Hnutí vůbec poprvé v tuzemsku sestavilo pořadí nejvíce "špinavých" elektráren na základě takzvaného fosilního faktoru. Ten ukazuje, kolik tun oxidu uhličitého elektrárna v průměru vypustí do ovzduší při výrobě jedné megawatthodiny elektřiny.

Vysoko nad Brity 

Žebříček vedou paroplynový cyklus Vřesová, který provozuje Sokolovská uhelná, elektrárna Mělník 1 společnosti Energotrans a na třetím místě je elektrárna Hodonín, vlastněná společností ČEZ.

V žebříčku je čtrnáct "špinavých" elektráren, nejvíce je jich v Ústeckém kraji a deset provozuje společnost ČEZ. S výjimkou severomoravské elektrárny Dětmarovice překračuje u všech fosilní faktor hodnotu jedné tuny.

U průměrné britské elektrárny na zemní plyn je fosilní faktor 0,54, ve Spojených státech dokonce jen 0,52.

"Vláda se musí tímto problémem začít zabývat a podniknout účinné kroky, které energetické společnosti přimějí k instalaci moderních, efektivnějších technologií," uvedl na základě výsledků Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Zahraňte důl, dýchejte lignit

Příčinou vysokého znečištění je totiž právě to, že elektrárny spalují hnědé uhlí a používají zastaralé technologie. To je i případ elektrárny Hodonín, která jako jediná v zemi spaluje nekvalitní hnědé uhlí -  lignit z dolu Mikulčice.

Důl získal minulý rok státní pomoc převyšující 150 milionů korun. Peníze slouží k zachování asi tří set padesáti pracovních míst a otevření nových ložisek lignitu. Jinak hrozilo, že bude důl uzavřen a hornictví na Hodonínsku definitivně skončí.

Jediným odběratel tohoto typu hnědého uhlí je právě hodonínská elektrárna, která zároveň patří ve skupině ČEZ mezi největší výrobce energie z biomasy. Z té jde zhruba pětina energie vyrobené v Hodoníně, zbytek patří lignitu. Za první polovinu tohoto roku vyrobila 32 908 megawatthodin elektrické energie z biomasy, dvakrát víc než za stejné období v minulém roce.

Co dokáže ČEZ

Uhelné elektrárny jsou hlavním zdrojem oxidu uhličitého v Česku. Největší z nich v Prunéřově každoročně vypouští více znečištění než všechna osobní auta dohromady.

Společnost ČEZ sama produkuje více exhalací než celé Estonsko, Lotyšsko a Litva dohromady.

ČEZ nyní chystá rozsáhlou modernizaci elektráren, chce do ní a také do výstavby nových bloků investovat až sto miliard korun.

Klíčovým jednáním o snížení exhalací přitom bude schvalování národního plánu pro druhé kolo obchodování s emisemi, o kterém by ministři měli rozhodovat během podzimu.

Ekologické organizace prosazují, aby vláda pro začátek od elektráren, hutí, chemiček a dalších podniků požadovala omezení znečištění o 6 procent.

Špinavé elektrárny v Evropě

Podniky a průmyslové svazy už ale avizovaly, že budou chtít navýšit počet povolenek, které umožňují vypouštění oxidu uhličitého. Proto se čeká bouřlivá diskuse.

Podobný žebříček "špinavých" elektráren už  rámci Evropské unie zpracoval také Světový fond na ochranu přírody. Největší počet tepelných elektráren produkujících skleníkový plyn CO2 je Německu, Polsku, Itálii, Španělsku a Velké Británii.

Většinou se jedná o uhelné elektrárny, přičemž na špici žebříčku se umístily elektrárny Agios Dimitrios v Řecku, Frimmersdorf v Německu a Aboño ve Španělsku.