ČR zlepší podmínky azylantů a zpřísní postihy cizinců

ČTK ČTK
21. 3. 2013 12:19
Cizincům, kteří páchají trestnou činnost, může být zrušeno právo dlouhodobého pobytu
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Postavení lidí, kteří získali v Česku azyl nebo takzvanou doplňkovou ochranu, se zřejmě zanedlouho zlepší. Mohli by například získat právo cestovat po zemích EU.

Počítá s tím vládní novela azylového zákona, kterou ve čtvrtek schválil Senát.

Novela naopak přinese tvrdší postih pro cizince, kteří se v Česku dopouštějí trestné činnosti, například výroby a distribuce drog. Mohlo by jim být zrušeno právo dlouhodobého pobytu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Zpřísnění pro cizince do novely prosadili poslanci v reakci na obchod s drogami v příhraničí s Německem. K jeho aktérům patří právě cizí státní příslušníci.

Podle platné právní úpravy mohou pozbýt dlouhodobé vízum a pobyt jen cizinci odsouzení pro úmyslný trestný čin na dobu delší než tři roky.

Část týkající se azylantů vláda navrhla kvůli převedení dvou evropských směrnic do českého právního řádu, uvedl ministr vnitra Jan Kubice.

Cílem je podle něj vytvoření takzvaného společného evropského azylového systému, který by měl zajistit stejnou azylovou politiku všech členských států. Novelu je podle něj třeba schválit do května letošního roku.

Bublan: Azylantů je jen 700, ale cizinců 400 000

Senátor a exministr vnitra František Bublan (za ČSSD) uvedl, že v Česku se nachází zhruba 700 azylantů, což je podle něj zanedbatelný počet v porovnání s jinými státy Unie. Cizinců s právem pobytu je ale v Česku na 400 000, podotkl. "Azylanti většinou trestnou činnost nepáchají," upozornil na rozdíl mezi oběma skupinami.

Azylanti, kteří by v Česku byli pět let, by mohli podle novely získat práva dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Umožnilo by jim to cestovat v rámci Evropské unie jako ostatním legálně v Česku pobývajícím cizincům. Rozšíření i na lidi s mezinárodní ochranou vychází z předpokladu, že možnost získat postavení rezidenta napomůže k jejich plné integraci. Novela má také pomoci zajistit větší ochranu azylantů nebo lidí s doplňkovou ochranou, která se poskytuje lidem, jimž v jejich vlasti hrozí mučení.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy