Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.
Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě. Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023, uvedlo ministerstvo.
Pokud důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud by hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesla o více než osm metrů během šesti měsíců, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.
Podmínkou pro přibližování těžby je dále vybudování zemního valu, který omezí hluk, prašnost a světelné znečištění. "Jeho součástí bude živá stále zelená stěna. Polská strana se zavazuje pečovat o vysazené stromy," uvedlo ministerstvo. Val má být vybudován do jednoho roku po dokončení formálních postupů.
Co se týče světelných emisí, má se mimo jiné modernizovat osvětlení základních strojů a má se přidat možnost vypínat reflektory na stožárech při nepoužívání strojů, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří let od provedení sjednaného auditu.
Od dohody lze odstoupit nejdříve po pěti letech
Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250 tisíc eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.
Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybů terénu nebo hladin podzemních vod.
Země by měly tento týden určit zmocněnce pro výměnu informací a plnění dalších úkolů. Zatím není známo, kdo by se měl stát zmocněncem za českou stranu. Zároveň strany zřídí společnou komisi, v níž by měl být liberecký hejtman, dolnoslezský maršálek, oba zmocněnci a zástupci měst a obcí v oblasti na polské i české straně. Úkolem komise bude připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Jejím zasedáním budou spolupředsedat zmocněnci.
Případné spory by se měly řešit primárně prostřednictvím zmocněnce, respektive diplomatickou cestou. Pokud se to nepodaří, může být věc předložena Soudnímu dvoru EU. Česko také podle smlouvy nezahájí žádné další řízení o porušení právních předpisů týkající se dolu v oblasti působnosti dohody na základě článku 259 Smlouvy o fungování EU.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Mezivládní dohodu ve čtvrtek podepsal premiér Česka Petr Fiala (ODS) i Polska Mateusz Morawiecki.
