Brno - Smlouvy, jimiž byl pod cenou převeden bývalý svazácký majetek do soukromých rukou, jsou neplatné.
V jedné z mnoha kauz, kdy byl před lety takto rozprodán majetek v řádu stovek milionů korun, to nyní - a vůbec poprvé - potvrdil i Ústavní soud.
Odmítl totiž stížnost firmy Alcredo, která nemovitosti získala před třemi lety za podezřelých podmínek od likvidátora fondu Pavla Žáka.
Právě Alcredo patří mezi firmy, které z transakcí s bývalým svazáckým majetkem získaly nejvíc. Už na začátku letošního roku Nejvyšší soud například rozhodl, že firma nezíská exsvazácké pozemky v okolí Prahy.
Prodej majetku Socialistického svazu mládeže prověřovala také policie. Vyšetřovatelé zjistili, že Žák prodal pod cenou desítky budov a pozemků po celé republice. Škodu spočetli na čtvrt miliardy korun.
Policie někdejšího likvidátora a jeho dva spolupracovníky za pochybné hospodaření ve fondu obvinila. Soud ještě nezačal.
Porušili jste práva
Firma se snažila u Ústavního soudu změnit verdikty soudů ze severu Moravy a také Nejvyššího soudu. Už ty rozhodly, že smlouvy, které uzavřelo Alcredo s Žákem o převodu bývalých svazáckých pozemků v Bludovicích, jsou neplatné.
Podle nich neměl bývalý likvidátor fondu oprávnění majetek prodávat dříve, než převody potvrdila Poslanecká sněmovna.
Alcredo ve stížnosti Ústavnímu soudu uvedlo, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Žák podle firmy mohl majetek prodávat, zákon porušen nebyl.
Senát Ústavního soudu vedený Jiřím Muchou však nezjistil v předchozích verdiktech jakékoliv pochybení nebo porušení práv firmy.
Žákova láce
Kvůli navracení bývalého majetku Socialistického svazu mládeže podalo ministerstvo financí přes sto žalob.
Policejní vyšetřování transakcí se svazáckým majetkem ukázalo, že všechny prodeje se uskutečnily podle stejného scénáře.
Pro příklad: likvidátor Žák jen chvíli předtím, než měl podle zákona fond zaniknout, prodal bývalou tiskárnu SSM v Přerově firmě T-report (nyní Alcredo). Cena byla 53 tisíc korun, skutečná hodnota budovy se přitom odhaduje na miliony.
Podle NKÚ pak byl jedním z nejmarkantnějších případů nevýhodného postupu likvidátora Fondu dětí a mládeže prodej hotelu Belária Hradec nad Moravicí.
Cena hotelu s kapacitou 163 lůžek, bazénem, saunou, víceúčelovou halou a vlastní čistírnou odpadních vod byla podle kontrolorů minimálně sedmdesát milionů korun. Likvidátor ale hotel prodal za pouhých dvacet čtyři a půl milionu.
