Experti: Zakázka na web veřejných zakázek za 150 milionů je šitá na míru jedné firmě

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
Aktualizováno 15. 1. 2020 11:17
Zakázka za 150 milionů na provoz systému, který má státu zajistit lepší vypisování veřejných zakázek, je dle expertů ušitá na míru firmě Tesco SW. Tedy současnému provozovateli webu, který v minulosti část tendrů "zapomněl", a musely se vypisovat znovu. Ministerstvo nesouhlasí. Kritici také tvrdí, že je portál těžkopádný. Zodpovědní úředníci ale firmám jako "melouch" prodávají speciální školení.
Národní elektronický nástroj je systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek.
Národní elektronický nástroj je systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek. | Foto: NEN

Takzvaný Národní elektronický nástroj (NEN) měl být projektem, který značně zprůhlední zadávání veřejných zakázek, a soukromníci se na jediném místě budou moci několika kliky přihlásit do soutěží napříč státem. Dosud města, kraje či ministerstva svoje nabídky zveřejňují na změti soukromých webů. "Jedině se systémem NEN si jste jistí, že vaše zadání bude správně podle zákona," lákalo je zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj na to, aby na "státní" portál přešly.

Zůstalo ale spíše jen u přání. Vznikl portál, jehož vývoj a provoz už stál více než 400 milionů korun, ale experti opakovaně poukazují na to, že je pomalý a chybový. V únoru systém dokonce havaroval tak kriticky, že bez náhrady "zapomněl" na pět tisíc dokumentů, a část veřejných zakázek museli zadavatelé vypisovat znovu. Přesto je dle několikrát oddáleného zákona používání NEN od půlky loňského roku pro státní instituce povinné.

Nyní ministerstvo vypsalo nový tendr na provoz systému. Hledá nástupce firem O2 a Tesco SW, které portál provozovaly doteď. Za jeho nedávný pád dostalo Tesco SW pokutu tři miliony.

Dle expertů jsou však podmínky tendru za 150 milionů korun ušité na míru jediné firmě - opět Tesco SW. Za nastavení podmínek zakázky, která je v běhu, byl zodpovědný politický náměstek ministerstva pro místní rozvoj Václav Nebeský. Od té doby povýšil - dnes je šéfem Českých drah. "Podotýkám, že jsem vždy dbal respektování právních i interních předpisů," reagoval na dotazy Aktuálně.cz Nebeský. A se zbytkem odkázal na ministerstvo pro místní rozvoj.

Aby se mohl zájemce o zakázku, jejíž kritéria Nebeský nastavoval, přihlásit, musí splňovat mimořádně přísná pravidla. Aktuálně.cz analyzovalo zadávací podmínky. Zájemce musí například předložit důkaz, že v posledních třech letech provozoval tři obdobné informační systémy. A to v masivním měřítku - za první i druhý musel dostat v posledních třech letech na 90 milionů korun bez daně a muselo je používat minimálně 10 tisíc uživatelů. U třetí služby podle požadavků musel zájemce poskytovat technickou podporu minimálně 10 tisícům uživatelů.

Tesco SW přitom právě takové obří zakázky dělalo pro ministerstvo pro místní rozvoj. Provozuje totiž ještě například obří systém pojmenovaný MS2014+ pro administraci evropských dotací, na který EU odmítla slíbenou dotaci 820 milionů poskytnout, protože zakázku podle ní ministerstvo vysoutěžilo neprůhledně. Závěry auditorů ministerstva financí, že šlo o kartel a Tesco SW vůbec vyhrát nemělo, ovšem policisté nedokázali a případ odložili.

Požadavek na patřičné zkušenosti s provozem velkých systémů je podle ministerstva u podobných tendrů běžný. "Referenční zakázky byly vytvořeny tak, aby ověřily, že uchazeč má zkušenosti s požadovanými provozními službami, přičemž požadované provozní hodnoty byly oproti reálným provozním hodnotám sníženy o 50 až 75 procent," hájí podmínky mluvčí resortu Vilém Frček. 

Tesco SW je mezi IT firmami pracujícími pro stát těžká váha. Spoluvlastní ji Josef Tesařík, bratr exsenátora za ČSSD Martina Tesaříka. O společnost se v minulosti opakovaně intenzivně zajímali policisté, včetně prohlídek sídla firmy i bytů majitelů. Vyšetřovatelé také měli podezření, že blízkému Josefa Tesaříka přišla SMS varující před policií z mobilu, který patřil blízkým tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Někdejší detektiv protimafiánské policie Jiří Komárek v té souvislosti mluvil o "brutálním úniku informací". Další šetření ale ukázalo, že si vyšetřovatelé popletli směr zpráv.

Požadavky na certifikáty 

Pokud by ovšem prošla požadavky i konkurence Tesco SW, bude mít nejspíše potíž s další podmínkou - mít tým odborníků, který splňuje přesnou a velmi specifickou kombinaci certifikátů, které dosvědčují jejich technologické znalosti. Kombinace odpovídá současnému týmu Tesco SW.

"Podmínky jsou ušité na míru. Ono je ale obtížné si představit, že by nebyly - když dodavatel udělá nějaký IT systém nestandardními technologiemi s nepříliš dobrou dokumentací, je v podstatě nemožné jej třeba během roku vyměnit," míní předseda spolku EconLab Jiří Skuhrovec, který dlouhodobě zkoumá veřejné zakázky.   

Podle Tesco SW však Skuhrovec není žádný IT odborník a trvá na tom, že nepoužila žádné nestandardní technologie.

Také ministerstvo ubezpečuje, že podmínky byly pro každého rovné. "Certifikáty spojené s bezpečností byly požadovány z důvodu, že NEN je klasifikován dle zákona o kybernetické bezpečnosti jako 'kritická informační infrastruktura', a členové týmu by tak měli disponovat potřebnými a prokazatelnými znalostmi v této oblasti," brání vše Frček. 

Podle něj má ministerstvo i znalecký posudek, který dokazuje, že podmínky diskriminační nejsou.

Samotné Tesco SW také odmítá, že je zakázka napsaná přímo pro něj. To podle firmy dokazuje i fakt, že aby se tendru mohla účastnit, musela najít další partnery. "Společnost Tesco SW sama nebyla schopna požadované plnění, reference a kvalifikace splnit, a proto se spojila s dalšími partnery, aby nabídku mohla podat. Proto tvrzení, že kvalifikační požadavky byly ušité na míru společnosti Tesco SW, nemůže nikdo kompetentní vyslovit ani jako spekulaci," konstatoval mluvčí firmy Tomáš Jelínek. 

Problémy v minulosti

Vývoj a provoz NEN provázela kritika už v minulosti. Například soutěž na technickou podporu NEN za 100 milionů korun zrušil antimonopolní úřad kvůli tomu, že se ministerstvo pro místní rozvoj nedokázalo vypořádat s námitkami konkurentů Tesco SW. Ti tvrdili, že zadávací podmínky byly firmě či jejím partnerům opět šité na míru.

Potíže NEN

  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v roce 2012 pokutoval MMR za to, že při vypisování zakázky na vytvoření NEN porušilo zásadu rovného zacházení.
  • V roce 2016 antimonopolní úřad zakázal kvůli chybám při zadání plnění další smlouvy na aktualizaci NEN.
  • V roce 2017 ÚOHS zakázal uzavřít smlouvu na technickou podporu NEN kvůli chybám při zadání zakázky.
  • Národní kontrolní úřad v roce 2016 uvedl, že NEN nepřinesl předpokládanou úsporu státních peněz.
  • Ministerstvo financí v roce 2016 seškrtalo po mimořádném auditu o čtvrtinu dotace, které ministerstvo pro místní rozvoj použilo na NEN a na systém Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ).

To ale není vše. Ještě předtím, než ministerstvo vůbec tendr vypsalo, uzavřelo s Tesco SW ještě jednu smlouvu - na vytvoření dokumentace NEN a metod, jak systém převést na jiného správce. Ať už další zakázku vyhraje kdokoliv. Tesco SW za to dostane dalších více než 100 milionů korun. A to i v případě, že novým provozovatelem systému bude ono samo.

Podle Bláhy by to ale mělo být už součástí původní dohody. "Vzhledem k tomu, že součástí předešlé smlouvy byly i aktivity spojené s ukončením (převodem služby na jiného poskytovatele) služby, je platba za takové úkony nezvyklá," dodal Bláha.

I to ale ministerstvo považuje za normální. "V souladu s best practice a doporučeními odboru hlavního architekta eGovernmentu ministerstva vnitra jde o tzv. 'exit strategy' - tedy povinnost stávajícího poskytovatele servisu a rozvoje NEN předat svěřená aktiva NEN novému poskytovateli, který bude vysoutěžen v budoucnu," uvedl mluvčí Frček.

Nerozumíte tomu? Zaplaťte si kurz za pět tisíc

Nyní Tesco SW uvádí, že portál používá na 1500 zadavatelů. Zadány už pomocí něj byly veřejné zakázky za více než 230 miliard korun. NEN ovšem kvůli své těžkopádnosti a složité ovladatelnosti sklízí kritiku jeho běžných uživatelů i odborníků.

Úředník ministerstva pro místní rozvoj Michal Nechanický, který je jako ministerský rada za dobrou funkčnost NEN zodpovědný, se s tím vypořádal svérázně. U soukromé firmy Otidea začal pro dodavatele státu, kteří si systém chtějí osvojit, pořádat školení. Za jednodenní kurz chce téměř pět tisíc korun.

"Vzhledem k tomu, že školení provází projektový manažer NEN, dozvíte se, jaké nové funkce lze očekávat a na co se do budoucna připravit v oblasti elektronizace," láká zájemce soukromá firma. Úředník Nechanický má například na leden vypsané dva celodenní kurzy.

Michal Nechanický je na ministerstvu projektovým manažerem NEN. A zároveň až za 5 tisíc korun jako "melouch" prodává školení, jak složitý a chybový web používat.
Michal Nechanický je na ministerstvu projektovým manažerem NEN. A zároveň až za 5 tisíc korun jako "melouch" prodává školení, jak složitý a chybový web používat. | Foto: otideavzdelavani.cz

Podobně jsou na internetu za tisíce korun k dohledání také kurzy Jana Ségla z odboru elektronizace veřejných zakázek MMR či vedoucího dodělení centrálního nákupu ministerstva vnitra Ondřeje Ječného. Všichni si přivydělávají díky tomu, že je NEN těžkopádný a složitý, jak uvádí experti na zadávání veřejných zakázek.

Ministerstvo pro místní rozvoj na tom ovšem nic špatného nevidí. "Zaměstnanci primárně realizují školení v gesci MMR. Další aktivity vykonávají ve velice omezené míře, a to v souladu s možnostmi, které umožňuje příslušná legislativa," reagoval mluvčí ministerstva Frček. Podle něj sám stát nabízí školení zdarma. "Od roku 2015 zaměstnanci MMR zdarma proškolili přes 6000 uživatelů ve více než 150 školeních," dodal mluvčí.

Varování BIS

Expert Skuhrovec přitom upozorňuje, že špatná použitelnost NEN, který je dnes pro ministerstva povinný, má zásadní důsledek. "Podle naší studie se v NEN o zakázky hlásí méně firem," uvedl Skuhrovec. Menší konkurence pak může vést k tomu, že stát bude nakupovat za vyšší ceny.  

Česko si podle něj musí odpovědět na otázku, zda má chybový a těžko použitelný NEN smysl dále rozvíjet. "Pokud ano, je třeba pomalu rozbít monopol firmy Tesco. Pokud ne, povolme zadavatelům přejít na jiný software a nechme NEN upadnout do zapomnění i se stávajícím dodavatelem. Osobně bych volil druhou cestu. Stát se nemá pokoušet o vlastní řešení tam, kde docela dobře fungují komerční nástroje. NEN je ukázka toho, že mu to příliš nejde," dodal Skuhrovec.

Ministerstvo zatím dalo stopku dalšímu rozšiřování. "MMR neplánuje v současné době rozšiřovat povinnost využívat NEN na ostatní zadavatele, například obce, města, kraje," dodal Frček.

To, že na ministerstvech jsou dlouhé roky zabetonovaní dodavatelé informačních technologií, kterých se ministerstva neumějí zbavit, protože firmy jsou často jediné, které kriticky důležitým systémům rozumějí a mnohdy i vlastní zdrojové kódy, přitom čerstvě zdůraznila například i Bezpečnostní informační služba (BIS). 

"Stát dále čelil přetrvávajícím problémům v oblasti správy a budování ICT systémů. Zdrojem rizik byla především závislost mnoha státních zadavatelů na dlouholetých dodavatelích technologií, která značně omezovala možnosti vyjednávání o lepších podmínkách nebo náhradu stávajících systémů jinými," píše v čerstvě zveřejněné veřejné výroční zprávě BIS, která má v popisu práce i obranu ekonomických zájmů státu. 

Podobně dlouhodobě varuje i Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Jeho šéf Dušan Navrátil v minulosti obecně prohlásil, že některé soukromé firmy stát až vydírají. 

V textu jsme 15. ledna opravili informaci, že by jeden zaměstnanec musel mít všechny potřebné certifikace. Za chybu se omlouváme. Aktualizovali jsme také údaje, kolik zadavatelů portál využívá a výši veřejných zakázek, které byly pomocí něj vysoutěženy.

Zabetonovaní dodavatelé IT

  • V područí jediné soukromé firmy je například ministerstvo spravedlnosti. Počítačové systémy státních zastupitelství a soudů, v nichž Česko skladuje vysoce citlivé údaje, neovládá stát, ale jediná soukromá firma CCA Group. Jen ta má navíc přístup ke zdrojovým kódům. Z auditu ministerstva financí přitom plyne, že resort spravedlnosti jen v letech 2011 až 2013 CCA vyplatil 357 milionů korun, ale doklady existují jen k 69 milionům.
  • Naposledy v roce 2010 ministerstvo spravedlnosti bez výběrového řízení uzavřelo s CCA Group novou smlouvu na dobu neurčitou. Nemělo příliš na výběr. Veškeré znalosti nutné pro chod po dvě dekády flikované změti systémů totiž nikdo jiný nemá. Systém je z roku 1996, což je z pohledu rychlého vývoje počítačů pravěk. Nikdy navíc neprošel žádnou výraznější modernizací. Jen se vršily záplaty a propojení na další databáze.
  • Zásadní  problém má i ministerstvo práce. Systémy pro výplaty dávek a důchodů, bez nichž by miliony lidí skončily bez peněz, kontroluje jediná společnost - OKSystem.
  • Snaha někdejší ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) zásadní systémy dostat zpod kontroly firmy OKsystem skončila tím, že na ni její nástupkyně Jaroslava Němcová (ANO) podala několik trestních oznámení. Marksová totiž za vybudování nových systémů zaplatila stamiliony, funkční ovšem nejsou dodnes.
  • Před rokem tak ministerstvo pod vedením další ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) smlouvy s OKsystemem prodloužilo o další dva roky za zhruba miliardu. Jinak podle něj hrozilo, že stát sociální dávky přestane být schopen vyplácet.
  • A ministerstvo financí se závislosti na IBM dané nevýhodnou smlouvou z roku 1992 zbavilo až letos. Klíčový systém ADIS, bez kterého by zkolaboval v Česku výběr daní, na základě vyjednávání s ministerstvem financí státu americká firma předá v roce 2024. Česko ale bude muset zaplatit "výkupné" třičvrtě miliardy. Za dobu, kdy dnes už mimořádně zastaralý systém spravuje, jí stát zaplatil už 9 miliard.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Halové mistrovství světa v atletice se kvůli koronaviru odkládá na příští rok

Halové mistrovství světa v atletice se letos neuskuteční. Mezinárodní federace se kvůli epidemii nového typu koronaviru v Číně dohodla s pořadateli v Nan-ťingu na odložení šampionátu na rok 2021. Světová atletika to oznámila na svém webu. V Nan-ťingu se mělo o světové medaile bojovat od 13. do 15. března.

Federace dala přednost radikálnímu řešení a šampionát rovnou zrušila, místo aby jej přeložila do jiného dějiště. Vysvětlila to nejistou situací a obavami z šíření viru mimo Čínu, což by později mohlo vést k dalšímu odkladu termínu. Světová atletika učinila rozhodnutí na doporučení lékařské komise, jež situaci konzultovala se světovou zdravotnickou organizací WHO.

Zdroj: ČTK
Další zprávy