Rozhovor – Ukrajinské drama zdaleka nekončí. Napětí se z Kyjeva přesunulo k Černému moři. Na Krymu, kde žije okolo 60 procent etnických Rusů, sílí separatisté tendence.

Konflikt den ode dne eskaluje. Krym odmítá uznat novou kyjevskou vládu. Předseda krymského parlamentu v Moskvě uvedl, že se poloostrov může od Ukrajiny odtrhnout. Proti jsou ale krymští Tataři a Ukrajinci.

Leonid Pilunskij, poslanec krymského parlamentu a lídr krymské odnože strany Lidové hnutí Ukrajiny, v rozhovoru pro Insider vyjádřil názor, že krymský konflikt nemá masový charakter. Viníkem konfliktu na Krymu jsou podle něj regionální elity, které si chtějí zachovat moc, a to jakýmkoliv způsobem.

„Místní proruští separatisté, stejně jako ti, kteří sedí v Kremlu a v ruském parlamentu, by si měli vzpomenout na historii sudetských Němců,“ upozorňuje  Pilunskij.

Může popsat, jaká je aktuální situace na Krymu?

Situace se mění. Když probíhaly protesty v Kyjevě, na Krymu bylo ticho. V ulicích nebyly ani zvláštní policejní jednotky Berkut. Když Janukovyč prohrál a opustil svou Stranu regionů a celou Ukrajinu, místní oddělení Strany regionů začalo podněcovat obyvatele ke konfliktu.

Doslova za týden se jim podařilo vyvolat otevřený konflikt mezi Ukrajinci a krymskými Tatary na jedné straně a proruskými silami na straně druhé.

Přitom tento konflikt je velmi vážný. Ve středu před krymským parlamentem došlo k potyčkám, které si vyžádaly zraněné.

Zároveň bych chtěl ale zdůraznit, že tento konflikt nemá masový charakter. Převážná část poloostrova žije normálním, klidným životem. Žádný reálný konflikt mezi obyvateli neexistuje.

Můžete vysvětlit, proč vrcholní krymští politici odmítají uznat novou vládu v Kyjevě?

Po svržení Janukovyčova režimu byly odhaleny zločiny, ke kterým v zemi docházelo. Vládl zde absolutně zkorumpovaný systém, v němž každý policista musel vymáhat daň pro tyto zločince. Každá firma, všichni podnikatelé museli platit zločinné vládě. V takovém stavu se nacházela Ukrajina.

Samozřejmě, na Krymu, kde více jak 12 let neomezeně vládne Strana regionů, je situace obdobná. Dokud v Kyjevě seděl Janukovyč, krymští politici se ničeho nebáli. Krym byl považován za hájemství Strany regionů a zločinecké skupiny z Donbasu. Jakmile se zhroutil Janukovyčův režim, tak se tito lidé vyděsili.

Všechny pokusy podnítit obyvatele Krymu různými fámami o banderovcích mají pouze jediný cíl: vedení krymské autonomie se tím snaží ochránit před odhalením machinací, které provádí. To je skutečná podstata aktuálního konfliktu.

Poslední dobou se množí spekulace o možném připojení ukrajinských území k Rusku. Je územní celistvost Ukrajiny skutečně ohrožena?

Do určité míry ano. Ukrajinci ale mají genetickou paměť. Pamatují si, jak je po celá století různé mocnosti likvidovaly. Zejména komunistický režim řízený kremelskou klikou. Dnes si jsou obyvatelé Ukrajiny vědomi, že buď vyhrají oni, nebo bude mít navrch Kreml. To už dál nemůže pokračovat. Ukrajinci jsou proto připraveni vzdorovat.

Na Krymu je situace trochu jiná. Žije zde velký počet lidí, kteří sem nepřijeli ze své vůle. Za sovětské vlády je určili nebo poslali z Ruska budovat na Krymu průmysl. Zde je obyvatelstvo trochu popletené. Nechápou, že v Rusku nevládnou Rusové, ale zločinný a imperialistický režim.

Existuje skutečná hrozba, že Rusko může zasáhnout do situace na Krymu?

Ano, taková možnost existuje. Avšak by to bylo vážné narušení Budapešťského memoranda z roku 1994. Rusko, Velká Británie a Spojené státy se výměnou za jaderné zbraně staly garanty celistvosti ukrajinských hranic a suverenity ukrajinského státu. Ukrajina tehdy, jako jediná země na světě, dobrovolně odevzdala jaderné zbraně.

Pokud se Rusko pokusí přímo zasáhnout do situace na Krymu, tak bude agresorem.

Místní proruští separatisté, stejně jako ti, kteří sedí v Kremlu a v ruském parlamentu, by si měli vzpomenout na historii sudetských Němců. Sudetští Němci se ve 30. letech chtěli stát součástí třetí říše, došlo k podpisu mnichovské smlouvy a vše skončilo tím, že v roce 1945 Henlein spáchal sebevraždu.

Chtěl bych připomenout všem, kdo podněcují na Krymu občanskou válku, že mohou skončit před haagským tribunálem. A budou ještě rádi, že v Evropě byl zakázán trest smrti.

Jiří Just, Moskva