Byznys - Luděk Graclík se v neděli rozloučil s rodinou, sedl na letadlo a vyrazil do Milána. Posledních více než deset let takhle pendluje mezi Itálií a Brnem běžně – se svou firmou G.L. Electronic patří k úspěšným zástupcům pozvolna se vzmáhajícího českého kosmického průmyslu, který ale pro zakázky musí za hranice.

„Zrovna před pár dny jsme dokončili další výrobní fázi pro projekty Akademie věd a Univerzity Karlovy, oba se týkaly evropské sondy Solar Orbiter, která by měla v roce 2017 vyrazit ke Slunci,“ upozorňuje čtyřicetiletý elektromechanik, že i v Česku se čas od času objeví nějaký kontrakt.

Se svým týmem se specializuje na dvě oblasti: pájí elektronické komponenty a sestavují desky plošných spojů do takzvaných unit, což mohou být třeba panely řízení, jež zodpovídají za specifické funkce družic. A také jsou experti na vysoce citlivé elektrokabeláže.

Divoká džungle

Když například v únoru 2012 odstartovala z kosmodromu na Francouzské Guyaně nová nosná raketa Vega Evropské vesmírné agentury, byly to právě kabelové svazky od G.L Electronic, které ručily za to, že se na oběžné dráze satelity ve správnou chvíli oddělí a zahájí svoji vědeckou misi.

„Já jsem vystudoval jen střední školu v Kroměříži a následně v Lipníku nad Bečvou na opraváře televizí,“ směje se uprostřed svých laboratoří Graclík. Pár let po škole se do Kroměříže vrátil, ale už jako učitel pro praktickou výuku: „Zkusil jsem si to jeden a půl školního roku, ale nebylo to úplně ono. Nicméně díky té práci dnes dělám to, co dělám.“ Se svými žáky totiž pomáhal jedné firmě s konstrukcí alarmů. A protože byli podnikatelé spokojení, tak když později hledali člověka do jejich nově vznikající divize podpory kosmických projektů, obrátili se na něj. „Tak jsem se dostal do Itálie,“ vzpomíná Graclík na počáteční několikaměsíční stáž v Miláně.

A pak už to šlo ráz na ráz – práce postupně přibývalo, až k sobě začal přibírat další Čechy. „Firma G.L. Electronic vznikla v roce 2004, ale původně to byla jen taková skořápka, oficiálně jsem byl živnostník. Klasická firma se z toho stala až v roce 2008,“ popisuje.

Ještě předtím přišla první velká výzva. Jeho italský zaměstnavatel elektrotechnická skupina Carlo Gavazzi byla jedním z dodavatelů projektu nové evropské rakety Vega. A Graclíka požádala, zda by jim mohl nejdříve sám a následně i se svými lidmi vyrazit pomoct na Francouzskou Guyanu. Paradoxně nešlo o nic mimořádně sofistikovaného – měli vybudovat bezpečnostní a kamerový systém na kosmodromu.

„My jsme pro ně byli taková jednotka rychlého nasazení. Věděli, že jim to uděláme rychle a bez debat,“ popisuje majitel firmy počátky mise na kosmodromu, která se nakonec protáhla na několik let. Úkolů v Jižní Americe postupně přibývalo: „Občas to bylo docela dobrodružné. Areál vesmírné agentury je tam na okraji džungle, která ožívá v noci. Takže pohybovat se tam ve tmě, když jsme bezpečnostní systém zapojovali, bylo pro Středoevropana děsivé.“

České sbližování

G.L. Electronic se postupně díky referencím z kosmodromu dostali k dílčím zakázkám na projektech švýcarského CERN, americké NASA, na evropském navigačním systému Galileo či na mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Teď se firma o jedenácti zaměstnancích a zhruba patnáctimilionovém ročním obratu snaží více prosadit i v Česku. A Brno má pro rozvoj kosmických aplikací ideální polohu – jsou tu jak vysoké školy, tak vznikající výzkumné centrum CEITEC. „Kosmický průmysl je hodně náročný na finance. Zakázky jsou nárazové a je kolem toho opravdu hodně papírování,“ podotýká ale Graclík.

Laboratoře s certifikátem čistého pracoviště má Graclík pronajaté v bývalém areálu brněnské Lachemy. Odtud už domlouvá spolupráci třeba s Flextronics Design. Rád by totiž svou firmu schopnou kompletovat ovládací desky spojil s jinou, která je umí navrhnout.

Dalším partnerem pro nově vznikající spolupráci je i český zástupce italské firmy SAB Aerospace, specialisty na mechanický design.

Malé satelity

„Mým přáním je, že budeme jednou dělat na české družici. Nemusí jít o nic velkého, to by bylo příliš drahé a technicky a organizačně velmi náročné. Jsou ale i menší věci, třeba takzvané cubesaty,“ říká brněnský podnikatel. Na mysli má mikrosatelit o velikosti 15 krát 15 centimetrů, který pomáhá s různými vědeckými experimenty.

G.L. Electronic sice patří mezi průkopníky oboru v Česku, nejsou ale jedinými úspěšnými zástupci kosmického průmyslu. V Brně sídlí například i společnost Frentech Aerospace, která už od 90. let dodává pro Airbus či pro Evropskou vesmírnou agenturu. Komerční optice na satelity se zase věnuje turnovské středisko Toptec, jež spadá pod Akademii věd.

Luboš Kreč