Zahraničí – Poslankyní Evropského parlamentu se poprvé stala Ukrajinka. Přestože Ukrajina není členem Evropské unie, vysokoškolská profesorka ze západoukrajinského Berehova Andrea Bocskor (Andreja Bočkor) byla zvolena jako zástupkyně tamní maďarské menšiny. Podle ukrajinských médií má také maďarské občanství, přestože ukrajinské zákony dvojí státní příslušnost formálně neumožňují.
„V Bruselu budu usilovat o integraci Ukrajiny s Evropskou unií. Hodlám také zastupovat zájmy maďarské menšiny ze Zakarpatska,“ citoval ukrajinský server Jevropejska pravda europoslankyni. Upozornil, že politička, která učí na Zakarpatském maďarském ústavu, se do Evropského parlamentu dostala za vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz), jenž v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) vyhrál letošní volby v Maďarsku.
Na kandidátce vládnoucí maďarské aliance byla ukrajinská občanka devátá. Nyní je zařazena do poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a působí jako místopředsedkyně výboru pro kulturu a vzdělávání. Maďarská vládní koalice nabídla zástupcům svých menšin v zahraničí dvě místa. Na seznamu byl také maďarský představitel ze srbského Svazu Maďarů Vojvodiny. Do europarlamentu se však nedostal.
Ukrajinská média uvedla, že zakarpatská europoslankyně nejenže vlastní ukrajinský občanský průkaz, ale na Ukrajině má také trvalé bydliště. „Je zřejmé, že má také maďarské občanství. Tato praxe je běžná v případě maďarské menšiny na Ukrajině,“ napsal server. Upozornil, že lidé s maďarským občanstvím se mohli zúčastnit eurovoleb přímo na území Ukrajiny. Na konzulátech v Berehově a v Užhorodě pro ně byly vytvořeny volební okrsky.
Přestože Ukrajina letos získala po bouřlivém politickém zvratu asociované členství v EU, působení jejích zástupců v tamních orgánech dosavadní ujednání nepředpokládá. Rozhlasová stanice Deutsche Welle uvedla, že šestatřicetiletá Ukrajinka Andreja Bočkor se stala „senzací voleb do europarlamentu“. Upozornila, že v novém sněmu působí cela řada poslanců, o nichž se předpokládá, že budou prosazovat „ukrajinské zájmy“. Zakarpatská představitelka má ovšem jako jediná přímo ukrajinské kořeny.
Ukrajinské zákony neumožňují tamním občanům získání státní příslušnosti jiné země, aniž by se vzdali původní, již několik let se praktikuje masové udělování občanství pro etnické Maďary, Rumuny či Rusy na Ukrajině. Experti ovšem upozorňují, že místní předpisy nepočítají s trestní odpovědností za podobný přestupek. Kyjev přitom již delší dobu tiše přihlížel tomu, že lidé v Zakarpatsku, na Bukovině či na Krymu získávali pasy cizích zemí, i když fakticky porušovali zákon své země.
Maďarsko vydává své pasy zástupcům své menšiny v zahraničí od roku 2011. Získalo tak prý přes 320 000 nových občanů, kteří mají prakticky stejná práva jako lidé trvale žijící v Maďarsku. Podobně jako další občané Evropské unie tak mohou volně cestovat v schengenském prostoru, studovat v evropských zemích a také účastnit se voleb.
Podle ukrajinské televize Pátý kanál je v Zakarpatsku na devět tisíc lidí, kteří mají maďarské občanství. Svědčí o tom údajně maďarské statistiky. Ukrajinci jsou prý třetí nejpočetnější skupinou zahraničních Maďarů, po Srbech a Rumunech, kteří ovšem mohou dvojí občanství získat zcela legálně. Problémy s maďarským občanstvím přitom vznikly zejména na Slovensku, které, podobně jako Ukrajina, dvojí občanství neuznává.
Zatímco Ukrajincům za občanství jiné země nehrozí žádný trestní postih, na Slovensku zájemci o maďarské občanství ztrácejí slovenské. Od začátku letošního roku se občané jiných zemí mohou stát také českými občany, aniž by se museli vyvázat z jiné státní příslušnosti. Podle ukrajinských médií se o české občanství hlásí také Ukrajinci, kteří si navzdory zákonům platným ve své zemi zároveň ponechávají občanství Ukrajiny a případně i rumunské či maďarské.
Maďarská menšina na Ukrajině získala v několika okresech oficiální status pro maďarštinu, má maďarské školy, noviny a dvojjazyčné nápisy na budovách či dopravních značkách jsou na západě republiky běžnou praxí již mnoho let. O maďarské občanství se přitom hlásí i lidé, kteří nemají maďarské kořeny, a dokonce ani nemluví maďarsky, jak to ukládá zákon. Vyřizováním formalit se totiž mnohdy zabývají prostředníci, kteří se na „euroobčanství“ přiživují. Za pár stovek eur tak zájemci mohou získat doklady země Evropské unie. Výhody pak využívají pro cestování i byznys.
Alexandra Malachovská
