Praha - Když přijde v rozhovoru řeč na zvířata, roztávají ledy. Jak by taky ne, štěňátka, koťátka nebo sklípkani prostě nenechají nikoho chladného.
Jak ale vypadají rozhovory vysokých státníků o slonech, šelmách nebo velemlocích? Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek v rozhovoru Aktuálně.cz vysvětlil, že zvířecí tématika výrazně pomáhá i při zásadních politických otázkách.
Takzvaná zvířecí diplomacie se tak stává nedílnou součástí vyjednávání politiků, byznysmenů i zástupců státu. A zvířata mají tu moc, že vztahy mezi zeměmi dokážou vylepšit.
"Takový dar, takové téma na tom jednání opravdu otevírá dveře, protože je veskrze pozitivní a ulehčuje jednání o ošemetnějších záležitostech byznysu nebo politiky," vysvětlil v rozhovoru Bobek.
Obrovským úspěchem byly pro Zoo Praha dvě slonice ze Srí Lanky, které po složitém vyjednávání dorazily do nového slonince loni v říjnu. I díky nim si "zvířecích diplomatů" začali více všímat i ti lidští. Od té doby se totiž Bobkovi hlásí další velvyslanci, kteří chtěji poradit s vhodným "zvířecím" tématem.
Aktuálně.cz: Co to vůbec je zvířecí diplomacie?
On to není termín, který by byl nějak přesně definovaný, ale každopádně má hluboké historické kořeny. Je stejně tak starý jako lidské dějiny, protože zvířata vždycky hrála významnou roli, v minulosti dokonce významnější než dnes.
A.cz: Kdybyste se tedy měl pokusit ten termín nějak popsat…
Já jí můžu popsat z pohledu ředitele zoologické zahrady, ale těch pohledů je samozřejmě víc. Asi bych ji rozdělil do tří oblastí. První je v podstatě spojena se spoluprací při chovech zvířat. Zahrady spolu musí spolupracovat a to zajišťuje, zejména v rámci Evropy, Evropská asociace zoologických zahrad. Pro ohrožené druhy jsou pak zřízeny takzvané Evropské záchovné programy, tedy ve zkratce EEP. Každý program má nějakou komisi a koordinátora, který doporučuje, kam který jedinec má jít. Třeba u Moji doporučil právě Cabárceno.
A.cz: A jak s tím souvisí diplomacie? Ovlivňuje nějak ten výběr?
Záleží na tom, co si vyjednáte, jaké máte vztahy, jaká je pozice té zoo a podobně. V případě Moji to byla hlavně ze strany Pavla Brandla (kurátor savců v Zoo Praha, pozn. red.) velká diplomacie. Dokázal totiž to, aby Moja, která není chovatelsky nijak mimořádně cenná, neboť Richardova linie je v Evropě silně početně zastoupená, mohla jít do velmi dobré zoo, kde měla šanci mít mláďata.
A.cz: Když se dostaneme k dalším druhům diplomacie…
Ten další význam je asi nejbližší samotnému termínu. Jde tedy o to, že se předávají zvířata jako dary králů, prezidentů a vlád. Do této kategorie spadají například dvě slonice, které jsme získali ze Srí Lanky.
Třetí druh zvířecí diplomacie souvisí vlastně s hlavním úkolem zoologických zahrad, je to ochrana a záchrana ohrožených druhů, ochrana přírody jako takové. Ta se odehrává na mezinárodní úrovni a nejrůznějšími způsoby. V našem případě jde například o transporty koní Převalského do Mongolska, kde jsou zapotřebí jednání na vysoké úrovni. Například užití letounu CASA, kterým se vezli, schvaluje česká vláda, přistání schvaluje zase mongolská vláda. Ve chvíli, kdy řešíme další přistání, které by mělo proběhnout přímo v polopoušti, jsem jednal například s ministryní životního prostředí mongolské vlády. Dalším příkladem tohoto druhu diplomacie je například projekt Toulavý autobus v Kamerunu.
Vylepšování vztahů
A.cz: Když bychom se ještě vrátili k tomu druhému příkladu diplomacie, jak to vlastně probíhá a k čemu slouží?
To je jistě nejatraktivnější příklad zvířecí diplomacie. V tomto případě jde opravdu o to se svým způsobem ukázat, navazovat nebo zlepšovat vztahy tím, že se zvířata darují. Patřilo k dobrému tónu, že kupříkladu poselstvo, které přišlo na dvůr panovníka, mu darovalo nějaké exotické zvíře. A někdy ani nemuselo jít o dar, nýbrž o pouhou ukázku moci. Víte například, kdy Praha poprvé viděla slona? Bylo to už v roce 1571. Slon sem přišel s císařem Maxmiliánem, který ho přivedl z jediného důvodu - aby ukázal svou sílu, velikost a aby zapůsobil na české stavy. Panovníka, který přivede takové monstrum, je potřeba poslouchat. Ten slon se jmenoval Emanuel a pocházel z dnešní Srí Lanky, v podstatě z těch míst, kde jsme ty slony získali i teď.
A když se vrátím k darovaným zvířatům, krátce poté, co přišel slon Emanuel, u nás vznikl Lví dvůr, což vlastně byla menažérie Rudolfa II., ve které měl mnoho zvířat a která byla v určitých časech přístupná veřejnosti. Dalo by se tedy říct, že to vlastně byla jedna z prvních zoologických zahrad.
A.cz: A v moderní historii jsou takové případy?
Přímo pražské zoo přišla řada zvířat, které byly dary politiků. Tak se do zoo dostali dva velemloci od čínské vlády nebo lví samec. Pak jsou slavní velbloudi jednohrbí, které Muammar Kaddáfí daroval do řady zemí, mimo jiné k nám. Převezli je lodí až do Itálie a pak na nich jeli až sem. A takovou kuriozitou je, že naše slavná lvice Šárka, jedno z prvních zvířat pražské zoo, měla být původně věnována prezidentu Masarykovi - ovšem ředitelem cirkusu. Ten nevěděl, co s ní, a tak ji dal do zoo.
A.cz: A mají takovou roli zvířata i v současné politice?
To, že přesouvání zvířat funguje a vylepšuje vztahy, jsme se přesvědčili v případě našich slonů. Už před 40 lety premiérka tehdejšího Cejlonu darovala Zoo Praha dva slony. Když jsme pak do nového slonince sháněli zvířata, obrátil jsem se na srílanskou vládu, jestli by ten dar nešlo zopakovat. Pochopitelně nestačilo, abych jim jen napsal. Bylo to dlouhé a složité jednání, angažoval se v tom například náměstek ministerstva zahraničí a zejména náš velvyslanec v Indii. Absolvovali jsme řadu jednání na té nejvyšší úrovni.
Pátrání po zvířecím tématu
A.cz: Jsou jednání o zvířatech v něčem jiná?
Tam je zajímavé, že zvířata lámou ledy. Takový dar, takové téma na tom jednání opravdu otevírá dveře, protože je veskrze pozitivní a ulehčuje jednání o ošemetnějších záležitostech byznysu nebo politiky. Ti sloni takhle skvěle zapůsobili a potvrdili, že to skutečně pomáhá. Potom, co se povedlo dovézt slony ze Srí Lanky, se mě ptají už i čeští velvyslanci v různých zemích, jestli nemáme pro jejich zemi nějaké další zvířecí téma.
A.cz: Takže už teď jste součástí diplomatických týmů?
To ne, nechci se vydávat za součást. Ale pravdou je, že jsem byl nedávno součástí vládní delegace ministra zahraničí při cestě na Srí Lanku a do Indie a že jsme podepsali mimo jiné deklaraci, která by měla umožnit dovést ještě další dva slony. Při jiné takové cestě jsme předali sono na vyšetřování slonů s tím, že to není jen dárek za slonice, ale že je to dárek od České republiky.
A.cz: Mají zvířata z dlouhodobého hlediska tu moc vylepšovat vztahy mezi zeměmi? Jaký je teď například vztah Česka se Srí Lankou?
Sloni Srí Lanku hodně zviditelnili, je to něco jiného než tsunami nebo letoviska. Vím z různých stran, že na Srí Lance mělo ohromný dopad to, že jsme jim přivezli to sono, které stálo jen 130 000 korun, takže v souvislosti se slony to byla naprosto zanedbatelná částka. Bylo to ale něco navíc, co nebylo součástí základních dohod, náš projev dobré vůle. Za to byli Srílančané nesmírně vděční, média o tom dost psala a dodnes si to každý pamatuje. Když tam dnes přijedete, tak hned vědí. To nám dveře hodně otevřelo a politické nebo obchodní vztahy to skutečně zlepšilo.
A.cz: A stalo se někdy, a teď nemyslím jen českou zoo, že byla naopak zvířecí diplomacie velice problematická, že darované zvíře chtěla země hypoteticky vrátit?
Ve chvíli, kdy se se zvířaty zachází jinak, než to odpovídá standardům, tak se to stává. Vím, že například dovoz slonů do Austrálie byl spojen s velkým skandálem. Zkazit jde všechno.
Půjčit zvíře se neodmítá
A.cz: Když se ještě vrátím k tomu prvnímu druhu diplomacie, jak vlastně probíhá taková výměna? Zoologické zahradě chybí nějaké zvíře a požádá organizaci o to, aby ho získala?
Jsou zvířata, která jsou v EEP a která v EEP nejsou. Kdy nejsou, tak máte databází zoologických zahrad, řeknete si, že to zvíře chcete, nebo že chcete samici k samci a domluvíte se, jestli vám ho ta zoo dlouhodobě propůjčí, daruje nebo jestli si ho vyměníte. Případně ho můžete také koupit. Pak jsou ta EEPčková zvířata, typické jsou gorily. Tam je to úplně jinak. Kdybychom třeba chtěli další gorilí samici, požádáme koordinátora, ten se ujistí, že máme vhodné zařízení a zkušenosti a pak začne řešit, kde mají gorily, které musí odejít. To byla třeba Moja. Pak doporučí zoologické zahradě, aby tu samici poskytla. Zoo to může odmítnout, to se dá, ale nedá se to dělat moc často. Majetkově je zvíře pořád té původní zahrady, ale to už dnes není zásadní.
A.cz: Je vůbec v zahraničí zájem o ryze česká zvířata? Chtějí zahrady třeba i srnku nebo jezevce nebo je celosvětovým trendem slon a gorila?
Většina zahrad je v mírném pásmu. Proto samozřejmě poptávka po srnce nebo jezevci není příliš vysoká. Ale pokud sledujete rozmach asijských zahrad, které mají obrovské prostředky a začínají být moderní, tam ten zájem je. Teď si nevzpomenu, ale určitě po nás nějaké zvíře chtěli. Oblíbení jsou například hnědí medvědi.
A.cz: A jaké jsou plány do budoucna, co čeká koně Převalského?
Chceme pokračovat v transportech, je plánován čtvrtý. Vymysleli jsme také kroužek pro děti v Mongolsku a také s Krkonošským národním parkem jsme naplánovali projekt, ve kterém mongolští strážci přijedou sem, aby získali nové zkušenosti.
A.cz: Je vůbec možné, aby se stejně jako koně vracely do přírody třeba gorily?
I takový projekt existuje, ale osobně pokládám za mnohem důležitější chránit gorily, které ve střední Africe ještě žijí. A je potřeba si uvědomit, že nejde vracet všechna zvířata, dokonce jich je menšina. Většinou zvířata vymřou proto, že je zničeno to prostředí, ve kterém žijí. A pokud nezachráníme tropicky deštný les, gorily nebudou mít kde žít a nebude mít smysl pokoušet se je někam vracet.
A.cz: A jaké nové zvíře chce pražská zoo získat?
Stavíme pavilon velemloků. To jsou fascinující zvířata, která mají metr a půl, navíc je s Českou republikou spojuje Karel Čapek a jeho Válka s Mloky. Bylo velmi obtížné je sehnat. Zatím máme jen nedospělé malé a teď se snažíme získat ty velké, což bude ještě mnoho práce. A kromě dalších slonů ze Srí Lanky máme další plány také v Indii, ale to je zatím velké tajemství. Jestli nám vyjdou, bude to z odborného hlediska "úlovek" na stejné úrovni, jako ti sloni. Možná i lepší.
