Zahraničí – Ukrajina se cítí být ohrožena a stále více tamních politiků volá po návratu jaderných zbraní, o které země přišla po vyhlášení nezávislosti na bývalém Sovětském svazu. Mají za to, že po ruské intervenci na Krymu je to jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak ochránit bezpečnost země.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek zaregistroval návrh zákona, podle něhož by Ukrajina mohla opět získat jaderný status. Dokument předpokládá odstoupení Kyjeva od smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, k němuž se zavázala tzv. budapešťským memorandem. Podle parlamentního serveru rada.gov.ua projekt zákona o „vyvázání se ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní z 1. července 1968“ navrhli poslanci za vládnoucí stranu Vlast (Baťkivščyna) a Ukrajinská demokratická aliance pro reformy (UDAR) Vitalije Klička. Zástupci nacionalistické strany Svoboda, která má obnovení jaderného statusu Ukrajiny dokonce ve svém programu, volají po návratu k jaderným zbraním už několik let.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní měla zamezit vzniku nových jaderných zemí a odvrátit nebezpečí ozbrojeného konfliktu s jejich použitím. Byla schválena Valným shromážděním OSN a v roce 1968 ji podepsaly SSSR, USA, Velká Británie a dalších 40 zemí. Ukrajina se ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní připojila v roce 1994 na základě tzv. budapešťského memoranda, které podepsaly USA, Rusko a Velká Británie.
Agentura Interfax-Ukrajina upozornila na podmínky, za kterých se Ukrajina zavázala smlouvu dodržovat. V dokumentu se uvádí, že „hrozbu silou nebo její použití proti územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic či politické nezávislosti Ukrajiny ze strany kteréhokoli jaderného státu, stejně jako použití ekonomického nátlaku zaměřeného na podrobení svým zájmům práv Ukrajiny realizovaných na základě suverenity, bude Ukrajina považovat za výjimečné okolnosti, které ohrožují její výsostné zájmy“. Připojením k memorandu se Ukrajina zavázala, že jadernou energii bude využívat pouze k mírovým účelům. Anexí Krymu však byly veškeré podmínky porušeny.
Ukrajinský list Dzerklalo tyźňa citoval jednoho z autorů projektu, podle něhož by Ukrajina mohla mít jaderné zbraně již za dva roky. „Ukrajina potřebuje dva roky a 3,4 miliardy dolarů pro výrobu jaderných zbraní,“ řekl Serhij Kaplin z frakce UDAR. „Experti potvrdili, že technicky máme veškeré možnosti k výrobě jaderných zbraní,“ uvedl.
Podle bývalého ukrajinského ministra zahraničí Volodymyra Ohryzka by obnovení jaderného potenciálu přimělo agresivního souseda Ukrajiny „mluvit jiným jazykem“. „Musíme se umět bránit a nespoléhat na tzv. garanty, kteří své garance plnit nechtějí nebo nemohou,“ uvedl.
Rakety z ukrajinského území byly za sovětských časů namířeny mimo jiné na Spojené státy. USA i Rusko po rozpadu SSSR společně tlačily na Ukrajinu, aby se vzdala jaderných zbraní. Tamní politici nebyli příliš vstřícní k požadavkům světových mocností. Pro zachování arzenálu se vyslovoval mimo jiné někdejší premiér a později prezident Ukrajiny Leonid Kučma, který za sovětských časů v Dněpropetrovsku řídil továrnu na výrobu balistických raket, schopných nést jaderné hlavice. V roce 1996 ovšem Ukrajina o jaderný status definitivně přišla. Jaderných zbraní se dobrovolně zbavily také Bělorusko a Kazachstán.
O obnovení jaderného statusu se na Ukrajině začalo mluvit již v roce 2003 kvůli konfliktu kolem ostrova Tuzla. Rusko tehdy způsobilo mezistátní konflikt výstavbou kontroverzní hráze v Kerčském průlivu. Ukrajina se tehdy ohradila kvůli porušování svrchovanosti. Spor se však podařilo zažehnat. Také „plynové války“ mezi oběma státy a ekonomický nátlak Ruska vůči Ukrajině oživovaly debaty o návratu jaderného potenciálu.
Podle časopisu Forbes agrese Ruska vůči Ukrajině svědčí o nespolehlivosti systému kolektivní ochrany. Mezinárodní smlouvy nedokázaly zajistit územní integritu Ukrajiny a znehodnotily bezpečnostní záruky pro země, které se ocitly bez jaderných zbraní. Uvedl zároveň, že není zcela jisté, že jaderné zbraně Ukrajinu ochrání.
Známý ruský propagandista Dmitrij Kiseljov v souvislosti s vyhrocením konfliktu kolem Krymu před časem pohrozil, že Rusko má účinné prostředky, jak se případnému jadernému útoku bránit. „Rusko je jediná země, která může USA změnit na radioaktivní popel,“ konstatoval doslova. Citoval pak z listu Rossijskaja gazeta, který přinesl obsáhlý materiál o ruském jaderném systému Perimetr. „V USA je známý jako ´dead hand´ - mrtvá ruka. Dokonce když všichni lidé na našich velitelstvích po nepřátelském jaderném útoku zmlknou, nenápadný systém automaticky vyšle strategické rakety z šachet a ponorek správným směrem,“ varoval. „Moc zajímavý článek. Doporučuji,“ řekl.
Jaderné zbraně na Ukrajině by mohly podle expertů působit jako bezpečnostní faktor. Svět však už má i jiné zbraně, které jsou daleko účinnější než jaderné hlavice. Doporučují proto politikům státu, který zažil největší civilní katastrofu na světě, aby zvážil priority.
Alexandra Malachovská
Na snímku: Opuštěné raketové silo poblíž města Brody na západní Ukrajině.
Foto: autorka
