Do Pekingu nejeli ani členové české vlády včetně premiéra Petra Fialy. Český prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by se zahájení olympijských her zřejmě zúčastnil, pokud by mu to dovolil zdravotní stav.
Podporu hrám dříve v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily vyjádřil i Tomšík, přičemž řekl, že tak činí na Zemanovu žádost. Šéf české diplomacie Jan Lipavský poté telefonicky Tomšíka požádal, aby se dalších takových výroků zdržel.
"Rozhodnutí o účasti na ceremoniálu bylo ponecháno na zastupitelském úřadu. Po koordinaci většiny zemí EU se zastupitelský úřad rozhodl, že zástupce na ceremoniál vyšle," řekla Lenka Do novinářům v ukrajinském Charkově, kde je Lipavský na dvoudenní návštěvě.
Diplomatický bojkot na konci loňského roku oznámily Spojené státy následované Austrálií, Británií, Kanadou, Belgií, Litvou nebo Estonskem. Tamní představitelé upozornili mimo jiné na situaci v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Peking čelí obviněním, že v Sin-ťiangu zřídil ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, jimiž prošlo více než milion menšinových Ujgurů. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujguři podstupují politickou převýchovu.
Podle bojovníků za lidská práva v táborech probíhají nucené práce a násilná politická agitace. Ujgurské ženy jsou sterilizovány a Ujguři jsou nuceni vzdát se své muslimské víry, jazyka a kultury, uvádějí aktivisté.
Nezávaznou rezoluci vyzývající k politickému bojkotu olympiády schválil loni v červenci také Evropský parlament. Rezoluce apeluje, aby představitelé EU a členské státy odmítli veškeré pozvánky na pekingskou olympiádu, pokud čínská vláda ověřitelně neprokáže zlepšení lidskoprávní situace v Hongkongu, Sin-ťiangu, Tibetu, Vnitřním Mongolsku a jinde v Číně.
