Byznys – Miliardář David Beran, někdejší spolumajitel Vítkovic, už před lety fatálně prohrál svůj boj s Janem Světlíkem o tuto strojírenskou skupinu. Mrzet ho to ale nemusí: Skupině Profireal Group, díky níž se Beran dál řadí mezi nejbohatší Čechy, zjevně svědčí krize. Vyvolává totiž zvýšený zájem o nebankovní půjčky, což je po ztrátě Vítkovic hlavní Beranova doména.
Beranův Profireal, jehož dceřiné firmy poskytují půjčky a obchodují s pohledávkami v Česku, na Slovensku, v Polsku a Bulharsku, prudce roste a expanduje. Letos čeká další skok, právě rozjíždí novou dceřinou firmu v Rusku.
„Jak v Česku, tak v ostatních zemích, kde působíme, jsme se loni dostali na rekordní hodnoty,“ pochvaluje si Beran. Objem poskytnutých půjček se v jeho skupině loni přiblížil osmi miliardám korun. Nejvíc peněz má Profireal napůjčovaných v Polsku – v přepočtu 2,8 miliardy korun. Obrovský polský trh také jeho podnikání nejvíc táhne, loni tu stouply obchody Profirealu o 61 procent. Celkově zaznamenala skupina v půjčkách na svých čtyřech hlavních teritoriích růst o 37 procent.
Loňský zisk skupiny ještě není znám. Podle Beranova klíčového manažera, ředitele Profirealu Davida Choura, byl však zhruba o čtvrtinu vyšší než předloni. A v roce 2012 skupina vydělala téměř 11 milionů eur (přes 280 milionů korun) čistého.
Atak veden z Petrohradu
Na další růst je už zaděláno. Prvního února naostro odstartuje nová ruská pobočka Profirealu, jejíž vznik Beran financoval napůl s finanční skupinou J&T. „Půjčky začínáme poskytovat nejprve v Petrohradské oblasti, po půl až tři čtvrtě roce testovacího provozu, jakmile doladíme ruský obchodní model, rozjedeme tento byznys naplno,“ říká David Chour.
Cílem Profirealu je dostat se do pěti let mezi největší nebankovní poskytovatele půjček v Rusku. „Rádi bychom napodobili úspěch skupiny Home Credit Petra Kellnera,“ připouští Chour. Home Credit, který se na ruském trhu stal lídrem trhu spotřebitelských půjček, má však v Rusku status banky, soutěží tedy v jiném segmentu než Profireal. Tomu v jeho kategorii, tedy mezi nebankovními hráči, konkurují jen místní firmy. Ty nemají sílu a hlavně zkušenost Beranovy skupiny.
Nová ruská firma Profirealu a J&T, nazvaná PGJT, sídlí v Petrohradě. Expanzi řídí 15členný mezinárodní tým, jehož šéfem je Nikolaj Kolev – bývalý šéf bulharské dcery Profirealu, který má hlavní zásluhu na výsledcích a pozici bulharské pobočky skupiny.
Profireal jde do Ruska se specifickým obchodním modelem. „Budeme přinejmenším zpočátku opatrnější, půjčky budeme poskytovat v nižším objemu a na kratší dobu než například v Česku,“ vysvětluje Chour.
Turecko? Spíš Amerika
Beran chce v příštích letech otevírat každý rok novu zahraniční filiálku. Loni šéfové Profirealu zvažovali, že dalším novým trhem po Rusku by mohlo být Turecko. Volba ale možná padne na jinou zemi. „Zpracovali jsme si studii tureckého trhu. Došli jsme k tomu, že tam je problémem silná státní regulace v našem oboru. Zvažujeme proto i další varianty,“ dodává ředitel. Finální rozhodnutí o dalším směru expanze by mělo padnout do léta.
Každopádně už teď je jasné, že nepůjde o Evropu. „Zkoumáme především Mexiko, kde je činný náš hlavní rival, skupina Provident Financial. Díváme se na Argentinu, Brazílii. A také na Čínu, Indii, Indonésii a Vietnam. Nezastírám, že i v tom nás inspiruje Kellnerova PPF,“ vysvětluje Chour.
Každopádně podle ředitele platí, že by se Profireal měl v příštím roce pustit na další nové zahraniční teritorium, které slibuje větší růst i vyšší zisky než střední Evropa. V úvahu pro další postup přicházejí podle Choura pouze země s populací vyšší než 10 milionů. Západní Evropu přitom vylučuje kvůli „příliš přísné regulaci“, Ukrajina či Kazachstán jsou zase „příliš rizikové“.
Profidebt na prodej
Beran se v budoucnu chce soustředit pouze na jednu ze dvou činností, na nichž jeho finanční skupina vyrostla, pouze na spotřebitelské půjčky. Divize Profidebt, která provozuje obchod s pohledávkami, jejich vymáhání a správu, je už pár měsíců na prodej.
„Jsme teď v exkluzivním jednání už jen s jediným zájemcem, ten je ze zahraničí. Pokud se domluvíme, mohli bychom transakci uzavřít do měsíce,“ říká Chour. Od prodeje Profidebtu čeká výnos v řádu stovek milionů korun, výtěžek chce využít právě na růst byznysu s půjčkami.
Strojírenství: uzavřená etapa
Beran patřil v roce 2003 mezi privatizátory strojírenské skupiny Vítkovice, skupinu kupoval spolu s průmyslníkem Janem Světlíkem a svým tehdejším partnerem Petrem Novotným. Se Světlíkem do té doby měli dobré vztahy, už před koupí Vítkovic financovali jeho předchozí aktivity. Dva roky po privatizaci Vítkovic se dostali Beran a Novotný se Světlíkem do sporů o řízení skupiny. Pokusili se pak za jeho zády prodat své podíly Vítkovic miliardáři Karlu Komárkovi, spustili tím ale více než osm let se táhnoucí soudní martyrium, během něhož Beran přišel u soudů o většinu vítkovického majetku v hodnotě několika miliard korun.
Dnes považuje tuto svou životní etapu za uzavřenou, i když u soudu ve Štrasburku dobíhá ještě jeho poslední žaloba, jíž se snaží zvrátit prohru. V Česku se soudí u Nejvyššího soudu už jen o vydání svých vítkovických akcií, léta uložených v soudní úschově, do Světlíkových rukou. Světlíkova práva na původně 45procentní Beranův vítkovický podíl, který se během let soudních bitev smrskl na čtvrtinu původní hodnoty, však před tím potvrdila řada nižších soudních instancí, takže jsou Beranovy šance na zvrat už jen teoretické.
Zájem o plyn
Ztráta Vítkovic Berana přebolela zřejmě i díky výnosům splátkového byznysu. Peníze vydělané půjčkami a obchodem s pohledávkami investuje z větší části do rozvoje Profirealu, nesoustředí se ale stoprocentně jen na finanční služby.
Skupina má kromě půjčkové a pohledávkové divize také třetí „nohu“, divizi Profi Investment, zaměřenou na nové investiční projekty mimo hlavní obor. Berana zajímá například těžařský byznys. Profireal kvůli tomu v Rusku založil zcela novou dceřinou firmu Profi Explore Tyumen.
Zuzana Kubátová
