Rozhovor – Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl patří k mediálně nejznámějším domácím ekonomům. Začínal v Hospodářských novinách, dodnes je aktivním publicistou, blogerem a vyhledávaným ekonomickým komentátorem, navíc se těší respektu i mezi kolegy v ekonomické branži. Teď se o něm ovšem spekuluje jako o kandidátovi Babišova hnutí ANO 2011 na post ministra financí.
Z politiků vyjednávajících o budoucí vládě zatím takovou možnost nikdo oficiálně nepotvrdil a sám Michl říká: „O žádné nabídce nevím, nikdy jsme s panem Babišem o něčem takovém nemluvili.“
Michl je každopádně výraznou tváří pětičlenné Babišovy Rady ekonomických poradců (REP), nedávno vytvořené konzultantské skupiny hnutí ANO 2011. Michl má v REP za úkol hledat cesty ke zlepšení výběru daní a snížení státních výdajů. Jeho agenda v REP se tak shoduje s agendou ministrů financí běžných vlád.
Insider: Co vás do Babišova týmu přivedlo?
Michl: Znám Babiše asi půl roku, poslal mi esemesku a pozval mne ke spolupráci. Bavíme se od té doby o makroekonomice, o tom, jak nastartovat ekonomiku.
Post v Radě ekonomických poradců jste vzal spíš z kariérních důvodů, protože jde o dobrou položku do životopisu, nebo spíš cítíte potřebu se občansky angažovat a fandíte ANO?
Babiš mi za práci v REP nedá ani korunu, nedělám to ani kvůli kariéře. Mám dost své vlastní práce, pět dní v týdnu pracuji pro banku, v neděli jsem s dcerou. Ale jsem zvyklý chodit dvakrát týdně na pivo, takže teď v tom čase budu dělat něco pro stát. Pro REP mohu pracovat v sobotu odpoledne nebo místo toho piva.
Dělám to proto, že Babišovi věřím. Nezažil jsem politika, který by měl takový drajv a snahu něco změnit jako on. Nikoho, kdo by měl větší šanci v této zemi s něčím pohnout. A já patřím k lidem, kteří chtějí, aby se to u nás konečně pohnulo.
Nakolik praktika Andreje Babiše zajímá makroekonomika? Jak se v ní vyzná?
To bylo první, co jsme probírali, když jsme si spolu poprvé sedli. Nikdy jsem se s ním nebavil o politice, vždy jen o makroekonomice. Řešili jsme spotřebu domácností, vládní výdaje, investice, mezinárodní obchod. Zajímá ho to. Dlouhé období poklesu a stagnace české ekonomiky je způsobeno hlavně nulovým růstem spotřeby domácností a poklesem investic. Potřebujeme nakopnout ekonomiku, potřebujeme víc investorů a nová pracovní místa. Jinak není na změnu šance. A o cestách k tomu se bavíme.
Jak Babišův poradní orgán funguje?
Měli bychom být k dispozici poslancům, ne vládě, jako byl třeba NERV za premiéra Nečase. Zatím jsme se sešli jednou, ale budeme se scházet dál a vytvářet oponentní posudky k tématům, která nám ten který politik zadá. Neměly by to být žádné dlouhé rozbory, vždycky tak v rozsahu jedné strany A4.
V REP je kromě tří ekonomů – vás, Petr Zahradníka a Michala Zděnka – také specialista na daně Jan Čapek a právník Robert Pelikán. Budete pracovat vždy v této pětici?
Přesně tak.
Lidé a firmy dnes potřebují hlavně klid na zotavení z krize, na normální práci. Není možné dál zvyšovat daně, zato potřebujeme zlepšit jejich výběr a zkvalitnit legislativu. Proto máme v týmu daňaře a právníka.
Úkoly máme rozdělené, já mám na starosti daně a rozpočet. Mám najít v rozpočtu úspory a zlepšit výběr daní, aby se nemusely zvyšovat. A připravit posudek na vládní opatření a zákony, které budou poslanci v této oblasti vytvářet. Například Petr Zahradník se dobře vyzná v problematice strukturálních fondů, na to je asi nejlepší expert, takže by se měl věnovat právě tomu.
Jaké změny v řízení státu navrhujete?
Tvrdím, že v posledních letech se u nás staly dvě zásadní makroekonomické chyby, které je třeba spravit. Už jako novinář v letech 2000 až 2006 jsem psal o tom, že se má při dobře běžící ekonomice, jakou jsme v té době měli, šetřit. Ale nešetřilo se vůbec. A druhá chyba: Stát během recese, když bylo ekonomice nejhůř, místo aby zvýšil investice, zvýšil daně. To se ale učí už v prvním ročníku na vysoké škole, že se přesně tyto dvě věci nemají dělat.
Jak je možné, že se vlády dopouštějí takových – jak říkáte – školáckých chyb?
Politici nejsou národohospodáři. Uvažují v trojčlence: udělají nějaké opatření a zkoumají jeho dopad na státní rozpočet. Ale vůbec nevidí ekonomiku tři – čtyři – pět let dopředu. Neřeší, co to s ní udělá, neřeší kroky ČNB. Přitom vláda a centrální banka musí hrát dohromady.
Co tedy musí udělat politici příští vlády?
Podle mne teď potřebuje česká ekonomika hlavně nakopnout, nastartovat. Jde o to jak. Jedním takovým impulsem může být krok ČNB, která minulý týden oslabila korunu. Další takový krok je třeba teď vymyslet v politice. Paradoxně to, co by mohlo ekonomiku nakopnout, nemusí být žádné velké opatření. Jak říkám, věřím, že by stačilo, kdyby stát teď nechal firmám klid na práci. Nedělal žádné další dramatické změny, držel stabilní prostředí. Hlavně nesmíme zvyšovat daně a musíme jít důsledně po nákladech.
Tvrdíte, že jste od Babiše nedostal nabídku na post ministra financí. Sám Babiš minulý týden pro Aktuálně.cz uvedl, že přišel na model, jak v kabinetu přímo nebýt a zároveň nést vládní odpovědnost, která na ANO spadla díky volebnímu výsledku. Máte představu, jak to chce řešit? Nominování nezávislých expertů vašeho typu by takovému plánu odpovídalo.
Fakt nevím, jak to chce řešit. Nemluvíme o tom. Nevím, jak to mají vymyšlené, což je dobře.
Byl by podle vás model poloúřednické vlády dobrý? Měli by v čele některých resortů stát nepolitičtí odborníci bez politického mandátu a zázemí politické strany?
Myslím, že na ministerstvech by měl hlavně sedět někdo, kdo dodrží slovo. Budoucí vládu tak jako tak musí potvrdit volení poslanci s politickým mandátem.
Já osobně mám vůči budoucí vládě dost malé nároky. Chci po ní jen tři věci: aby nechala klid na práci, aby dodržela slovo a uklidila si na svém dvorku. Vlastně jsem strašně slevil, před deseti lety jsme byli vůči vládám mnohem náročnější.
Co znamená uklidit si na dvorku?
Zlepšit legislativu a pak zastavit to strašné plýtvání veřejnými penězi. Plýtvání začíná už tím, že když úřady a instituce nakupují, ani se neobtěžují srovnat si ceny prostým porovnáním na webových serverech typu zboží.cz. Nedělají ani to, co každá rodina při vlastních nákupech!
Jste pro zavedení centralizovaného nákupu pro státní správu tak, jak to zkoušejí zavést některé kraje nebo radnice?
Není to potřeba, bylo by to zbytečně složité, musel by na to vzniknout další úřad. Ono úplně stačí důsledně užívat elektronické faktury, přes které se pak dá počítačovým programem jednoduše kontrolovat výdaje na srovnatelné položky. A pak by mělo platit jasné omezení: veřejná instituce nesmí dát zakázku firmě, kterou nezná, která má neprůhledného vlastníka. Není pak třeba složitě vymýšlet, jak zrušit anonymní akcie.
Jak chcete zvýšit výběr daní?
Teď řeknu něco, kvůli čemu budu možná jako zaměstnanec banky obviňován ze střetu zájmů. Tvrdím, že nejjednodušší by bylo platit všude elektronicky. Každý má mít svou banku a vést si tam účet, všude by se mělo platit platební kartou. Karta a účet by pro podnikatele měly být přirozeně zadarmo. Kouzlo je v tom, že pak se může finanční úřad v každém okamžiku na každý podnikatelský účet podívat. Recepty typu registračních pokladen jsou dnes už přežitkem, jsou zastaralé. Budoucnost je v elektronizaci, v platebních kartách nebo v platbách přes mobil.
Andrej Babiš o sobě říká, že velmi rychle pracuje. Kolik vám dal času na nápravu českého daňového systému a snížení státních výdajů?
Mám na to týden (směje se). Ale není to tak jednoduché. Vletěl jsem na ministerstvo financí a chtěl jsem tam informace o výdajích jednotlivých resortů, nic složitého, jen srovnání deseti největších výdajů jednotlivých ministerstev - kromě mandatorních výdajů - za posledních pět let. A oni si na tento úkol sami vyhradili tři týdny. Ale já chápu – to není chyba úředníků, jsou to profíci, problém je, že to po nich nikdy nikdo nechtěl.
Myslíte, že Andrej Babiš se svou problematickou minulostí, s potenciálním střetem zájmů, který má jako majitel velké kapitálové skupiny a velkého vydavatelství, může dobře fungovat v klasickém politickém prostředí? Mezi různými stranickými zájmy, zkušenými lobbisty, zaběhanými penězovody?
Nedávno jsem poslouchal komentář jakéhosi analytika k měnové intervenci ČNB. Řekl, že způsobí oslabení koruny, ale že nevylučuje, že koruna časem posílí. Tak to je přesně způsob, jakým fungují analytici. Mluví v klišé, kterými ve skutečnosti nic neřeknou. Já nikdy nechtěl být takovým analytikem.
Babiš je podobný případ. Nechce být jako ostatní politici. Já nevím, jak funguje při politických vyjednáváních, nejsem při tom. Ale pro mne je podstatné, že zatím neřekl žádnou politickou floskuli, takový ten standardní kec typu „prorůstové opatření“, „strukturální změna“ nebo „kohezní politika“. Nedovedu si to u něj představit. Doufám, že do toho nezabředne.
Je podle vás tak důležité odlišovat se?
Nevím, já prostě věřím, že potřebujeme někoho, kdo změní Česko tak, jako Michael Bloomberg – taky miliardář přicházející z byznysu – změnil New York. Nebo jako starosta Londýna Boris Johnson, bývalý bulvární novinář zvyklý nazývat věci pravými jmény, změnil Londýn. Představuju si to tak, že Babiš dá do pořádku státní finance, zavede ve státní správě to, co v byznysu už dávno platí – tedy důsledné hlídání provozních nákladů a rozumné rozdělování státních zakázek. A pak přenechá místo dalším. Politika takové lidi zvenčí potřebuje.
ZUZANA KUBÁTOVÁ
