Ústí nad Labem/Jihlava - Elektřinu prý kradl jen jednou.
Jak to bylo doopravdy, ví asi jen on sám. Po vpádu komanda ČEZ do jeho domu v Ústí nad Labem se však urostlý řidič lokomotiv pan T. ocitl ve zlém snu.
V jeho případě totiž odpojení od elektřiny zřejmě mělo "formu nátlaku, vydírání nebo sankce," jak minulý týden Barbora Kubíková z kanceláře ombudsmana pojmenovala praxi umožněnou stávajícím energetickým zákonem.
V příběhu pana T. distributor (v tomto případě ČEZ) použil odpojení od elektřiny k vymáhání škody, o jejíž výši se odběratel (pan T.) nemohl soudit kvůli rozhodčí doložce ve smlouvě. ERÚ pak skoro tři roky odmítal rozhodnout o nové přípojce pana T. a argument ČEZu, že odběratel se nemá co domáhat připojení, když nezaplatil škodu, opakuje dodnes.
Podle kanceláře ombudsmana je ale tohle špatně. Člověk obviněný z krádeže proudu má dostat elektroměr a má mít možnost vést o výši škody regulérní soud, pokud s ní nesouhlasí. Zákony, ČEZ a ERÚ to ale panu T. neumožnily. Přemrštěnou náhradu škody sice zaplatil, přesto mu nad domem dodnes visí exekuce.
"ČEZu jde ve vydírání na ruku i Energetický regulační úřad (ERÚ)," je teď přesvědčen T., jehož střet s ČEZem jsme už částečně popsali.
ČEZ už excesy svého komanda připustil a slíbil, že lidi podezřelé z krádeže proudu připojí k elektřině do pěti dnů po odebrání elektroměru.
ERÚ ústy svého šéfa Josefa Fiřta také uznal, že v praxi energetický zákon dosud stranil silnějšímu. Když ale přijde na konkrétní případ, ERÚ jakékoliv pochybení odmítá. Pro pana T. se ale právě boj s tímto úřadem stal střetem s byrokracií na způsob Kafkova Zámku.
V bludném kruhu s regulátorem
"Jednání Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se pro stěžovatele stalo nepředvídatelným, podávaná argumentace nepřehlednou (točící se v bludném kruhu) a vyvolávající dojem, že se úřad brání své odpovědnosti rozhodnout," píše ve svém dopise panu T. ombudsman Otakar Motejl.
O co jde? Pro odpověď je potřeba vrátit se zpět k první návštěvě komanda NTZ u pana T. v lednu 2006. Ke krádeži elektřiny se tehdy T. přiznal. Šéf komanda Karel Vaniš s nožem v ruce si na něm tehdy vynutil podpis smlouvy na úhradu škod ve výši 580 tisíc. Ta měla rozhodčí doložku, kterou se T. nevědomky vzdal práva dál se o škodě soudit.
T. druhý den zaplatil 200 tisíc. Suma, jakou mu napařil ČEZ, se mu ale nelíbila, protože soudní znalec mu ji spočítal nanejvýš na 46 tisíc. Zdráhal se ji proto platit. Aby měl v domě elektřinu do doby, než najde způsob jak se zaplacení přemrštěné ceny vyhnout, převedl odpojenou přípojku na podnájemníka, a požádal o její obnovení.
ČEZ ho ale odmítal připojit a nechal ho bez proudu, dokud nezaplatí celý dluh. T. se proto obrátil na ERÚ, aby ve věci rozhodl. Úřad se ale verdiktu přes dva roky bránil, až si vysloužil zmíněné ombudsmanovo hodnocení. T. mezitím podal žalobu na ČEZ.
Vynutil si tím konečně správní řízení o obnovení přípojky, které začalo místním šetřením v domě pana T. 16.července 2008. "Nyní objekt nepřipojen, napájeno generátorem," stojí toho dne v zápisu, pod kterým je podepsán za ERÚ Jaroslav Vítek.
Ptáte se úřadu? Pošle k vám komando
Úřad měl podle T. o přípojce rozhodnout do deseti pracovních dnů. Šest dní po této lhůtě se T. obrátil na ERÚ, proč stále nerozhodl. Místo odpovědi mu čtyři dny nato (v noci na 11. srpna, když nebyl doma) opět vtrhlo do domu komando NTZ.
Ukázalo se přitom, že komando pozval právě Vítek z ERÚ. Když pak chtěl T. vidět "zvací dopis", jehož číslo jednací zná, úřad mu ho odmítl ukázat.
Žádost o přípojku nakonec ERÚ zamítnul a T. ji dostal až v lednu 2009 na základě předběžného opatření soudu. Na generátor byl odkázán celkem tři roky. Mezitím 580 tisíc vyměřených ČEZem splatil, přesto mu nad domem dodnes visí hrozba exekuce.
Energetický regulační úřad se podle T. jen v jeho případě dopustil několika přinejmenším nestandardních kroků - vyhýbal se rozhodnutí, překročil stanovenou lhůtu a obešel oznamovací povinnost.
Úřad něco slíbí, ale splnit to nemusí
Místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček ale jakákoliv pochybení odmítá. Jeho úřad podle něj jednal celou dobu podle zákona a nestranně.
"Pokud někde úřad uvede, že předpokládá, že rozhodne do deseti dnů a ještě 16 dnů poté nerozhodl, neznamená to, že něco porušil," tvrdí místopředseda Němeček. "Problém byl v tom, že nebylo jasné, čeho se T. vůbec domáhá," vysvětluje, proč ERÚ skoro tři roky nerozhodl. Podle Němečka totiž nebylo technicky možné elektroměr připojit tak, jak T. žádal.
Podle T. ale přesně takto, tedy na jméno nájemníka, elektroměr v jeho domě z nařízení soudu od ledna 2009 funguje.
"Jednalo se o soustavné podvodné jednání pana T., který se domáhal odebírání elektřiny, aniž by předtím uhradil vzniklou škodu," opakuje Němeček argument, s kterým odmítal dům pana T. připojit ČEZ.
"Drželi nás bez proudu, aby nás mohli vydírat. A státní úřad jim při tom šel na ruku," nabízí T. naopak úhel pohledu, který se víc podobá v úvodu zmíněnému názoru Barbory Kubíkové z kanceláře ombudsmana.
Zákon se vyjasní. A přitvrdí
Nic špatného nevidí Němeček ani na postupu svého podřízeného Vítka. "Pan T. realizoval černý odběr, jak se mu to hodilo. Když byla kontrola předem avizována, odpojil svodový vodič od vedení. Technici si ale všimli, že s ním bylo manipulováno," vysvětluje Němeček. Vítek proto panu T. podle Němečka své avízo ČEZu zatajil "z pochopitelných důvodů".
V právních a technických detailech tohoto tříletého boje o nový elektroměr se laik sotva orientuje. Peníze z krádeže elektřiny by se ale neměly vymáhat odpojením od proudu, k tomu máme soudy, shodla se minulý pátek expertní skupina na ministerstvu průmyslu.
Práva distributorů a odběratelů i způsob stanovení škody z krádeže proudu se proto mají v budoucnu zpřesnit novým zákonem. Distributorské firmy dostanou nový etický kodex, nová pravidla pro kontroly černých odběrů zavede i ČEZ, který minulý týden slíbil lidem obviněným z krádeže obnovit dodávky elektřiny do pěti dní.
Přitvrdí se ale i postih zlodějů. Přetáčení elektroměru má být trestný čin.
