"Potvrzuji, že zásilka dorazila," sdělil agentuře AFP nejmenovaný zdroj. Neupřesnil ale, podle jakého klíče se humanitární pomoc bude rozdělovat v třicetimilionové venezuelské populaci, z níž jedna čtvrtina podle OSN potřebuje pomoc nezbytně. Přes 20 procent dětí mladších pěti let tam trpí chronickou podvýživou.
Mezinárodní federace Červeného kříže na konci března oznámila, že by dokázala v polovině dubna dodat pomoc "v prvním kroku pro 650 000 lidí".
Autoritářský prezident Nicolás Maduro a Mezinárodní výbor Červeného kříže se minulý týden dohodli, že budou spolupracovat s agenturami OSN, aby se do země dostala veškerá možná humanitární pomoc.
Chybí potraviny, léky i zdravotnické vybavení
Vedle vážného nedostatku potravin se Venezuela potýká i s nedostatkem léků a zdravotnického vybavení. Veřejné nemocnice často nemohou léčit, protože chybějí antibiotika, obvazy či dýchací přístroje.
Maduro od února odmítá vpustit do země pomoc iniciovanou Spojenými státy a okolními latinskoamerickými zeměmi na žádost venezuelské opozice. Situaci v zemi nechce označit za humanitární krizi a vinu za současný stav připisuje americkým sankcím.
Vládě se také nedostává hotovosti - jednak kvůli sankcím, jednak kvůli dřívějšímu poklesu cen ropy. Právě ropa zajišťuje 96 procent příjmů této jihoamerické země.
Šéf opozice Juan Guaidó má za to, že ekonomické problémy Venezuely vyvolala korupce a špatná hospodářská politika socialistické vlády. Guaidó se v lednu spontánně prohlásil dočasným prezidentem a jako hlavu státu jej uznalo přes 50 zemí, včetně Spojených států.
