V Anglii strašili, že zvolí starostou Beckhama. Přímá volba nemusí být špatná, říkají odborníci

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 5. 2018 21:16
V zemích, kde byla přímá volba zavedena, se už příliš nedebatuje o návratu zpátky k nepřímé. Slováci takto volí již od roku 1990.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V ústavně-právním výboru sněmovny od března leží návrh ústavního zákona z pera poslanců SPD, který by zavedl přímou volbu starostů. Strohá novela, které chybí jakékoliv konkrétní parametry, přes kritiku opozice prošla přes první čtení.

Podle politologa Petra Jüptnera ale není nutné se přímé volby starostů bát, už jen kvůli tomu, že většina evropských zemí ji umožňuje a trend jde tímto směrem. Nelze však podle něj jednoznačně říct, že by byla nutně horší nebo lepší než stávající úprava.

Obavy, které v české diskusi okolo přímé volby zaznívají, nejsou ničím neobvyklým. "I v Anglii se strašilo tím, že by se fotbalista David Beckham mohl stát starostou Manchesteru, když za něj ještě hrál," řekl Jüptner.

V zemích, kde lidé volí starosty přímo, se však již debaty o návratu k volbě nepřímé nevedou. "Všichni to berou jako normální věc," potvrdil na semináři ve sněmovně věnovanému tomuto tématu starosta obce Santovka Ľubomír Lörincz, který je zároveň místopředsedou Sdružení měst a obcí Slovenska.

"Okamurův návrh je spíš vtip"

Politolog Jüptner však varoval, že pokud by se Česko chtělo vydat stejnou cestou, měla by takovému rozhodnutí předcházet odborná diskuse o tom, jak by měl celý systém fungovat. Tedy například jaké by měl mít starosta pravomoci, jestli by měl být členem zastupitelstva či jakým způsobem bude volen. A to ve stávající české diskusi zatím chybí, nakonec ani návrh SPD tyto otázky vůbec neřeší.

"Mně ten návrh přišel spíše jako vtip než vážně míněná iniciativa. Je pro nás absolutně nepřijatelný," komentoval předloženou novelu kvůli její nekomplexnosti místopředseda Sdružení místních samospráv Radim Sršeň. Sdružení se přitom v otázce podpory přímé volby starostů jednoznačně nepřiklání ani na jednu stranu.

Podobně na tom je i Svaz měst a obcí. "Na základě diskusí však vidíme spíše více problémů než to, že by nám to nějak pomohlo," řekl člen předsednictva Karel Rejchrt.

Nejdříve na zkoušku v malých obcích

Česko je specifické velkým počtem obcí. Vedle měst je tu celá řada i velmi malých vesniček. A zavedení přímé volby starostů by pochopitelně mělo jiné důsledky v Praze a jiné v obci se stovkou obyvatel. V politických debatách často padají návrhy, že by se přímá volba - alespoň v začátcích - týkala jen obcí do určitého počtu obyvatel.

"Nebylo by to nic kuriózního. Odráží to logiku, že různě velké obce fungují jinak. Navíc tam, kde je zavedena přímá volba jen v některé kategorii obcí, se během několika let přelije i do dalších obcí," řekl Jüptner s tím, že přímá volba se ale lépe přizpůsobí fungování právě v malých obcích.

Rozdělená obec

Na některých malých vesnicích však bývá problém najít dostatek lidí, kteří by se o místo v zastupitelstvu vůbec ucházeli. Rejchrt ze Svazu měst a obcí se obává, že zavedení přímé volby by něčemu takovému nepomohlo. "Řada osobností nebude chtít jít do střetu s ostatními kandidáty a dělat show voličům," řekl.

Vyjádřil rovněž často opakovanou obavu kritiků přímé volby, že by její zavedení mohlo rozdělit občany podobně jako v případě prezidentských voleb. To by pak platilo zejména v případě, že by Česko po vzoru Slovenska přijalo jednokolový většinový systém, ve kterém může vítězi stačit třeba i čtvrtina hlasů voličů. "Systém prosté většiny by posílil konfrontační charakter," řekl ústavní právník Aleš Gerloch.

 

Právě se děje

Další zprávy