Praha - Ministerstvo životního prostředí chce zastavit, nebo aspoň výrazně zpomalit neuvěřitelně rychlé tempo zabetonovávání české krajiny - každý den zmizí na 15 hektarů zemědělské půdy, plocha více než tří Václavských náměstí.
Připravilo novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která výrazně zvyšuje poplatky za zábor polí a dalších zemědělských ploch, takže stavby na "zelené louce" by se tolik nevyplácely.
Osud předlohy teď mají v rukou poslanci. Pokud ji neschválí v prvním čtení na současné schůzi, která začala v úterý, už prakticky není naděje, že by novela stihli projednat do voleb.
"Poslance vyzvu, aby o novele hlasovali ještě tento týden. Česká krajina si politické obstrukce, které sněmovnu paralyzují, nezaslouží. Poslanci mohou trend, který denně ukrojí ze zemědělské půdy 15 hektarů, zpomalit. Je to na nich," říká ministr životního prostředí Jan Dusík, který při zahájení sněmovního zasedání předá všem poslancům leták s fotografiemi a nejdůležitějšími informacemi o novele.
Desetinásobné zdražení zemědělské půdy
Dusík upozornil, že současné poplatky za zábor půdy byly stanoveny před dvaceti lety a neodpovídají realitě. Investorům se proto vyplatí stavět ve volné krajině, místo aby se více zaměřovaly například na staré opuštěné průmyslové areály.
Novela zákona počítá s tím, že se odvody za zábor nejkvalitnější půdy zvýšily zhruba desetinásobně, u méně kvalitních půd až třikrát. V současnosti je nejvyšší základní cena 124 tisíc korun za hektar, po změně by to mohl být u nejkvalitnějších půd více než milion.
Podle ministra Dusíka by se nové sazby netýkaly domů pro bydlení, pokud by se stavěly na parcelách vymezených územním plánem obcí. Tyto stavby jsou už dnes od plateb osvobozeny a novela by na tom nic nezměnila.
Cílem předlohy, která ve sněmovně leží už několik měsíců, je rovněž zjednodušit vyjímání pozemků z půdního fondu na nezastavěných místech uvnitř obcí.
"To by mělo obcím usnadnit povolování nových domů tam, kde nebudou zasahovat do volné krajiny," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Více betonu zvyšuje hrozbu povodní
Náměstek ministra životního prostředí František Pelc upozornil, že čím více betonu v přírodě, tím se zvyšuje síla velké vody.
"Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Voda se nemá kam vsakovat a odtéká z krajiny mnohem rychleji," řekl Pelc. Připomněl, že jenom v letech 2000 až 2006 byla v Česku urbanizovaná plocha o rozloze, která odpovídá 32 tisícům fotbalových hřišť.
"Od roku 1927 ubylo z České republiky celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina," konstatoval náměstek Pelc. Zastavěná plocha české krajiny odpovídá velikosti celého Lucemburska.
Mizí nejkvalitnější půda
Největší zájem je o půdu v okolí Prahy a dalších velkých měst, a také podél dálnic a rychlostních silnic.
"Jde z velké části o kvalitní půdy, velký tlak je na zábor rovinatých území s úrodnou půdou, často v I. a II. třídě ochrany," konstatovalo ministerstvo životního prostředí.
Nejvíce zabrané půdy slouží podle ministerských údajů pro těžbu nerostů (25,5 procent), pro průmyslovou výstavbu (23,7 procent), pro nové byty (15 procent) a pro dopravu a sítě (11,8 procent).
