reklama
 
 

Kůrovec připravil církev o stovky milionů. Z Tříkrálové sbírky ale peníze nezíská

8. 1. 2019 16:53
Ačkoli bude katolická církev stejně jako další církve dostávat ještě několik let peníze od státu, nepokryje to mnohé její výdaje, počínaje sociálními projekty až například po opravu kostelů. Řadu projektů tak financuje vlastní cestou. Peníze, které právě v těchto dnech vybírají koledníci často spojení s místní farností, ale nijak do rozpočtu církví nejdou. Charita ČR, která sbírku pořádá, peníze rozděluje lidem v problémech podle předem stanoveného klíče.

Koledníci i se třemi králi, kteří v neděli vyšli za doprovodu kardinála Dominika Duky z pražského kostela sv. Tomáše přes Karlův most na Staroměstské náměstí, přilákali davy lidí. Králové, kteří seděli na velbloudech, se jen stěží proplétali ulicemi a neúnavně mávali všem zvědavcům kolem. Podobné to bylo i na dalších místech, například v Plzni či Brně, nemluvě o mnoha kolednících v těch nejmenších vesnicích.

Tříkrálový průvod prošel centrm Prahy na velbloudech. Akci zahájil kardinál Duka | Video: Radek Bartoníček |  01:13

Tříkrálová sbírka, organizovaná Charitou České republiky, která ročně pomáhá více jak stovce tisíc klientů, je v plném proudu. Mimochodem, první taková sbírka proběhla v roce 2000, a to v jediné diecézi, olomoucké. Postupně se přidaly další a dnes jde o největší sbírku svého druhu v České republice.

Rozdělení peněz je předem dané, například 65 procent zůstává Charitě v místě, kde se vybírají peníze, 10 procent jde na zahraniční projekty Charity.

22 799 pokladniček

V Tříkrálové sbírce Charity ČR můžou lidé letos přispět do celkem 22 799 pokladniček, nejvíce jich je v brněnské diecézi, 5 142, jen o něco málo méně v olomoucké, 5019, třetí nejpočetnější je Diecéze královéhradecká s 4 049 pokladničkami. V Praze bylo rozdaných 1 925 pokladniček.

Letos můžou lidé přispět do celkem 22 799 pokladniček. Až se naplní, peníze půjdou především na podporu lidí v nouzi, ať už jde o nemocné, osoby se zdravotním postižením, seniory, matky s dětmi v tísni a další. Například v Hradci Králové se s penězi počítá na hospicovou péči a na další služby. Na Pardubicku chce církev pomoci například pěstounům, na Jičínsku se podpory dočkají dobrovolnické programy na pomoc dětem, rodinám, seniorům a lidem s handicapem.

Pokud by se chtěl někdo podívat na veškeré detaily Tříkrálové sbírky, není to nijak složité. Organizátoři se snaží o maximální transparentnost, vše podstatné lze najít na speciální webové stránce. Zájemci najdou mimo jiné informaci, kolik se v které diecézi vybralo peněz a následně kolik peněz která konkrétní charita v tom kterém místě z výtěžku získala a na co je použila.

Průměrný plat faráře? Slabě nad dvacet tisíc hrubého

Jedna věc je ale Tříkrálová sbírka a peníze, které se během ní vyberou, a druhá věc financování církve v České republice - tyto dvě položky nejsou nijak propojeny, byť si to řada lidí myslí. Jak je to tedy s financováním církve, v tomto případě katolické?

Přístavba a rekonstrukce katolického gymnázia v Třebíči, oprava střechy kostela sv. Jana Nepomuckého v Brodě nad Dyjí, oprava fasády kostela Narození Panny Marie ve Vémyslicích, statické zajištění kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Lysovicích, oprava kúru v kostele sv. Cyrila a Metoděje ve Vysočanech. Co nemovitost, to pro katolické církevní představitele starosti s tím, jak zafinancovat jejich opravu či rozšíření, neboť na pomoc státu se nemůžou spoléhat. 

Ve zmiňovaných případech tak například pomohli lidé, kteří přispívají do církevního fondu Puls, který zřídila brněnská diecéze. Podařilo se v něm shromáždit přes 23 milionů korun, z nichž ale většina padne na platy kněží - celkem na ně odešlo přes 17 milionů korun.   

Jak nedávno upozornila redakce Aktuálně.cz, například zrovna v brněnské diecézi byla v roce 2017 průměrná měsíční mzda duchovních podle mluvčí  diecéze Martiny Jandlové necelých 18 tisíc. "Říká se, že z vysokoškoláků mají nejnižší plat učitelé, ale to není pravda. Nejnižší mají kněží," potvrzuje katolický farář z brněnské Lesné Pavel Hověz. V brněnské diecézi působí ve 451 farnostech 333 kněží, celkem je v Česku katolických kněží přibližně 1700. Jejich průměrný plat byl v roce 2017 necelých 21 tisíc hrubého.  

Katolíkům přišly od státu přes 2 miliardy, výdaje mají přes 7 miliard

Stát sice stále posílá církvím peníze, nejvíc katolické, je jich ale stále méně. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se peníze státu dělí na dvě "hromádky".

Jednu tvoří finanční náhrady za nemovitosti, které stát za komunistické éry ukradl a nevrátil, druhou příspěvek na podporu činnosti. Výše peněz se ale zmenšuje, od roku 2016 každý rok o pět procent. Od roku 2030 už nepřijde církvi žádný příspěvek na podporu činnosti, finanční náhrady skončí v roce 2042. Pro zajímavost, v roce 2017 tvořily tyto náhrady pro všechny diecéze katolické církve 1,3 miliardy korun a příspěvky 803 milionů korun. 

Církevní restituce

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Sněmovna zároveň v prosinci posunula do závěrečného schvalování předlohu poslanců KSČM o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování by se mohlo uskutečnit na schůzi, která začne ve druhé polovině ledna. Novela bude čelit ve sněmovním finále návrhu na zamítnutí, který podala TOP 09.

Pokud jde například o výdaje katolické církve, v roce 2017 překročily 6 miliard korun. Největší částka, a to 1,6 miliardy korun, šla na hospodářskou činnost, zejména na boj proti kůrovci. Stejně jako jiní lesníci, také zástupci církve musí spoustu dřeva těžit, a to za situace, kdy cena dřeva jde radikálně dolů.

"Výsledkem jsou ztráty v řádech stovek milionů korun ročně. V roce 2018 se situace kvůli pokračujícímu suchu ještě zhoršila, a dobré vyhlídky nejsou ani do budoucna," upozorňuje jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Petr Skočdopole. Na vzniklých holinách vysadila jeho společnost v roce 2017 celkem 5,6 milionu nových stromků a loni by to mělo být přes 7,2 milionu sazenic.  

Stovky milionů jdou na sociální a vzdělávací projekty, stejně jako na opravy kostelů, klášterů a dalších objektů. Jen kostelů a kaplí, u kterých je majitelem některé z arcibiskupství, je celkem 4 700, nemluvě o mnoha dalších historických budovách. V tomto případě se snaží církev kromě vlastních peněz a darů obracet také na stát, který vypisuje různé granty.

"Pokud bychom se přestali o naše kulturní dědictví pečovat, potom by byly oprávněné obavy že naše společnost ztrácí křesťanskou tvář. Opravený kostelík patří k české vesnici stejně jako hospoda nebo hasičská zbrojnice. Venkov si bez něho nedokážeme představit," říká generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Na obnovu kostelů a dalších objekt vynaložily diecéze v roce 2017 přes 700 milionů korun, a tuto částku o rok později ještě navýšily. Za loňský rok ještě ale čísla nejsou. "V roce 2018 jsme se velmi výrazně zaměřili na další opravy," dodává Přibyl.

Na školství dala biskupství v roce 2018 přes 77 milionů korun, loni církev otevřela i jednu novou střední školu, a to právě na výchovu odborníků pro lesnictví. Jde o Střední odbornou školu svatého Jana Boska v Kroměříži, kde můžou zájemci navštěvovat tříleté učební obory lední mechanizátor, opravář lesnických strojů a zemědělec-farmář s možností dvouleté maturitní nástavby.

Zdanění církevních restitucí je nemravný pokus, stát se nemá chovat jako sprostý dlužník, říká Balík

Návrh je jednoznačně protiústavní, to by mělo být jasné každému studentovi právnické fakulty, tvrdí bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. | Video: Emma Smetana |  15:07

autor: Radek Bartoníček | 8. 1. 2019 16:53

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama