reklama
 
 

Exšéf civilní kontrarozvědky Lang vystřídá v čele NBÚ Navrátila. Ten založí úřad pro kyberbezpečnost

Aktualizováno 8. 12. 2016 12:40
Foto: ČTK
Jiří Lang, který stál 13 let v čele BIS, nově povede Národní bezpečnostní úřad. Oznámil to ve čtvrtek mluvčí vlády Martin Ayrer s tím, že dosavadní šéf NBÚ Dušan Navrátil bude mít na starost vznik nového Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Navrhované změny by vláda mohla projednat ještě do konce roku 2016, nabýt účinnosti by měly od konce ledna 2017. Změny v čele NBÚ budou v souladu se zákonem projednány také v příslušném výboru Poslanecké sněmovny.

Praha – Nejdéle sloužící šéf bezpečnostní služby v zemi – bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang – zůstává ve službách státu. Vláda rozhodla, že jej jmenuje do čela další důležité instituce, Národního bezpečnostního úřadu. Vystřídá v něm Dušana Navrátila, který se stane vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost.

Rošáda se koná v době, kdy sílí obavy z útoků prostřednictvím počítačových sítí, a vláda se proto rozhodla vytvořit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ten je zatím pouze odborem NBÚ, ale zabíral stále víc jeho kapacity.  

Sázka na Langa jako nového šéfa NBÚ je podle premiéra Bohuslava Sobotky logická. "Jiří Lang je bezpečnostní odborník, který vedl BIS 13 let. V letošním roce odešel z  funkce ředitele na vlastní žádost. Pokládám za důležité, aby stát využil rozsáhlých zkušeností a znalostí pana Langa v rámci státní správy," řekl a zkritizoval dřívější praxi, že šéfové tajných služeb i se svými informacemi odcházeli ze státních služeb pryč. "Tito lidé by se svými znalostmi a vědomostmi neměli pracovat pro privátní sektor, jejich erudici musí umět využít stát," uvedl premiér.

Špalík, geodet, operativec...

Lang nastoupil k tajné službě hned po listopadu 1989. Do té doby se živil jako zeměměřič a byl také vedoucím poloilegálního sautského oddílu, kde dostal přezdívku Špalík.

Do tajné služby s ním přišla i řada dalších lidí ze skautského hnutí. Lang se zabýval zejména hlavně cizojazyčnými mafiemi a povýšil postupně až na náměstka BIS, v létě 2003 pak vystřídal v jejím čele Jiřího Růžka. Letos v létě pak na vlastní žádost po třinácti letech v čele BIS odešel.

Kromě toho, že byl nejdéle sloužícím šéfem tajné služby, to byl také zřejmě nejmlčenlivější šéf některé z tajných služeb – za dobu svého působení neposkytl žádný rozhovor. A neprovází jej – alespoň navenek – ani žádný zvláštní skandál.

Hlavní rys: loajalita

"To, že se tak dlouho udržel ve funkci, je díky tomu, že umí vyjít s každým," říká jeho dřívější kolega Karel Randák, který byl řadu let šéfem sesterské civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky i informace. "Ale jako ředitel služby si musíte zachovat určitou nezávislost a někdy se musíte dostat do konfliktu s politickou garniturou," uvedl.

Langovi podle Randáka díky jeho loajalitě k vládnoucí "věrchušce" procházely věci, které by jiný šéf tajné služby neustál, například opakované úniky informací. Ať již v roce 2006 ztráta dat ekonomického odboru kontrarozvědky či odposlechy kmotra Romana Janouška.

Jako dobrý krok naopak hodnotí změny ve vedení zásadních institucí, které se starají o bezpečnost, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD). "Spolupráce byla vždy dobrá, v poslední době i intenzivní. Jeho život je čistý. I proto se udržel v čele BIS rekordně dlouho," uvedl Váňa, který zvolení Langa do čela NBÚ kvituje. "Absolutně souhlasím s kroky pana premiéra, že by takové osoby měly zůstat ve státní správě," uvedl.

A výhrady Randáka, že Langa chránila přílišná loajalita, odmítá. "Pan Randák je typickým případem, když člověk z významné pozice odejde zhrzen ze státních služeb. Ale musím dodat, že odešel zhrzen naprosto oprávněně. To, jak byl odejit, bylo velmi hnusné," dodal.  

Kybernetické centrum, mé dítě

Dosavadní šéf NBÚ Dušan Navrátil se nejdříve stane vládním zmocněncem a měl by se zabývat přípravou vzniku nového Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. A poté stanout v jeho čele. Navrátil podle Sobotky "prokázal svou kvalifikaci i odbornost při řízení NBÚ, kde působil 10 let, zasadil se osobně o rozvoj činnosti NBÚ v oblasti kybernetické bezpečnosti". Navrhované změny by vláda mohla projednat ještě do konce roku 2016, nabýt účinnosti by měly od konce ledna 2017, dodal mluvčí vlády Martin Ayrer.

Navrátil oznámil, že posilování kybernetické bezpečnosti považuje za "své dítě". "Letos vstoupilo do základní školy. Toto dítě bych chtěl dovést minimálně do dospělosti, nejlépe do plně produkčního věku. To je důvod, proč jsem přijal novou výzvu, která se mi naskytla," reagoval v tiskové zprávě Navrátil.

Kybernetické centrum, které má Česko chránit před hackerskými útoky a dalšími bezpečnostními incidenty, získá novou budovu v části původních vojenských kasáren v Brně – Černých Polích. V budoucnu by v centru mělo pracovat 400 lidí. Plánovaný úřad vznikne vyčleněním z NBÚ, který už nyní dohlíží na počítačovou bezpečnost v Česku.

Z dosavadních agend NBÚ bude nový úřad řešit kybernetickou bezpečnost, část problematiky ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů, kryptografickou ochranu či neveřejné služby v rámci družicového systému Galileo, sdělil mluvčí NBÚ Radek Holý.

Vytvoření samostatné instituce pro kybernetickou bezpečnost vychází podle návrhu i z pozitivních zkušeností ze zahraničí. "Ve Spolkové republice Německo zajišťuje tuto činnost samostatný federální úřad BSI, ve Francii a v Lucembursku ANSSI, v Chorvatsku ZSIS. Obdobně mimo struktury národních bezpečnostních úřadů stojí bezpečnost informací i v Nizozemsku, Belgii, Finsku, Švédsku nebo Maďarsku," dodal Holý.

autoři: Domácí, ČTK | 8. 12. 2016 11:05

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama