Za kulisy událostí - Bydlení je v Česku stále dražší, průměrná domácnost za něj vydává více než čtvrtinu všech svých útrat. V Evropě jsou na tom hůř už jen obyvatelé tria severských zemí v čele s Dánskem, kde lidé za střechu nad hlavou zaplatí až třetinu. Ještě před 15 lety přitom Češi patřili mezi evropský průměr.
Zatímco v roce 2005 dali na bydlení 382 miliard korun, podle posledních dostupných údajů to před dvěma lety bylo už 530 miliard. Mezi hlavními důvody, proč se v Česku náklady na bydlení zvyšovaly, byly rostoucí ceny energií a zdlouhavá deregulace nájemného. A navíc klesala reálná mzda.
Teplo, elektřina a plyn v Česku zdražovaly postupně až o desítky procent. V posledním roce sice začaly zlevňovat, ale oproti jiným zemím Evropy je stále prodražuje vyšší zdanění. Například za elektřinu se platí spotřební daň i daň z přidané hodnoty. „Základní sazba DPH se u nás uplatňuje na všechny energie, na rozdíl od jiných evropských zemí, které mají vyjednané různé výjimky,“ říká makroekonom ČSOB Petr Dufek.
Například Britové, Slováci a Kypřané proto z elektřiny žádné daně neplatí. Naopak vysoké zdanění elektrické energie má Dánsko, což mu pomohlo k prvnímu místu v pořadí zemí, kde lidé za bydlení utrácejí nejvíc.
Na růstu výdajů za bydlení se v Česku výrazně podepsala také zdlouhavá deregulace nájemného. Stát přestal definitivně zasahovat mezi vlastníky bytů a jejich nájemníky teprve na počátku loňského roku. Pozitivní dopady tohoto kroku se ale podle ekonomů ještě naplno nepromítly. „Nájemné se teprve začíná usazovat, možná mírně klesat,“ hodnotí druhý rok bez regulovaného nájemného ekonom Dufek.
O deregulaci se v Česku mluvilo od 90. let, stát ji ale dlouhou dobu odkládal. Podle Dufka k ní ale mělo dojít mnohem dříve – dnes by se to projevilo na nižších cenách nájmů, tvrdí ekonom. „Uvolnění cen by dostalo trh do rovnováhy, a tržní nájemné by díky tomu kleslo,“ myslí si Dufek.
Zatímco rostly ceny energií a dalších služeb spojených s bydlením, jako třeba odvozu odpadu, reálné mzdy v Česku v posledních dvou letech klesaly. I to přispělo k tomu, proč Češi mají v oblasti bydlení jedny z nejvyšších výdajů v Evropě. „Příjmová situace lidí se posledních několik let neustále zhoršovala,“ prohlašuje Dufek.
Kvůli nepříznivé ekonomické situaci také začal prudce stoupat počet lidí, kterým na bydlení nezbývá dost peněz a musejí žádat o pomoc stát. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vyplatí úředníci letos sociálně slabším lidem celkem 11 miliard korun. Před šesti lety to přitom byla pětina této částky – něco přes dvě miliardy.
„Zvyšování počtu vyplacených dávek v oblasti bydlení a množství peněz, které na ně šly, ovlivnil zejména růst nájemného a méně příznivá příjmová situace domácností,“ tvrdí mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Dávky na bydlení podle něj nejvíce dostávají lidé, kteří žijí v nájemních bytech. Podle statistik úřadu totiž mají největší problémy s tím, jak se svým příjmem vyjít.
Letošní a příští rok by měl ale domácnostem ulevit. „Pomineme-li ceny energií, které nelze předpovědět, tak se nedomníváme, že by se v nejbližší době měly náklady na bydlení nějak dramaticky měnit,“ tvrdí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radka Burketová.
Dufek dokonce čeká, že letos náklady na bydlení klesnou přibližně o dvě a půl procenta. „A pokles bude pokračovat i v příštím roce, minimálně kvůli cenám elektřiny,“ předpovídá.
Radek Bednařík
