Demonstrace? Kuba je nám blízká

Vendula Křížová
17. 3. 2006 12:30
Praha - V Praze dnes opět aktivisté demonstrují na podporu kubánských disidentů. Proč Čechy Kuba tolik zajímá? O tom v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří bývalý diplomat Alexandr Vondra .

Bývalý velvyslanec v USA a bývalý náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra si myslí, že Kuba je Čechům svou kulturou velmi blízká. Proto tak rádi demonstrují proti tamnímu režimu. "Možná tam funguje i nějaký pocit odpovědnosti," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

A: Proč se Češi v otázce Kuby a boje proti tamnímu režimu angažují tak hlasitě? Co je k tomu vede?

Já si nemyslím, že by se Češi angažovali výrazně proti režimu na Kubě, stejně tak se přeci věnují boji proti režimu v Bělorusku i ve věci Barmy a některých dalších zemích, kde ta situace je podobně neutěšená.

Nemyslím si, že protesty proti režimu na Kubě jsou nějaké výstřelky. Už poměrně dlouhé období deseti až patnácti let se Češi snaží pomáhat těm, kteří bojují proti kubánskému režimu. Český stát několikrát předkládal návrh rezoluce na komisi lidských práv OSN a Václav Havel se proti tamnímu režimu vyslovoval už na počátku devadesátých let.

A za třetí je nám Kuba kulturou, civilizací, i přestože je relativně geograficky vzdálená, velmi blízká. Češi se tam vždycky angažovali, my tam nejsme neznámí. Češi se mezi svobodně myslícími Kubánci těší velké popularitě.

Infobox

Alexandr VONDRA

  • 17. 8. 1961
  • Vystudovaný geograf, má doktorát z přírodních věd, pracoval jako programátor
  • V roce 1987 podepsal Chartu 77 (2.7.1987), pracoval také jako její mluvčí
  • V roce 1989 odsouzen na dva měsíce podmíněně
  • Pracoval jako velvyslanec v USA, náměstek ministra zahraničí a byl jedním z organizátorů summitu NATO v Praze
  • V současné době je prezidentem České euoratlantické rady

A: Může mít tato velká snaha porazit nedemokratický režim na Kubě souvislost s léčením našich vlastních komplexů z dob komunismu? 

Ne. To by se museli angažovat ti, kteří nějaké takové komplexy mohou mít. Tedy lidé, kteří režim na Kubě pomáhali budovat, měli kontakty s Che Guevarou a stejně tak s Fidelem Castrem.

Ovšem lidé, kteří se dnes angažují, jsou především lidé mladí, kteří žádné komplexy mít nemohou. No a pak jsou to samozřejmě lidé, kteří usilovali o svobodu a demokracii i u nás v době, kdy jsme zde také bojovali s komunistickým režimem.

Ale může to samozřejmě být vědomí nějaké odpovědnosti. Československo hrálo za doby bolševismu na Kubě určitou negativní roli a to je možná jeden z dalších důvodů, proč nyní nemlčíme, pokud jsou na Kubě bezdůvodně zavíráni lidé a probíhají další perzekuce.

A: V rámci Evropské unie patří ČR k zemím, které právě proti Kubě vystupují velmi razantně i na diplomatické úrovni. Ministr zahraničí Cyril Svoboda předkládá velice nekompromisní návrhy rezolucí vůči Kubě. Proč tomu tak je?

Já si myslím, že v rámci EU jsou i další státy, jako Polsko, Holandsko, které se angažují. Já nejsem členem vlády a neznám zahraniční politiku ministra Svobody. On má určitě velmi dobré úmysly a vyvíjí značnou aktivitu, což bych rád ocenil, ale možná někdy to jeho snažení a jeho dotažení do konce by mělo být lepší. Tam ještě zbývá dost práce, aby jeho iniciativy někam ústily a nevyšuměly do ztracena.

Foto: Reuters

A: Proč však nejsou stejně hlasité demonstrace a happeningy proti režimu v Barmě, kde stále zůstává v domácím vězení nositelka Nobelovy ceny Su Ťij?

Barma je trochu jiná kultura, jiná civilizace než Kuba, ale i tady Češi hráli a hrají významnou roli. Vždyť kdo na začátku 90. let navrhl Su Ťij na Nobelovu cenu míru? To byl Václav Havel a to po dlouhých diskuzích tady v Česku. Tehdy ji vlastně nikdo ani pořádně neznal. Myslím si, že Barma tady není v zapomnění a že Česko má v boji za demokracii a svobodu v Barmě dobré renomé.

A: Ano, ale existuje nějaký důvod, proč demonstrace podporující kubánské disidenty jsou tak oblíbené a účastní se jich mnoho lidí?

Nejspíše proto, že kubánská kultura je kulturou západní, lidé s ní mají více bezprostřední zkušenosti. Češi s Kubou čile obchodovali. Je to oblast, která až bude jednou více přístupná, bude jistě i velmi turisticky atraktivní. Kdežto buddhistická Barma se dostává do povědomí mnohem užší skupiny lidí.

Vidím to tak, že kubánská otázka tady prostě dokáže oslovit mnohem více lidí. Podobně jako Bělorusko, které je navíc blíže. Já jsem navíc přesvědčen, že v souvislosti s víkendovými volbami v Bělorusku, které opět budou zmanipulované, proběhnou demonstrace i proti tomuto režimu a nezůstane to bez odezvy.

A: Silné vymezování vůči nedemokratickým režimům je pro Čechy velmi typické. Je to opravdu otázka odpovědnosti, jak jste o tom již hovořil?

Já si za prvé nejsem nijak jist, že se to vymezování týká nějak velkého počtu obyvatel České republiky. Ale jsou tu lidé, kteří se angažují a ti si přinesli jisté poučení z našeho zápasu proti totalitě a komunismu. Především to, že nejde ten režim přemoci bez nějaké elementární mezinárodní pomoci a solidarity. My si dobře pamatujeme, jaké pomoci se nám dostávalo v 70. a 80. letech, a tak se tito lidé nyní nezdráhají nabízet pomoc těm, kteří ji potřebují.

 

Právě se děje

Další zprávy