Archeologie z nebe: Dávné pohřebiště prozradí třeba jen odlišný odstín obilí

Archeologie z nebe: Dávné pohřebiště prozradí třeba jen odlišný odstín obilí
Odpadní a zásobní jámy a půdorys někdejší nadzemní konstrukce budovy na sídlišti z přelomu starší a mladší doby železné ve Straškově (okres Litoměřice)
Půdorys obvodového příkopu rozorané mohyly neznámého stáří v Odoleně Vodě (okres Praha-východ).
Opevněné předpolí bastionové pevnosti Terezín na severním břehu Labe s jedním zcela zaniklým a jedním dodnes zachovalým dělostřeleckým fortem v Třebouticích (Litoměřice).
Vegetačními příznaky zviditelněný systém dvou paralelních, několika vstupy přerušovaných příkopů a palisády (tenká linie) z počátku pozdní doby kamenné v Klech (Mělník).
Foto: Archeologický ústav AV ČR v Brně
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 12. 2. 2023 18:31
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.

"Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Je to právě pohled z výšky, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic," říká nestor letecké archeologie Martin Gojda z Archeologického ústavu Akademie věd.

Stopy lidských aktivit lze při pohledu z ptačí perspektivy zaznamenat díky rozmanitým příznakům, třeba v podobě odlišného stínu, jinak rostoucí vegetace, v rozdílech navátého sněhu nebo sklonu svahu. Nejčastějším ukazatelem je ovšem právě vegetace.

"Plodiny v různých půdách jednotlivých výplní archeologických objektů rostou lépe nebo hůře - v zaniklých obydlích a hrobech lépe, na kamenitých strukturách hůře," vysvětluje Gojda.

"Nejlépe se tyto změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jiných kulturních plodinách. V zimě a při jarním tání zase v závislosti na vlastnostech půdní výplně tenká vrstva sněhu taje rychleji, anebo pomaleji," doplňuje vědec a jeden z autorů multimediální výstavy, která je do 3. září 2023 k vidění v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Expozice nazvaná Archeologie z nebe seznamuje návštěvníky s již více než stoletou historií objevování archeologických lokalit pomocí leteckého snímkování a dalšími metodami dálkového průzkumu Země a přibližuje jejich průlomový a nenahraditelný přínos pro poznání minulosti.

Z balonu i letadla

Historie objevování archeologických památek pohledem z výšky sahá až do konce 18. století, kdy se uskutečnily první letecké průzkumy pomocí horkovzdušných balonů. Se snímky z letadla se lze setkat v roce 1908. První letecké snímky pro potřeby archeologie se v Čechách a na Moravě pořizovaly od přelomu 20. a 30. let 20. století, standardní součástí vědeckého výzkumu se ale staly až v 90. letech minulého století.

Průkopníkem letecké archeologie se v té době stal Miroslav Bálek, zaměstnanec tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Bohatý fond jeho leteckých snímků se stal hlavním předmětem zájmu projektu Archeologie z nebe.

Díky projektu bylo zdigitalizováno a zpracováno více než 12 tisíc leteckých snímků, z nichž většina je veřejně dostupná v Digitálním archivu Archeologické mapy České republiky. Spolu s již dříve zpřístupněnými leteckými snímky je zde takto možné si v současné době prohlédnout až 25 tisíc fotografií z celého Česka, které tvoří součást Interaktivní mapy s archeologickými daty dálkového průzkumu Země.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

ČT a Media Club stahují insolvenční návrh na Soukupovu Médeu

Firma Médea podnikatele Jaromíra Soukupa oznámila, že urovnala spory se společností Media Club, která tak stáhne insolvenční návrh vůči Médei. Návrh na insolvenci vzal zpět i druhý věřitel, Česká televize (ČT). Vyplývá to z dokumentu v internetovém Insolvenčním rejstříku. O ukončení insolvence rozhodne Městský soud v Praze.

ČT a firma Media Club z mediální skupiny Prima podaly společný insolvenční návrh letos 10. března. Veřejnoprávní televize v návrhu uvedla, že jí Médea dluží dohromady asi 11,8 milionu korun za objednávky vysílání reklamy či sponzorování pořadů. Media Clubu nezaplatila Médea podle návrhu celkem zhruba 18,1 milionu. Stejně jako v případě ČT neuhradila Médea platby za objednávky vysílání televizních reklam. ČT a Media Club navíc uvedly, že Médea má neuhrazené pohledávky více než čtvrt roku po splatnosti také vůči dalším věřitelům.

Postup věřitelů Médea označila za "šikanózní" a zjevně bezdůvodný. Městský soud v Praze přesto návrhu vyhověl a 17. března zahájil insolvenční řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy