Praha - Zdravotní a bankovní sektor jsou na úrovni nejvyspělejších zemí, mírou korupce a kvalitou práva se Češi blíží nejzaostalejším státům světa.

Tak hovoří o České republice studie Globální zpráva o konkurenceschopnosti 2011-2012, kterou zveřejnilo Světové ekonomické fórum. Zpráva slouží jako příručka pro investory.

Oporti předchozím studiím si Česko osmatřicátým místem na žebříčku konkurenceschopnosti pohoršilo o dva stupně. Hodnotí se 142 zemí světa.

Přesto si vysloužilo od mezinárodních expertů v pětisetstránkovém dokumentu jednoznačnou pochvalu: „Estonsko a Česká republika vykazují nejlepší výsledky ve východní Evropě. Jako v předchozích letech mají jejich konkurenční schopnosti shodné rysy. Spoléhají na znamenitý vzdělávací systém a rozvinuté trhy se zbožím, prací i financemi, a zvláště v případě Estonska na dobrou technologickou připravenost."

Také letošní zpráva potvrdila, že Češi patří do nejlepší světové desítky, pokud jde o výkony zdravotnictví, do první dvacítky se řadí kvalitou železnic, sítě mobilních telefonů a dodávek elektřiny. V první čtyřicítce se drží kvalitou bank a dostupností finančních služeb.

Proti minulému roku si Česká republika pomohla v makroekonomických parametrech, například měla na světě nejnižší inflaci. Velikostí rozpočtového deficitu skončila na osmdesátém devátém místě, polepšila si ale zásluhou vládní úsporné politiky o třináct míst.

Pád státní správy

Loňskou globální zprávu využil jako základ své strategie konkurenceschopnosti ministr průmyslu Martin Kocourek. Může být spokojen se zlepšením v oboru finančních služeb a boje se státními dluhy, celkově se ale Česko zhoršilo.

Postěžoval si na to i viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar: „Jakákoliv politická rozhodnutí musí být posuzována z hlediska dopadů na ekonomiku a konkurenceschopnost země. Bohužel se tak neděje. Kladu si tedy otázku, o kolik míst se budeme muset ještě propadnout, aby si politici uvědomili závažnost situace."

Pokles hodnocení Česka způsobila jeho tradiční slabá stránka, mimořádně nízká kvalita veřejných institucí. Nejslabšími dílčími položkami jsou vedle korupce a úrovně politické scény neprůhledné veřejné rozpočty a nesrozumitelný právní systém.

V letošním hodnocení kvality státních služeb skončili Češi až osmdesátí čtvrtí. Pohoršili si tak proti loňsku o dvanáct a proti roku 2006 o čtyřiadvacet míst.

Z členských zemí Evropské unie jsou v tomto směru horší Itálie, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko.

Česku se přes pochvalu expertů zhoršilo hodnocení škol. Vzdělávací systém byl loni třicátý čtvrtý nejlepší, letos sestoupil o patnáct míst.

Daňový paradox

Neobvyklou pozici Česka v globálním srovnání podtrhl výzkum zjištěním, že patří mezi čtyřicet zemí, kde je korupce největší překážkou v podnikání. Z těchto zemí má přitom Česko nejvyšší hodnotu hrubého domácího produktu na obyvatele.

Globální srovnání ukazuje korupci jako civilizační chorobu. Postihuje čtyři světové regiony, konkrétně Rusko a jeho bývalé satelity, subsaharskou Afriku, Jižní Ameriku a indický subkontinent.

Ve všech regionech přitom existují výjimky. Ze všech republik bývalého Sovětského svazu se korupci úspěšně brání Estonsko a s menším úspěchem i další pobaltské státy. Dál na západ je korupce rozhodující překážkou podnikání na Slovensku a v Česku.

Srovnání postkomunistických zemí ukazuje paradoxní závislost mezi korupcí a daněmi. Z pohledu podnikatelů je letos silnější korupční klima v těch zemích, kde jsou mírnější podnikové daně.