Česko stáhlo žalobu kvůli dolu Turów. Polsko už poslalo finanční kompenzaci

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 2. 2022 16:47
Česká republika stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a zaslalo finanční kompenzace kvůli hnědouhelnému dolu Turów. V pátek to řekl mluvčí vlády Václav Smolka. Polsko zaslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Už dopoledne o stažení žaloby mluvil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Důl Turów.
Důl Turów. | Foto: Jakub Plíhal

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ČTK sdělila, že od Polska její úřad obdržel domluvenou částku na řešení vlivu těžební činnosti v dole u českých hranic. Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek na dotaz ČTK po podpisu mezivládní dohody s polským protějškem Mateuszem Morawieckým řekl, že právě poté Česko žalobu stáhne.

Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů už dříve poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje.

Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise (EK).

Varšava námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soud pak loni v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože se Varšava odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně. Částka mezitím vzrostla na skoro 70 milionů eur (1,7 miliardy korun). Morawiecki penále odmítá zaplatit a chce kvůli tomu vyjednávat s unijními institucemi.

Penále se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí EK Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uloženou pokutu ale Varšava zaplatit musí a EK se jí chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.

Kompromis v dlouho vyjednávané mezivládní dohodě nastal kromě peněžní částky, kdy původně Česko požadovalo 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů, také v době soudního dohledu. Země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.

Polsko se podle Fialy v dohodě zavázalo mimo jiné k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.

Smlouva podle vládního mluvčího Smolky vznikla na vládní úrovni, je tak účinná podpisem obou smluvních stran. V nejbližší době bude zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv. Obě strany také jmenují své zmocněnce.

 

Právě se děje

Další zprávy