Exkluzivní data: Herny vysávají česká ghetta

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
23. 9. 2013 6:00
Hazard ohrožuje nejchudší, potýkají se s ním tři pětiny sociálně vyloučených lokalit
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Na stole je vůbec první důkaz o tom, že slabá vůle obcí regulovat herny dopadá na ty nejchudší z nás.

Redakce Aktuálně.cz získala první data z unikátní studie o vlivu hazardu, kterou připravuje tým pod národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem. Z předběžných výsledků vyplývá, že nejméně tři pětiny obcí, které mají na svém území ghetto, zároveň trápí hazard.

"Zjistili jsme, že výskyt provozoven s hazardními hrami je v sociálně vyloučených lokalitách běžný. V kontextu dalších problémů, které se tam hromadí, jako jsou dluhy, nezaměstnanost nebo problémy s bydlením, vnímají jako problém středně závažný," uvedl Vobořil.

Do studie se zapojilo třicet obcí, ve kterých vznikla ghetta. "Herny se nacházejí v 18 z 25 obcí, které na otázku odpověděly," dodal Vobořil.

Například v Ústí nad Labem se ve čtvrtích, kde žijí ti nejchudší, nachází až třetina všech heren ve městě.

Reportéři Aktuálně.cz se vydali do tří obcí, ve kterých experti na problémy chudých s hazardem dlouhodobě upozorňují, aby zjistili, jak se tamní politici vypořádali s nově nabytou odpovědností. Reportáže vám přineseme v následujících dnech.

Z analýzy zároveň vyplynulo, že pět procent Čechů, tedy zhruba 350 lidí, je ohroženo rizikovým hraním. 42 tisíc z nich už je gamblery.

Česká republika navíc patří mezi evropské státy s největším počtem automatů na hlavu. V roce 2013 - tedy po částečné regulaci - u nás připadá 7,5 automatů na tisíc obyvatel.

"V roce 2011 bylo v Rakousku 0,7 zařízení na tisíc obyvatel, v Německu 2,9, v Polsku 0,4 a v Maďarsku 0. Uvádíme pouze geograficky nejbližší země, mnohonásobně nižší čísla lze najít napříč celou EU," vypočítává Vobořil.

Kromě počtu automatů je Česko ve srovnání se zahraničím unikátní právě v tom, že řada heren se nachází přímo v ghettech nebo jejich okolí.

"Mnoho těch terminálů máme v rizikových lokalitách mezi lidmi v nízkopříjmových skupinách, ve vyloučených lokalitách. To není v zahraničí úplně běžné. Česká republika je v tomhle určitě v té horší polovině," myslí si Vobořil.

Zkušenosti ze srovnatelných evropských zemí přitom varují, že pro sociálně slabé jsou nabídky heren obzvláště nebezpečné. Vedou k prohlubování problémů v ghettech.

"Byli jsme například v Dijonu a tamní starosta se normálně smál, jak si to představujeme, jak chceme vůbec řešit nějakou sociální problematiku. Řekl nám, že pokud necháme v sociálně vyloučených lokalitách automaty, nikdy nic nevyřešíme," popisuje zahraniční pohled někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Černá ekonomika

Sociolog Iva Gabal hovoří o sekundárním zdanění chudých, kdy se podstatná část sociálních dávek přesype do kapes soukromých osob. "V ghettech vzniká vlastní svět černé ekonomiky - lichva, prostituce, kriminalita a hazard," myslí si Gabal.

Ne vždy ale za neutěšenou situaci mohou obce. Radnice totiž dlouhé roky měly jen omezené možnosti, jak se proti hazardu v sociálně vyloučených lokalitách bránit. Mohly zakázat provozovny klasických automatů, ministerstvo financí ale mohlo povolit neomezený počet videoloterijních terminálů.

Od letošního jara ale mohou místní samosprávy loterie ze svého území zcela vykázat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno teď

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy