Zahraničí - Americký prezident Barack Obama se postavil před v podstatě nesplnitelný úkol: bez armády na zemi chce během několika let porazit Islámský stát (IS), extremistickou organizaci, která rychle ovládla třetinu Sýrie a Iráku a ohrožuje i další státy.
Obama s využitím pozemních jednotek nepočítá, pomoc ale hledá v koalici, v níž veřejně nesmí podpořit syrského prezidenta Bašára Asada. Neměl by se ani přiklonit k Asadovým šíitským spojencům, Íránu a Hizballáhu, aby si tím proti sobě nepoštval sunnitskou většinu arabského světa. Tu na konci minulého týdne osobně přesvědčoval jeho ministr zahraničí John Kerry, který nakonec uzavřel dohodu o společném postupu s deseti arabskými státy.
Americké letouny už před islamisty z IS uchránily několik iráckých měst a přehrad – na zemi je bránily šíitské oddíly vedené íránskými důstojníky. Jednotky IS na rostoucí americkou aktivitu reagovaly sestřelováním bezpilotních letounů a podle syrských nevládních zdrojů už také vyklízejí některá velitelství, aby se nestala cílem leteckého útoku.
Jak mluvit s Íránem
Vznikající koalice pod americkým vedením je více než křehká. Saúdská Arábie, která bude hostit výcvikové středisko pro Syřany bojující proti IS i vládnímu režimu, například varovala, aby během soustředění sil nebyla podceněna hrozba šíitského Íránu. Podle agentury AP si proto Francie už pozvala íránské zástupce a chce s nimi jednat o koordinovaném postupu vůči IS.
Američané musejí také znovu získat důvěru syrské opozice, která se cítí opuštěna. Řada jejích sunnitských bojovníků zamířila do řad IS hlavně poté, co USA nesplnily svoje hrozby, že potrestají Asadův režim za útoky chemickými zbraněmi.
Vláda v Damašku naopak působí nejsilněji za poslední čtyři roky od vypuknutí povstání. Armádní jednotky využily oslabení povstalců i jejich boj s islamisty a na řadě míst je porážejí.
„Jakákoli akce bez povolení syrské vlády bude považována za agresi proti Sýrii,“ řekl ve státní televizi Ali Hajdar, ministr pro národní usmíření, na adresu chystaných leteckých útoků USA.
Vyslat své pozemní jednotky se kromě Američanů zdráhají i přímo ohrožené arabské státy. S Islámským státem, který má podle posledních odhadů CIA až 31 tisíc bojovníků, tak kromě Syřanů, Iráčanů a Kurdů bojuje na zemi už jen libanonská armáda.
Evropa se drží zpátky
Minulý týden utrpěla rodící se aliance těžkou ránu přímo uvnitř Sýrie, když výbuch, možná prý šlo o chemický útok, usmrtil lídry umírněnější islamistické skupiny Ahrár aš-Šám. Ta je financovaná státy Perského zálivu a byla na dobré cestě stát se alternativou k IS. Přestože už má nové velitele, není vůbec jasné, ke komu se tisíce jejích bojovníků nyní přikloní.
Nejistým americkým spojencem proti IS je také Turecko, kam zamířily desítky tisíc uprchlíků a odkud zároveň do Sýrie a Iráku proudí bojovníci všech stran. Turci se radikálnějšího postupu vůči IS obávají – obávají se postupovat radikálněji vůči IS, protože radikálové stále drží 49 tureckých rukojmích včetně dětí zadržených při červnovém obsazení konzulátu v Mosúlu. Ankara tak zatím stále nesvolila k použití tureckých základen k leteckým útokům.
Vliv na podobu vznikající koalice budou mít také Evropané. Němci se již odmítli letecké kampaně účastnit. A Rusko, Asadův spojenec, zase prohlásilo, že Obamův plán boje proti IS vyžaduje nejprve podporu OSN.
Martin Ehl
