Ti by se závěrečným zkouškám v nové podobě mohli podrobovat už za tři roky.
"Změna ve způsobu závěrečných zkoušek je potřebná," píše se v podkladové zprávě k projektu Kvalita, v jehož rámci se nový model přezkušování učňů připravuje. "Dosavadní praxe není vyhovující. Školy si samy určují obsah zkoušek, a proto se jejich náročnost může dosti podstatně lišit."
Jinými slovy - zaměstnavatelé dnes nemají jistotu, co například vlastně umí čerstvá absolventka oboru "cukrář".
Zaměstnavatelé vůbec mají mít v podobě nového zkoušení učňů velké slovo.
"Právě vyučení nejčastěji figurují mezi nezaměstnanými. Proto jsme se spojili i s lidmi z praxe, kteří se na inovaci zkoušek podílejí," říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), který je garantem projektu. "Věříme, že nová závěrečná zkouška přispěje k jejich lepší uplatnitelnosti na trhu práce."
Firmy musí vědět, co učni ovládají
Podstatou nových zkoušek je jednotné zadání, na němž se musejí shodnout pedagogové, zástupci zaměstnavatelů a specialisté z NÚOV. Tyto "řešitelské" týmy musí stanovit, jaké je minimum odborných znalostí a praktických dovedností, které by každý vyučený pro daný obor měl mít.
V NÚOV zatím vzniká zadání pro devatenáct oborů. "Zájem mezi školami zapojit se je ovšem enormní. Prakticky jsme se dosud nesetkali s odmítáním či kritikou," upozorňuje Kočková.
Za pravdu jí dává například Pavel Toman, ředitel Integrované střední školy stavební a učiliště v Jihlavě. Jeho škola se do projektu Kvalita I zapojila v oboru umělecký truhlář.
"Samozřejmě, učitelům přibylo práce. Mají hodně porad, vedou debaty i s dalšími školami, kde se tento obor učí, dohadují se podmínky," říká Toman. "Přesto se shodují, že je to jednoznačně cesta dobrým směrem. Teď jsou opravdu rozdíly mezi školami veliké. Úroveň požadavků se liší místo od místa."
Kdo udělá nejhezčí dort?
S novou zkouškou v praxi pak mají zkušenost například na Středním odborném učilišti obchodu a služeb na pražské Černém Mostě. Škola se do pilotní fáze projektu zapojila už loni.
"Nejtěžší pro naše učně byly jednoznačně jazykové zkoušky," říká ředitelka učiliště Zdeňka Matoušová.
I v této části se totiž mění nároky. Doposud bylo jazykové vzdělávání na učilištích okrajovou záležitostí. Jenže právě jazyky a znalost výpočetní techniky jsou dnes klíčové pro uplatnění na trhu práce. "Zjistili jsme, že už nestačí věnovat se angličtině všeobecně. Je nutné, aby učitelé více cvičili odbornou terminologii. Právě to také jazyková zkouška vyžaduje," doplňuje Matoušová.
Jednotná praktická zkouška má pak - třeba pro obor cukrář - prozatím podobu pětadvaceti losovatelných položek.
Učeň či učnice si vylosují dva výrobky a mají sedm hodin na to, aby je připravili - včetně zdobení. "Vylosují si špičku, věneček, štafetku... a pak se hotový výrobek hodnotí podle předem daných kritérií."
Kromě toho musí při písemné zkoušce provést náčtrtek - například slavnostního dortu, sepsat jeho recepturu a dort i vyrobit. Opět je předem stanoveno, podle jakých hledisek se udílejí body.
Není hodnocení - ať již dortu, nebo kování - subjektivní? Dana Kočková z NÚOV věří, že vkus pedagogů nebude výuční list ovlivňovat. "Existuje jasná představa, co by absolvent kterého oboru měl umět. Jsou to objektivní kritéria, které lze převést na body," věří.
Pilotní ověřování zkoušek je naplánováno do roku 2008. Do té doby bude stát nejméně 30 milionů korun. Část peněz jde z rozpočtu ministerstva školství, na část se podařilo získat peníze z evropských fondů.#reklama
