Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.
Pokud dokument Parlament tentokrát odsouhlasí a ratifikuje jej prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které mají obdobnou smlouvu.
Smlouva zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Česká republika zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek.
Otázku podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestraník, dříve Piráti) vzbuzovalo ustanovení ohledně zpovědního tajemství. Ve smlouvě se stručně píše, že Česko uznává zpovědní tajemství a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem. V návrhu smlouvy, kterou v roce 2003 neschválil Parlament, zpovědní tajemství zmíněno nebylo.
Naopak dřívější dohoda oproti nynější explicitně zmiňovala důležitou roli médií při ochraně svobody myšlení, svědomí a náboženského přesvědčení, věnovala se také podrobně poslání církevních škol.
Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví. Smlouva také právně ukotvuje například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě.
Případné sporné otázky ohledně výkladu či provádění smlouvy se podle dokumentu budou řešit diplomatickou cestou. Smlouva vstoupí v platnost v první den měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin, sjednává se na dobu neurčitou.
