Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) chce vypracovat pozměnit nový návrh zákona o dětských skupinách. Aktuální návrh exministryně Ludmily Müllerové z Nečasovy vlády, se ministryně bude snažit prosadit na program nejbližší schůze Poslanecké sněmovny.
"O případných úpravách a pozměňovacích návrzích lze diskutovat v rámci druhého čtení novely,“ sdělila ministryně dodatečně Aktuálně.cz.
"Důvodem je nalezení kompromisu mezi dvěma názory na dětské skupiny. Jeden se kloní k poměrně volným standardům pro dětské skupiny, druhý naopak žádá přísná pravidla," řekla Marksová Tominová na úterním semináři o dětských skupinách.
Podle ní by zákon totiž měl být předložen v takové podobě, která by co nejvíce vyhovovala oběma stranám. "Je třeba najít kompromis," dodala Marksová Tominová.
"I tak by měl být zákon o dětských skupinách schválen co nejrychleji," shodla se ministryně s pořadatelkami semináře Věrou Kovářovou (TOP 09) a Annou Putnovou (TOP 09).
Podle ministryně jsou dětské skupiny dobrou alternativou k mateřským školám. Umožnily by rodičům, především matkám, vrátit se bez problému na trh práce, řekla ministryně.
Dětské skupiny jako "odkladiště dětí"
Ne všichni její kolegové z nového kabinetu jsou ale myšlence dětských skupin nakloněni. Sociální demokraté už dřív označovali dětské skupiny za "odkladiště dětí".
"Dětské skupiny nepodporujeme, je to spíše hlídací služba, není to instituce, která by dětem poskytla předškolní vzdělávání, které je důležité pro nástup do základní školy," nechal se v září loňského roku slyšet tehdejší stínový ministr práce ČSSD Roman Sklenák.
Vládní poslanci tak spíše slibují výstavbu a rozšíření stávajících mateřský škol a podporu školek firemních.
Podle ministryně školství by ale takové řešení bylo kontraproduktivní.
"Počet narozených dětí klesá. Dětské skupiny jsou tak dobrým řešením, kdy obce nemusí nákladně navyšovat kapacity v mateřských školách, které by za pár let neměly využití," řekla Marksová Tominová na úterním semináři o dětských skupinách.
Návrh zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině předložila ODS již v roce 2013, zákon ale nikdy neprošel schvalovacím procesem.
Vznik dětských skupin přitom od Česka požaduje i Evropská komise. Podmínky pro zřízení nekomerčních dětských skupin by totiž měly být mírnější než v případě školek. Provozovat by je mohly firmy, úřady, radnice, vysoké školy, neziskové organizace nebo jednotlivci.
I v dětské skupině musí být kvalifikovaní pečovatelé
Podle odborníků má ale navrhovaný zákon hned několik úskalí. Například některá pravidla pro zřízení dětských skupin jsou v navrhovaném zákoně stanovena příliš přísně.
"Jsou to především hygienické požadavky, očkovací povinnost, zákonem stanovený počet pedagogů, lektorů, díky nimž by zákon o dětských skupinách ztrácel význam," podala výčet těch stěžejních Martina Beťáková, vedoucí rodinného centra Klubíčko v Psárech u Prahy.
Výhrady k samotným dětským skupinám mají odboráři, firmy, hospodářská komora i někteří odborníci.
Jako problémové se jeví především nízké nároky na pečovatele a pečovatelky.
Národní centrum pro rodinu už ale dříve upozornilo na to, že zákon kvalifikační pravidla pro pečovatele upravuje. Dětská skupina také musí mít plán výchovy a péče.
Kritikům také vadí, že chudší rodiče by na službu nemuseli mít peníze.
"Zjevným cílem předloženého návrhu je nastavení legislativních podmínek pro úplnou privatizaci služeb péče o předškolní děti s tím, že náklady na tyto služby budou zcela přeneseny na rodiče," vysvětluje od začátku Českomoravská konfederace odborových svazů.
Rychlý návrat na trh práce
Pořadatelka semináře Anna Putnová upozornila, že dětské skupiny mají řadu výhod. Podle ní by především umožnily bezproblémový návrat rodičů, především matek, na trh práce.
"Zřizovatel si také může následně odečíst náklady na zřízení skupiny z daní, rodiče zase získají slevu na dani z příjmu," řekla Putnová.
Ministerstvo práce odhaduje náklady na zřízení skupiny zhruba na půl milionu korun, provoz by ročně vyšel asi na 456 000 korun.
Propočty ministerstva práce počítají, že v roce 2015 by mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun.
V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádí autoři v podkladech pro vládu.
