Za kulisy událostí – Pražský Zličín si vyhlédli mladé rodiny s dětmi i developeři, kteří zde staví celé nové bytové komplexy. Během posledních tří let tu počet obyvatel vzrostl o sto procent na šest tisíc. Radnice tempu výstavby nestačí a nestíhá otevírat nové třídy pro přibývající děti. „Počet dětí nám narůstá geometrickou řadou,“ říká starostka Marie Koropecká.
Ve Zličíně se začíná projevovat to, že za současnými potížemi s převisem zájemců o mateřskou školku čeká další problém: místa nejsou ani na základních školách. Místo na základní škole přitom musejí povinně zajišťovat obce všem dětem, které tam mají trvalé bydliště.
A v podobné situaci jako Zličín jsou i další vnější části Prahy a obce v okolí velkých měst. Rodiny, které se sem stěhují za prací, totiž zároveň chtějí bydlet v klidnějším prostředí, které nabízejí právě městské periferie. Přeplněné třídy například už letos hlásí brněnské Hamry, obce poblíž Plzně nebo také v okolí Olomouce.
Během dvou až tří let zažijí v celé republice základní školy nápor, kterému dnes čelí školky. Jen letos přitom k zápisu do prvních tříd přišlo přes 140 tisíc dětí, loni to bylo 138 tisíc. A v příštích letech by to mělo být ještě více.
Dva fondy
Ministerstvo školství chce řešit současný kolaps ve školkách i ten blížící se na základních školách najednou. Během několika dní otevře pro obce fond s jednou až dvěma miliardami korun, odkud budou moci starostové získat peníze na rekonstrukce nebo stavby školních budov.
„Například v prstenci kolem Prahy kapacita nestačí. Nechceme, aby základní školy dopadly jako školky, kde máme letos šedesát tisíc neumístěných dětí,“ uvedl ministr Marcel Chládek (ČSSD).
Přidá se ještě fond s eurodotacemi, který se teď připravuje. V tom se má protočit až deset miliard korun a města si musejí připravit dvacet procent na spolufinancování. U prvního „domácího“ fondu musejí mít na spoluúčast padesát procent, desetinou přispěje kraj a zbylých 40 procent dá stát. „Obce nemají tolik peněz, proto jim chceme pomoci,“ dodal Chládek. Stejně postupují i kraje.
Rozprodané budovy
V nejsložitější situaci je Praha. Problémy nemají jen vnější čtvrti, ale i městské části v centru. Většinou v důsledku toho, že zhruba před deseti lety radnice prodávaly tehdy prázdné školní budovy nebo je nechaly zchátrat. Teď se to týká především Prahy 4, 9 a 10.
„Od městských částí přišly požadavky na peníze do škol za miliardu. Dokázali jsme je pokrýt jen ze třetiny,“ říká radní pro školství Ludmila Štvánová (TOP 09). Magistrát i proto vyhlásil, že městské části už nemají žádné školní budovy prodávat, a naopak investovat do jejich renovace. Přednost mají projekty, které nabídnou další využití budovy, až babyboom opadne – třeba na domovy pro seniory.
Zatím chybějí peníze, z nichž by mohlo hlavní město svým částem pokrýt všechny potřebné investice. „V Praze platí jediný termín, kdy můžeme situaci dohnat. Až se zaplatí tunel Blanka,“ zmínila Štvánová.
Starostové si musejí z velké části pomoci sami. Ve Zličíně zkusili vsadit na domluvu s developerem. Zastupitelům se podařilo dohodnout se společností Central Group, že dá radnici čtrnáct milionů, aby měla zač postavit školní budovu pro nové obyvatele. Navíc platí, že starosta nemá stavaře jak donutit, aby se na placení infrastruktury podíleli.
Neexistující data o dětech
To, že města nezvládají pokrývat školní poptávku, způsobuje ještě jeden faktor. Mají sice údaje o lidech s trvalým pobytem, ale data o přechodných bydlištích neexistují. V případě zmíněného Zličína jde například o šest tisíc hlášených obyvatel a odhadem dalších asi čtyři až pět tisíc nehlášených.
„Velmi bych se přimlouvala, aby byla nějak upravena instituce bydlení mimo trvalé bydliště,“ dodává radní Štvánová. V Praze by se tak dala sledovat i masivní imigrace z okolních zemí, především těch na východ od hranic.
Kateřina Surmanová
