Zahraničí - Španělská fotbalová reprezentace zítra vyběhne v Doněcku k semifinálovému zápasu evropského šampionátu proti jedenáctce souseda z Portugalska a tváře Španělů se možná na jeden večer zase rozjasní.
Fotbal je ve velmi špatných ekonomických časech pro zemi příjemné rozptýlení. Zatímco na trávníku je Španělsko už čtyři roky téměř neporazitelné, jeho ekonomika - čtvrtá největší v eurozóně - inkasuje jeden úder za druhým.
Musí se škrtat výdaje, skoro každý čtvrtý dospělý Španěl je bez práce, na záchranu bankovního sektoru si Španělé musí v EU půjčit desítky miliard eur, hospodářství prochází už druhou recesí během tří let a začínají se bouřit horníci, že toho mají dost.
Mladí Španělé s vysokoškolskými tituly jezdí vydělávat například do Německa nebo Británie, ale berou tam zavděk i nekvalifikovanou prací.
Za této situace je velmi paradoxní, že španělská metropole Madrid se stále uchází o pořádání olympijských her v roce2020 av konkurenci Istanbulu a Tokia má stále šanci vyhrát (Mezinárodní olympijský výbor rozhodne o vítězi příští rok v září).
„Tahle země teď není ve stavu něco takového podnikat. Budeme zachraňovat naše banky a pak možná celou ekonomiku. Je nezodpovědné, že politici v tomto šílenství (olympijské kandidatuře) pokračují,“ píše známý bloger Diego Casado.
Zastánci kandidatury sice tvrdí, že to může ekonomiku znovu „nakopnout“ a celé Španělsko postavit na nohy. Zároveň ale organizátoři dodávají, že devadesát procent sportovišť a osmdesát procent infrastruktury je v zásadě hotových. Takže o vytvoření závratného počtu pracovních míst by se asi nejednalo.
Organizátoři zatím ani nezveřejnili částku, na kterou by olympiáda Madrid a zemi přišla. Prý by to ale bylo méně než 14 miliard dolarů, které vynaložil na letošní hry Londýn.
Vypadá to, že Mezinárodní olympijský výbor se rovněž pozastavuje nad tím, jak by si zraněná španělská ekonomika s olympiádou poradila. Ve své nedávné zprávě konstatuje, že „situaci španělské ekonomiky musí být věnována patřičná pozornost“.
Španělská ekonomika se má podle předpovědí vrátit k růstu až v roce 2014, ale příliš rychlé snižování rozpočtového deficitu ji může ještě více oslabit.
Letní OH pořádala v roce 1992 Barcelona. Město se tím výrazně proměnilo k lepšímu, ale zisk činil jen pět milionů dolarů. A Atény v roce 2004 na olympiádě prodělaly.
Za pozornost stojí fakt, že další země v problémech – Itálie – olympijskou kandidaturu Říma na rok 2020 z finančních důvodů stáhla. A to je na tom Itálie proti Španělsku pořád výrazně lépe.
Možná si teď mnozí Španělé říkají, jaké měli štěstí, že jim Světová fotbalová federace loni nepřidělila fotbalové mistrovství světa 2018, které chtěli pořádat společně s Portugalskem, a dala přednost Rusku.
