Inside Sport - Zhruba 400 milionů korun, tak čeští sportovci odhadují sumu, kterou by do jejich prázdnotou dunících pokladen měla ročně přihrát novela zákona o loteriích, kterou už podepsal i prezident Miloš Zeman.
Český sport se stále vzpamatovává z klinické smrti, do níž z hlediska svého financování upadl zejména po krachu Sazky a následné ztrátě vlastnických práv na tento loterijní gigant.
Další špatnou zprávou bylo pro sportovce na konci roku 2011 přijetí loterijního zákona, který ukončil letitou praxi, že hazardní firmy místo klasického zdanění výtěžku podporovaly takzvané veřejně prospěšné účely, tedy sport, kulturu, charitu a podobně. „Tím jsme přišli o 2,5 miliardy," říká Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru.
Letos se podařilo prolobbovat a přijmout novelu tohoto loterijního zákona, která sportu pootevřela zase alespoň malá dvířka k hazardním výtěžkům.
Počítají se třemi miliardami z rozpočtu
S platností od 1. 1. 2014 bude platit, že firmy provozující kurzové sázky či loterie, patří sem tedy například i Sazka, smějí pět procent toho, co by jinak odvedly jako daně, nasměrovat místo na berní úřad raději do pokladny Českého olympijského výboru, a to formou peněžitého daru.
„Pokud se podíváme na dosavadní daňovou výtěžnost, dalo by se počítat s částkou 400-450 milionů. Neočekávám ovšem, že se domluvíme se všemi sázkovými kancelářemi, takže reálně vidím ten možný přínos mezi 300 až 400 miliony korun," kalkuluje Kejval.
Upozorňuje také na to, že v prvním roce platnosti novely by první peníze přišly až s kvartálním zpožděním, jinými slovy: v roce 2014 by sport dostal jen tři čtvrtiny této sumy. Navíc se řeší, zda se peníze, které by takto sportovci získali, budou ještě nějak danit.
Kejval vedle tohoto příjmu počítá i s tím, že dotace na sport zasílaná v rámci rozdělování státního rozpočtu z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, by se měla fixovat na 3 miliardách korun.
„Předtím to bylo 2,2 miliardy, pak jsme vybojovali 800 milionů kompenzaci za ztrátu, již nám způsobil loterijní zákon - a tu kompenzaci se nám po velkém boji podařilo udržet i pro rok 2013. Teď máme zprávy, že se i směrem ke státnímu rozpočtu 2014 počítá se 3 miliardami korun," potěšilo Kejvala.
Kejval: Všechno bude na internetu
Peníze zasílané sázkovými kancelářemi a loterijními firmami by tedy sportu měly umožnit, aby se mu dýchalo lépe než dosud, jsou to peníze, o které se dosavadní příjmy sportovního prostředí navýší. V ČOV teď hledají mechanismy, jak tyto peníze co nejlépe vyinkasovat - a hlavně, jak je potom přerozdělit nebo s nimi hospodařit.
Už probíhají jednání se sázkovými kancelářemi a loterijními firmami. „Chceme s nimi v tomto smyslu podepsat příslušná memoranda. Obecně se dá říct, že se snažíme sportu zpět získat společenskou důvěru, kterou si pokazil v případech jako Sazka a podobně. Je pro nás neskutečně důležité, aby vše bylo vrcholně transparentní a nevznikla ani nejmenší pochybnost o tom, že se něco pohybuje mimo literu nebo duch zákona," zdůrazňuje Kejval.
Představuje si, že veškeré účetnictví bude volně dostupné na internetu. „Tam bude každá koruna. Co máme přislíbeno, co jsme získali, jak jsme to rozdělili, chceme, aby vše bylo pod maximální veřejnou kontrolou," zdůrazňuje šéf olympijského výboru.
Speciální komise ČOV, v níž zasedají zástupci všech důležitých složek českého sportu, už začíná hledat klíč k rozdělování peněz. „Tu komisi vede místopředseda ČOV pro finance a zároveň šéf atletického svazu Libor Varhaník," zdůrazňuje Kejval. „Jsou tam šéfové největších svazů, tedy fotbalu a ledního hokeje, tedy Miroslav Pelta a Tomáš Král, starostka Sokola Hana Moučková, Zdeněk Ertl za technické sporty, Jaroslav Pollert od kanoistů za ty menší, florbalista Filip Šuman za neolympijské… Cílem bude, aby se ty peníze dostaly zejména k mládeži."
Do sportovního prostředí by takto podle Kejvala měla být rozdělena drtivá většina peněz, počítá se ovšem i s jistou tvorbou rezerv.
Do obcí z hazardu přiteklo 5,85 miliardy
„Získané peníze chceme každopádně používat účelně, získávat skrze ně pro naše projekty i další subjekty," líčí Kejval. A dává příklad: „Přijdeme třeba na Liberecký kraj a řekneme: Co říkáte tomuhle projektu? My bychom do něj vložili 100 000 korun, vy nám k tomu dejte 200 000 a můžeme udělat spoustu dobrých věcí. S nataženou rukou tam chodí spousta lidí, ale tahle forma spolupráce by vše mohla posunout někam jinam," míní Kejval.
„Když nás na příslušném úřadě odmítnou, můžeme pak jít do redakce regionálních novin a zdůraznit tam: Vidíte, chtěli jsme do tohoto regionu na rozvoj sportu investovat 100 000 korun, ale s vašimi politiky jsme se nedohodli."
Hlavními příjemci odváděných výtěžků z hazardu každopádně zůstanou státní pokladna a obce. Z hracích automatů jde pětina státu a 80 % obcím, z loterií bere stát 70 %, obce potom takřka třetinu. I tyhle peníze hodlají sportovci nadále atakovat. Z výtěžků hazardního zákona se odvedla daň 7,683 miliardy korun. „A obce z toho dostaly 5,85 miliardy," tohle má Kejval spočítáno dobře.
„Máme se Sdružením měst a obcí podepsané memorandum, že třetinu peněz, které takto nově radnice získávají, by měly v rámci svých rozpočtů směřovat do sportu. Někde se to daří víc, někde výrazně méně, komplexní statistiku v tomto ohledu nemáme. Ale když jsme třeba s Ondrou Synkem (stříbrným veslařem z OH v Londýně) navštívili radnici v jeho rodném Brandýse, řekli nám, že musí hlavně vydláždit náměstí," vzpomíná Kejval na hořkou chvilku.
Luděk Mádl
