Za kulisy událostí - Neoprávněný přístup do počítačového systému či zneužití přístupového hesla pro čtení cizích e-mailů budou trestány mnohem přísněji než dosud.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu trestního zákona, která mimo jiné zvyšuje sazby za některé činy z oblasti kybernetické kriminality. Například za zmíněné získání cizího hesla nebo přístupového kódu, následně použitého k přečtení zpráv, bude nově hrozit až dvouleté vězení. Zatím je maximální trest poloviční.

Částečný odstrašující efekt

Ke zpřísnění některých trestů za kybernetickou kriminalitu musí Česko přistoupit proto, aby do září příštího roku vyhovělo evropským směrnicím, které požadují vyšší tresty.

„Útoky na informační systémy, zejména útoky spojené s organizovanou trestnou činností, představují rostoucí hrozbu v celosvětovém měřítku. Zároveň se zvyšuje i obava z potenciálních teroristických nebo politicky motivovaných útoků na informační systémy,“ vysvětluje zpráva ministerstva k předloženým změnám.

Samotné zvýšení maximálních trestů však podle právníka Tomáše Gřivny, který je předsedou vládní komise pro trestní právo, bude mít odstrašující efekt pro případné pachatele jen do určité míry. „Důležitější je, aby byl případ objasněn. Je rozdíl, pokud ten člověk ví, že se na něj přijde v devíti z deseti případů, než když to bude v jednom z deseti,“ říká Gřivna.

V minulém roce české soudy podle dvou paragrafů trestního zákoníku, které řeší kyberkriminalitu, odsoudily 32 lidí. A pouze v jednom případě byl pachatel nepodmíněně poslán do vězení.

Český trestní zákon se podle Gřivny již s počítačovým zločinem vyrovnává poměrně dobře. S jednou výjimkou – policie a státní zástupci si ne zcela vědí rady s tím, jak vlastně kvalifikovat takzvaný DoS útok, který se snaží na dálku ochromit konkrétní počítač, službu nebo i celou síť.

„Paragraf je velmi dlouhý a poměrně složitý na orientaci. Stojí za zamyšlení, jestli s tím do budoucna něco neudělat,“ podotýká právník.

Větší nedostatky jsou však v trestním řádu, na jehož nové verzi se momentálně také pracuje. „Dosud totiž používá formulace z doby, kdy přenos dat, datová úložiště v cloudu ani podobné věci ještě neexistovaly,“ popisuje Gřivna.

Policisté tak například nemají jasný návod, jak postupovat v případě, kdy se chtějí dostat k datům uloženým na serveru někde v zahraničí.

Připravované změny trestního zákona se však netýkají jen kybernetické kriminality. Upřesňují třeba také trestání korupce nebo legalizace výnosů z trestné činnosti.

Příprava jako zločin

V několika případech bude nově jako trestný čin posuzováno nejen to, že někdo ukrývá nebo převádí majetek získaný trestnou činností, ale už i to, že k tomu úmyslně vytvoří podmínky. Zákon tak určitým způsobem obejde ustanovení o přípravě trestného činu – ta je sama o sobě zločinem pouze u těch nejtěžších provinění.

„Je to současný trend nejen u nás. Je to zřejmě dáno společenskou potřebou stíhat trestné činy dříve, než je pachatel uskuteční,“ míní Gřivna.

Zpřísnění čeká také pachatele nepřímé korupce. Tedy takové, kdy dotyčný vezme úplatek za to, že bude přímo nebo přes někoho působit na výkon pravomoci – například u spřáteleného úředníka domluví potřebné rozhodnutí.

Nově už bude za trestný čin považováno i to, že si za to nechá onen úplatek pouze slíbit – dosud zákon postihuje jenom jeho skutečné přijetí anebo to, když si o „všimné“ někdo přímo řekne. Paradoxní je, že ten, kdo úplatek slibuje, může být potrestán podle zákoníku už nyní.

Aleš Měřička

(S přispěním Adély Skoupé a Elišky Dokulilové)