Duka: Halík opakovaně napadá moje stanoviska, proto dostal napomenutí

Martina Heroldová Martina Heroldová
20. 12. 2018 15:25
Napomenutí, které udělil kardinál Dominik Duka katolickému duchovnímu a profesoru filosofie Tomáši Halíkovi, nesouvisí podle vyjádření Pražského arcibiskupství s debatou o Istanbulské úmluvě. Arcibiskupství to napsalo v prohlášení, které vydalo na svém webu. Podle něj je hlavním důvodem důtky to, že Halík "ve svých mediálních vystoupeních napadá stanoviska vydaná k různým aspektům veřejného života jeho biskupem".
Dominik Duka.
Dominik Duka. | Foto: DVTV

Spor Halíka a Duky se vyostřil především při diskusích o genderu a Istanbulské úmluvě 16. listopadu na posledním Kněžském dnu (o němž jsme psali zde), kde Halík kritizoval interpretaci úmluvy Petra Piťhy, kterou kněz prezentoval při kázání ve svatovítské katedrále o svátku svatého Václava. Duka, který se Piťhových postojů již dříve zastal, Halíkovu řeč přerušil a odebral mu slovo.

Arcibiskupství však popírá, že by důtka nějak souvisela s diskusí obou duchovních v rámci debaty o genderu či s Kněžským dnem jako takovým. "Napomenutí je datováno 12. listopadu 2018. Je třeba jej chápat v širších souvislostech, nejen v otázce takzvané Istanbulské úmluvy a debaty o ní. Toto napomenutí se netýká žádné diskuse na Kněžském dnu, jak je vidět z jeho datace," uvedlo na webu.

Zároveň zdůrazňuje, že se na důtce shodli všichni členové biskupské konference, ne pouze kardinál Duka, přestože důvodem byla právě Halíkova soustavná kritika arcibiskupových veřejných prohlášení.

Text napomenutí zatím arcibiskupství nezveřejnilo, neučinil tak ani Halík, který však Aktuálně.cz poskytl k celému sporu písemné prohlášení. "Vždycky jsem chápal různost našich společensko-politických stanovisek s Dominikem Dukou za příležitost, aby církev jako taková oslovila širší názorové spektrum společnosti," napsal.

"Po reakcích pana kardinála kolem posledního Kněžského dnu, o nichž jste patrně informováni, vidím, že naše pohledy na kulturu dialogu v církvi a výzvu papeže Františka, abychom se vyjadřovali svobodně a otevřeně, jsou odlišné," uvedl. Stojí si však za tím, že Piťhova dezinterpretace Istanbulské úmluvy při svátku svatého Václava byla krajně nevhodná.

"Považoval jsem za svou povinnost ukázat i veřejně, že takové proslovy, démonizující názorové oponenty a přičítající jim zločinné úmysly, včetně ‚zakládání vyhlazovacích koncentračních táborů‘, vyvolávající paniku místo naděje a předem diskreditující svou úrovní církev pro potřebnou seriózní debatu o vážných otázkách kolem sociologických teorií genderu, nejsou jediným hlasem v církvi," vysvětlil Halík.

Podle informací Aktuálně.cz Duka napomenul také teologa a kněze Tomáše Petráčka. Důvodem byl jeho listopadový rozhovor v Hospodářských novinách, v němž Petráček kritizoval Piťhovo kázání a kriticky se vymezil i vůči prohlášení českých biskupů proti Istanbulské úmluvě. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 41 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy