost dohledat vlastníka?
K. P.: Nijak. Vám nikdo neřekne, na koho je napsaný ten účet.
Insider: Podpis vlastníka bývá na účtu v bance?
K. P.: Ano, bývá to tak. Účet otevírá často vlastník.
Jednatelé v kurzu
Insider: Když zakládáte firmy na klíč, máte seznam těchto "nominee directors" a přidělujete je? Nebo jak to funguje?
K. P.: My nezakládáme firmy na klíč, z toho plynou různé zodpovědnosti. Akont poskytuje konzultace, klient si vše zařizuje sám. Od nás dostane veškerou pomoc.
Insider: Na svém webu odkazujete na firmy Společnosti Online, Office House, jak jste s nimi spřízněni?
K. P.: Jde o obchodní spolupráci. Office House poskytuje sídla v rámci České republiky, Společnosti online prodávají ready-made firmy.
Insider: Ve všech těchto firmách opět figurují "nominee directors" ze zmíněného seznamu...?
K. P.: Z toho se už dají dělat určité vývody, které mohou a nemusí být pravdivé. "Nominee directors" jsou teď v kurzu. Když má firma stejného "nominee directora", tak to sice tak může, ale nemusí být, že mají stejného vlastníka. Tihle lidé sedí ve stovkách i tisících společností.
Tento text poskytla Aktuálně.cz redakce deníku Insider
