Zahraničí – Egyptská armáda utápí revoltu stoupenců Muslimského bratrstva v krvi a dešti kulek pod pásy buldozerů.
Jen za středu jsou mrtvých oficiálně podle sdělení ministerstva zdravotnictví více než čtyři stovky, což znamená, že ve skutečnosti jich bude přibližně jednou tolik.
Stranou zájmu ale stojí vývoj, který představuje pro Egypt – a nejen pro něj – obrovské nebezpečí. Islamisté se nemohou měřit s armádou a těžko jí způsobí velké ztráty, tak se mstí na tom, na kom mohou. Na křesťanech.
Upřesněné zprávy ze čtvrtečního dopoledne hovoří o desítkách zapálených a poničených kostelů. Zejména v oblastech jižně od Káhiry, kde je Muslimské bratrstvo nejsilnější.
Ve městě Sohág, kde je silná koptská populace, jsou terčem útoků také obchody křesťanských majitelů.
Tyto události potvrzují, že umírněné vedení bratrstva ztrácí kontrolu nad radikálnějšími islamisty. Vypadá to, že i oběti na životech při sektářsky motivovaných zločinech jsou jen otázkou času.
„Muslimské bratrstvo nám vyhlásilo válku,“ uvedla ve svém prohlášení organizace Maspero, která monitoruje porušování lidských práv Koptů v Egyptě.
Koptové tvoří asi deset procent z 84 milionů obyvatel Egypta. Je to hrdá komunita zakládající si na tom, že v Egyptě má starší kořeny než islám.
Historicky patří Koptové k těm, kteří mají velkou obavu z islamistů. Vidí v nich nebezpečí, že budou coby nemuslimové degradováni na občany druhé kategorie.
Proto velká část egyptských křesťanů v minulosti podporovala režim Husního Mubaraka jako hráz proti islamistům a po jeho pádu stála za každým, kdo byl proti Muslimskému bratrstvu (přestože i za Mubaraka bylo velmi těžké získat povolení ke stavbě nových kostelů a ty postavené načerno úřady nemilosrdně bouraly).
Skupiny fanatických islamistů nehlásících se k Muslimskému bratrstvu během uplynulých dvou let několikrát nejhorší obavy potvrdily. Na začátku roku 2011 sebevražedný atentátník usmrtil před kostelem v Alexandrii třiadvacet lidí, už po revoluci pak dav extremistů vypálil několik kostelů v Káhiře pod různými záminkami.
Kupříkladu kvůli fámě, že v jednom kostele je zadržována žena, která přestoupila na islám.
Autor těchto řádek byl v Egyptě v květnu2011 ajeden z tamních křesťanů tehdy v rozhovoru řekl: „Mám strach z toho, co bude. Připravuju se na odchod, snad budu mít štěstí a usadím se na Maltě. A nejsem zdaleka sám.“
Koptský patriarcha Tavadros II. stál 3. července vedle generála Abdala Fattáha Sísího a „posvětil“ převrat, kterým byl svržen prezident Muhammad Mursí a vláda Muslimského bratrstva.
Většina křesťanů změnu uvítala, což islamistům samozřejmě neuniklo. Někteří dokonce považují křesťany za hlavní sílu, která puč organizovala a provedla.
Ti ještě paranoidnější mají za to, že v jižním Egyptě chtějí Koptové vytvořit svůj vlastní křesťanský stát, ačkoliv téměř nikde netvoří souvislou většinu obyvatel a je jich tak málo, že by těžko mohli tento sen realizovat, i kdyby ho měli.
Některá města na Nilu jižně od Káhiry jsou výbušnou směsí. Vedle sebe tam žijí početné komunity křesťanů a zároveň jsou to bašty Muslimského bratrstva nebo ještě radikálnějších hnutí.
Budou-li Koptové pronásledováni a zabíjeni, automaticky to vyvolá protireakci na Západě. Příležitosti se chopí zanícení islamofobové, kteří budou toto násilí vydávat za hřích muslimů jako celku. S patřičným důrazem se už věnuje násilnostem v kostelech server JihadWatch nebo televize Fox News.
Martin Novák
