Praha - Spor o přijetí eura nabírá na obrátkách. V posledních dnech se začala rozevírat propast mezi názory ekonomických a politických elit.
Jedni i druzí připouštějí, že Česká republika euro nakonec přijme, ministři však odmítají stanovit termín, který po nich ekonomičtí odborníci i podnikatelé požadují.
Pět let stačí
Konflikt je nejlépe vidět na prognóze světových ekonomů, kteří pro agenturu Reuters předpovídali, kdy nové členské státy přejdou na euro.
Češi se dostali do kategorie zemí, které s přípravou příliš nepokročily, do čtyř nebo pěti let však mohou zařídit vše potřebné.
Česká ekonomika je přitom ve srovnání s polskou nebo lotyšskou, které jsou ve stejné kategorii, lépe připravená. V posledních letech plnila Maastrichtská kritéria a také úroveň HDP na hlavu i cen je ze tří zmíněných zemí nejvyšší.
Topolánek: To není jisté
Prognózu však zpochybnil sám premiér Mirek Topolánek, když na pondělním Žofínském fóru prohlásil, že dnes není možné stanovit pevný termín přijetí: "Kromě Maastrichtských kritérií musíme vzít v úvahu také otázky míry reálné konvergence české ekonomiky vůči zemím eurozóny, flexibility pracovního trhu, a podobně."
Upozornil tak, že i v roce 2012 bude výkon české ekonomiky proti průměru EU čtyřpětinový, ceny budou zruba na sedmdesáti procentech evropské úrovně.
Pokud by Česká republika přijala euro, tuzemské podniky by ztratily měnovou ochranu. V tvrdé evropské konkurenci by pak nemusely obstát. Zároveň by se české ceny začaly rychleji přibližovat evropským a tím by se zrychlila inflace.
Topolánek měl na fóru podporu ministra průmyslu Martina Římana i vicepremiéra pro evropské otázky Alexandra Vondry. Ten dodal, že se stanovením termínu je třeba počkat nejméně do té doby, až se ukáže, jak vyšla reforma veřejných financí.
Nejopatrnější v Evropě
Z ekonomů sdílejí podobné obavy víceméně už pouze členové rady České centrální banky, kteří jsou jmenováni odpůrcem společné měny Václavem Klausem.
Podle průzkumu Unie malých a středních podniků si přejí co nejrychlejší přijetí eura tři čtvrtiny podnikatelů. Hlavním důvodem je předpoklad, že české podniky budou lépe konkurovat a že ušetří na převodech z koruny na euro.
"Česko přemýšlí o zavedení eura a jeho riziku nejvíc ze všech evropských zemí. Kdyby přitom stačilo lusknout prsty a všechny koruny by se rázem změnily na eura, žádný vážný ekonomický problém bychom neměli," míní Petr Očko ze společnosti Telefónica.
Tomáš Sedláček z ČSOB odhaduje, že přijetí eura sice nárazově inflaci zvýší, při vstupu v roce 2012 to však bude nejvýš o dvě procenta.
"Navíc inflaci velmi pravděpodobně potáhnou vyšší mzdy. To znamená, že se lidem bude dařit lépe," dodává Sedláček.
Nerozhodnost znamená odklad
Experti oslovení Reuters odhadují, kde jsou pro jednotlivé země největší překážky v přijetí eura. Zatímco u pobaltských států a Bulharska nejvíc vadí vysoká inflace, u Česka, Polska a Maďarska rozpočtové schodky.
Petr Očko však upozorňuje, že zdejší vláda chce mít během čtyř let deficit státního rozpočtu pod kontrolou, v roce 2012 by dokone neměl překročit procento HDP. "V chování vlády jsou rozpory. Na jedné straně slibuje fiskální konsolidaci do čtyř let, na druhé straně tvrdí, že není jisté, že se podaří deficit rozpočtu zvládnout," podotýká Očko.
Sám předpokládá, že Česko může přijmout euro nejdříve v roce 2013. Vláda chce totiž deficit snižovat příliš pomalu. Zdržení ale může být větší, pokud se Topolánkova vláda nerozhodne a v příštích letech přece jen termín nestanoví.
"Největší problém v přípravě na euro vidím v tom, že se vyvořily tábory příznivců a odpůrců a přitom se seriózně nemluví o tom, kde jsou při zavedení společné měny skutečné výnosy a náklady," shrnul dosavadní debatu hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
