Byznys - Svaz průmyslu má v ruce výzkum mezi českými firmami a zjistil, že čtyři pětiny z nich si stěžují na nesmyslnou byrokracii při čerpání eurodotací. "Nejde však o evropskou byrokracii,“ upřesňuje viníka prezident svazu Jaroslav Hanák. „Ta naše je horší než v Bruselu.“

Jeden imaginární příběh, který podle Svazu průmyslu odpovídá realitě.

Firma hodlá opravit tovární halu a zahájit nový sklářský provoz. K tomu mimo jiné potřebuje rozšířit příjezdovou silnici, aby se na ní mohly otáčet kamiony. Firma požádá o dotaci z Evropské unie.

Až dosud se takový příběh může odehrát na obou stranách česko-německé hranice. Rozdíl ve scénáři nastává ve chvíli, kdy má firma podat písemnou žádost. V Německu stačí vyplnit dokument velikosti A4, v Česku je třeba celý stoh papírů. Váha papírové žádosti běžně přesahuje kilogram.

V už citovaném průzkumu se to odrazilo v tom, že vyplnění žádosti o evropskou dotaci považoval za jednoduchou práci pouze jeden ze 179 dotázaných podnikatelů. Jako složitou nebo velmi složitou ji označilo 93 procent dotázaných.

Zaplať si svého úředníka

Tím rozdíly proti Německu nekončí.

U sousedů předá podnikatel žádost starostovi, který ho pak informuje, že byla schválena. V Česku musí absolvovat cestu po dotačních úřadech sám. K tomu navíc potřebuje průvodce. „U nás takové věci zařizují poradenské firmy,“ vysvětluje prezident Hanák.

U většiny ze sedmnácti programů, které evropské peníze v Česku rozdělují, je nezbytné oslovit jednu ze tří zavedených poradenských firem. Nikdo jiný totiž nemá dobré kontakty na řídící orgán, který dotace rozděluje. „Jsou sice dražší než ostatní poradenské firmy, jinak to ale obvykle nejde,“ stěžuje si šéf průmyslníků.

Z průzkumu vyplývá, že externí firmu si na vyplňování a podávání žádostí najímá 60 procent podniků. Cena za poradenské služby běžně dosahuje pěti procent z celkové dotace.

Systém poradenských firem mapoval nedávno online deník Aktuálně.cz u dotačního programu Jihozápad a u dotací určených pro Ústecký kraj z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V obou případech poradenské firmy řídili či vlastnili krajští politici nebo jejich známí.

Když se změní metodika

Schválením žádosti přitom hlavní problémy teprve nastávají, opět na rozdíl od Německa.

V průzkumu si firmy stěžovaly na čtyři různé komplikace, každou z nich přitom zažila nejméně čtvrtina. Firmy například musí vyplnit monitorovací zprávu a pak ji před dotačními úředníky několik měsíců složitě obhajovat. Další čtvrtina nedokázala doložit, že výběrové řízení na dodavatele bylo dostatečně transparentní. U jiných se vyúčtování projektu zadrhlo na sporech o tom, které výdaje jsou „způsobilé“ a které „nezpůsobilé“. Ty nezpůsobilé dotační úřad neproplácí.

Nejhorší problém nastává, když se změní metodika pro administraci projektu. Čtvrtině podnikatelů se stalo, že úředníci po změně požadovali, ať zpětně přepíšou všechny výkazy.

Peníze přijdou později

Potíže nekončí, ani když jsou papíry v pořádku. Polovina firem si ve výzkumu Svazu průmyslu stěžovala, že peníze za dokončený projekt chodí se zpožděním, nejčastěji o tři až šest měsíců.

Prezident Hanák upozorňuje, že evropské peníze jsou pro většinu podniků cenným zdrojem pro investice a inovace. Proto čtyři pětiny hodlají o evropské dotace požádat znovu, i když část získaných peněz utratí za byrokracii.

Petr Holub