reklama
 
 

Vlastníky Mostecké uhelné neodhalila ani BIS, vypověděl u soudu exministr Mertlík

13. 6. 2019 13:18
Městský soud v Praze dále rozplétá kauzu Mostecké uhelné. Ve čtvrtek vypovídal někdejší ministr financí a místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík. Podle jeho slov kolovaly drby, že společnosti ve skutečnost kupují její vlastníci, kteří se schovávali za americkou společnost Appian Group. BIS tuto informaci prověřovala, ale podle Mertlíka nezjistila nic, co by bránilo prodeji státního menšinového podílu.

"Bylo důležité, že to byla americká firma, která fungovala. To, že to je důvěryhodná struktura, která tu firmu nevytuneluje," vysvětlil před soudem bývalý ministr financí a místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík. Ten byl jedním z členů kabinetu Miloše Zemana, který menšinový podíl v dolech v roce 1999 prodal americké společnosti Appian Group.

Nyní tento prodej již několik měsíců rozkrývá senát pod vedením Silvie Slepičkové. Pětice manažerů dolů v čele s Antonio Koláčkem podle obžaloby podvedla v roce 1999 stát, když se při odkupu menšinového podílu státu v dolech skrývala za fiktivními zahraničními majiteli, a na koupi dolů navíc použila peníze samotné společnosti, které měla podle zákona odloženy na revitalizaci krajiny po těžbě.

Šestým obžalovaným je tehdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora. Žalobce jej viní z toho, že za několikamilionový úplatek prosadil prodej 46procentního státního podílu za zlomek skutečné hodnoty - zatímco jeho hodnota byla prý nejméně 3,2 miliardy korun, stát jej prodal za 650 milionů.

Soudního jednání se nakonec účastnili jen tři z obžalovaných - Antonio Koláček, Jiří Diviš a Marek Čmejla. Dva další požádali o jednání v jejich nepřítomnosti a posledního Petra Krause před měsícem zatkla švýcarská policie a dovezla ho do tamního vězení, aby si vykonal trest 16 měsíců vězení za praní špinavých peněz právě v kauze Mostecké uhelné.

Mertlík byl posledním z ministrů tehdejší vlády, který v procesu vypovídal. Obžalovaní doufali, že podpoří jejich verzi, že vláda dobře věděla, komu tehdy menšinový podíl prodala. V tom je ale zklamal. Připustil sice, že byly pochybnosti, kdo je skutečným vlastníkem, ale nakonec dali na zprávu Bezpečnostní informační služby, která nic takového nedoložila.

Nebyl důvod k pochybám

"Věděli jsme, že je to private equity (soukromý investor - pozn. red.), fungoval ve Spojených státech, měla tam podnikání, nebyl důvod o tom pochybovat," uvedl a poukázal na to, že doly nadále fungují a k ekonomické katastrofě nedošlo.

"Vláda tomu věnovala odpovídající pozornost, domnívám se i dnes, že to rozhodnutí bylo správné, kdyby nebylo, tak by společnost dnes neexistovala," poukazuje Mertlík.

Stát přišel o podíl v Mosteckých dolech při divoké privatizaci v letech 1997 a 1998, kdy neznámí investoři začali skupovat akcie dolů. Pomohlo k tomu i to, že stát se na valné hromadě firmy v roce 1997 neúčastnil navyšování jejího základního jmění a jeho podíl tak klesl pod polovinu.

V roce 1999 se jako majoritní vlastník přihlásil Appian Group a požádal o odprodej zbylého státního podílu. Už tehdy přitom tehdejší šéf národního majetku Roman Češka upozorňoval na to, že za Appianem se ve skutečnosti skrývají manažeři dolů, kteří na skupování použili peníze, jež podle zákona byly odloženy na zvláštní účet na sanaci ekologických škod po těžbě.

Pro Appian nakonec státní podíl odkoupila jako prostředník firma Investenergy Čechošvýcara Jiřího Diviše. Mertlík ale popírá, že by tušil, že je právě Diviš vlastník firmy.

"Vystupoval tehdy jménem té společnosti, ve zprávách BIS bylo jméno Gerri Divis, že jedná za společnost z pozice ředitele nebo pověřeného manažera," konstatoval.

Státní zástupce Radek Bartoš poté připomněl, že Mertlík sám při výslechu na policii podezření na to, že je Diviš nastrčená osob, zmínil. "Taková podezření kolovala, právě proto byla zpracována zpráva BIS, ale nevyplývaly z toho žádné překážky tohoto typu, že by nebyla důvěryhodná. Jednoznačně jsem nevěděl, kdo tu společnost ovládá. Kdyby tam bylo: neprodávejte to, je to podezřelé, tak by k prodeji vláda nepřistoupila," konstatoval Mertlík. 

Podle Mertlíka by takovým důvodem mohlo být podezření z praní špinavých peněz či jiného trestného činu, který by znedůvěryhodnil investora a mohlo by to být hodnoceno jako riziko pro Českou republiku.

Management své záměry netajil, řekl v únoru Grégr

To, že věděl, že za zájemcem o koupi státního podílu v důlní firmě jsou její manažeři, potvrdil již dříve Mertlíkův exkolega, ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.  

"Management Mostecké uhelné se ani netajil tím, že tu majoritu chtějí získat. Myslím, že to byla všeobecně známá informace," řekl před soudem letos v únoru.

Vedení dolů to přitom tehdy v tisku popíralo a hrozilo trestními oznámeními na předsedu Fondu národního majetku Romana Češku, který tvrdil, že skupují akcie společnosti za její vlastní peníze.

Grégr přiznal, že již po nástupu do funkce dostal upozornění, že akcie společnosti jsou kupovány za její vlastní peníze, které měly být použity na rekultivace po těžbě. Nechal to prý tehdy prověřit svým kolegou Jaroslavem Baštou, který měl pod sebou zpravodajské služby, a ten mu prý řekl, že to prověřil.

"Bylo řečeno, že to je v pořádku. To jsme nezkoumali, pro mě bylo směrodatné, že jsem dostal (od kupců) vyjádření, že to byla regulérní půjčka, s úrokem," řekl. A poukázal navíc na to, že v první polovině devadesátých let byly manažerské privatizace za peníze privatizovaných firem běžné.

"Neříkám, že to bylo etické, ale nebylo to v rozporu se zákonem," konstatoval. "Pokud by existoval důkaz, že ty peníze byly získány nelegálním způsobem, nikdy bychom to nemohli schválit," dodal Grégr.

"Byli jsme rádi, že jsme se toho zbavili. Jako minoritní vlastník jsme nemohli o ničem rozhodovat a ta situace tam nebyla dobrá," připomněl Grégr například tehdejší výstražnou stávku horníků, kteří se obávali propouštění. Privatizace prý přispěla k uklidnění situace a stát tak propouštění a další problémy nemusel řešit.

Kup si mě za mé peníze

Antonio Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla podle obžaloby nejdříve za peníze samotných dolů skoupili majoritní balík jejich akcií a ovládli je tak. Zhruba o rok později pak od státu za zlomek skutečné hodnoty odkoupili i zbylý státní podíl. Stát měl tehdy v dolech 46,3 procenta akcií.

"Zorganizovali a vytvořili složitou a záměrně nepřehlednou strukturu obchodních společností a jiných právnických osob v zahraničí s cílem zastřít, že oni sami jsou osobami, které fakticky rozhodují za dané právnické osoby a mají z jejich jednání ekonomický prospěch," uvádí obžaloba.

Kromě ovládnutí dolů za jejich vlastní peníze viní státní zástupce Koláčka a další čtyři manažery i z toho, že oklamali stát, když se tvářili, že novým vlastníkem je zahraniční investor. A že při odkupu zbylého státního podílu v létě 1999 zatajili, že už rok předtím ovládli majoritní podíl ve společnosti a s nabídkou odkupu počkali, až cena akcií na trzích výrazně klesne. Od státu tak akcie odkoupili po 158 korunách za kus, ač měly hodnotu nejméně 615 korun jedna. 

Diviš s Čmejlou ale zdůraznili, že vláda nikdy nevyžadovala žádné prohlášení o tom, kdo je konečný vlastník Appianu či Investenergy. "Podveden může být ten, kdo se na něco zeptá. Kdo se nezeptá, podveden být nemůže," podotkl Čmejla. Poukázal i na to, že stát nebyl nucen podíl prodat a v případě pochybností jej mohl držet dál.

"Obvinění záměrně zatajili před ostatními akcionáři MUS skutečnost, že nejpozději od 22. května 1998 vlastní či mají kontrolu nad nadpoloviční většinou (přibližně 50,02 procenta) jmenovité hodnoty všech akcií této společnosti, což vedlo k tomu, že v rozporu s § 183b odst. 1 obchodního zákoníku neučinili ostatním akcionářům veřejný návrh smlouvy o koupi ostatních veřejně obchodovatelných akcií této společnosti v zákonné lhůtě 60 dnů od získání takové většiny," stojí v obžalobě.

autor: Marek Pokorný | 13. 6. 2019 13:18

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama