Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady, ročně stojí přes půl miliardy korun. Částka násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované ministerstvem zemědělství. Fond je navíc na hlavním dodavateli svého IT systému závislý. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje informace kontrolorů za zavádějící a neobjektivní. NKÚ kontroloval fungování informačních technologií na MZe a SZIF odděleně a následně nepochopitelně hodnotil zcela nesrovnatelné údaje, uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. "Každý z těchto systémů má jinou roli, počty uživatelů, rozsah funkcionalit a technologií," uvedl Bílý.

Podle zprávy NKÚ spravuje ministerstvo zemědělství 16 informačních systémů veřejné správy a v letech 2016 až 2019 vynaložilo v průměru celkově za ICT ročně 453 milionů korun. SZIF spravuje jeden informační systém, roční průměrné celkové výdaje SZIF na ICT za stejné roky byly v průměru 750 milionů korun.

SZIF je navíc podle kontrolorů závislý na jediném dodavateli. Za den práce kvůli tomu platí "specialistovi SAP" 27 733 korun, nejméně dvakrát víc, než kolik platilo ministerstvo. Podle mluvčího rezortu je ale porovnání jednotkových cen práce externích IT specialistů nesprávné. Cena za den práce se navíc nezakládá na pravdě, je o víc než šest tisíc korun nižší. A dodavatelů systému má fond podle rezortu několik hlavních.