Seriál - Nejlepší podmínky ke klidnému životu jsou ve městech, kde se lidé dokážou bránit investičním záměrům svých radnic. Taková je přinejmenším zkušenost obyvatel západočeské metropole Plzně, která se v posledních letech dokáže nejlépe bránit rozdělování na chudé a bohaté čtvrti, které v několika městech republiky popisuje tento týden Insider.
Plzeňané zakázali v lednovém referendu stavbu nákupního střediska Corso přímo v městském centru na Americké ulici. „Plzeň se stala prvním velkým městem s úspěšným místním referendem,“ ocenil výsledky člen Strany zelených Martin Marek, který referendum prosazoval. Podpořil ho bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS.
Už třináct let také v Plzni brání občanská sdružení v místní čtvrti Roudná průtahu, který by zničil jejich čtvrť. „Odborníci považují průtah za nepotřebný,“ tvrdí mluvčí odpůrců, výtvarník Pavel Denk. Také do boje za Roudnou se pustili parlamentní politici, například šéf Věcí veřejných Vít Bárta.
Největší plzeňskou stavbou se proto stala první část západního silničního okruhu mezi sídlištěm Zadní Skvrňany a předměstím Křimice, kterou loni v září zahájili hejtman Milan Chovanec (ČSSD) a primátor Martin Baxa (ODS). „Na obchvat město čeká toužebně několik let,“ prohlásil Chovanec a lidé ze sídliště tehdy neprotestovali.
Bohatí nechtějí stavět
Dvě neúspěšné a jedna zahájená stavba získaly v lednových prezidentských volbách politickou ilustraci. V Roudné se nestaví a místní občané volili v rámci celé Plzně nejčastěji pravicového kandidáta Schwarzenberga.
Sto metrů od sídliště Zadní Skvrňany vzniká obchvat a lidé tu nejčastěji volili levicového vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana.
Nepočítaje Roudnou a vilové čtvrti na jihovýchodním okraji města, volili Schwarzenberga nejčastěji v městském centru. Nepočítaje čtyři plzeňská sídliště, volili Zemana nejčastěji v Křimicích, které rovněž stavbou obchvatu utrpí.
Průzkum společnosti STEM ukázal, že pravicové strany volí spíše bohatší a spokojení, levici častěji chudší a nespokojení lidé. Například loni v říjnu se považovala necelá čtvrtina voličů ODS a TOP 09 za chudé, z příznivců ČSSD a KSČM víc než polovina.
Investiční záměry s podporou plzeňské radnice tedy procházejí v chudých levicových čtvrtích, v bohatších pravicových obvodech se jim lidé dokážou bránit. Investicemi se navíc propast prohlubuje. Nové silnice a obchodní centra zhoršují životní prostředí ve svém okolí a bohatší lidé se z postižených městských částí stěhují.
Třináct let proti průtahu
Po konfliktu v plzeňském centru, kde občané vyhráli nad radnicí, se hlavní spor přesunul do Roudné. Dříve chudá dělnická čtvrť u řeky Mže trpí povodněmi, a proto se v ní po válce nestavělo. Zachovala se starší zástavba, která obvykle nepřekračuje dvě patra. Bývalá zahrádkářská kolonie nad Roudnou se stala místem ideálního bydlení v přírodě a přitom nedaleko městského centra.
To se má změnit podle autorů územního plánu z roku 1995, kteří středem roudenského katastru nakreslili silniční průtah spojující s plzeňským centrem sídliště Lochotín a Košutka, kde žije 60 tisíc obyvatel.
Sídliště vznikla v dobách komunismu a jediné dopravní spojení s okolním světem zajišťuje čtyřpruhová Karlovarská třída s tramvajovou linkou.
„Stačí, že dojde k jedné nehodě, a doprava z Lochotína do centra je zablokována,“ upozorňuje na nezbytnost nové trasy náměstek primátora Petr Rund. Proto je i nadále příznivcem plánu na druhou silnici z Lochotína do středu města, která by vedla přes Roudnou a vyžadovala by postavit nový most přes Mži.
Tento plán se však nedaří uskutečnit, i když se radnice snaží od roku 2000. „Podařilo se nám prosadit vypracování studie o vlivu na životní prostředí EIA. Ukázala, že silnice překračuje přípustné hranice hlučnosti,“ připomíná hlavní úspěch občanských sdružení výtvarník Denk.
Radnice však v roce 2010 změnila projekt, který už povolení EIA získal. „Teď poběží rok územní řízení, další dva roky stavební řízení a pak by se mohlo začít stavět,“ plánuje náměstek Rund.
Rudý trojúhelník
Ještě v roce 2006 bylo největší plzeňské sídliště Lochotín nejlevicovější částí města. O primát přišlo při prezidentské volbě, kdy ho předstihly Zadní Skvrňany. I když jsou součástí pravicové Plzně, vyhrál zde Zeman nad Schwarzenbergem o dvanáct procent.
Skvrňany jsou od okolí izolovány ještě důkladněji než Lochotín. Od severovýchodu i jihovýchodu rámují panelovou zástavbu železniční trati do Chebu a Domažlic, přístup k zeleni byl na západě, kde občané vybudovali zahrádky, hřiště a kynologické cvičiště. Zahrádky teď ustoupí obchvatu, který by měl do konce desetiletí spojit Lochotín s nákupním centrem a průmyslovou zónou Borská Pole v západní části města. Dvoupruhová silnice sto metrů za posledními paneláky bude odhlučněna dvoumetrovým valem. Radnice plánuje rozšíření na čtyři pruhy.
Po dokončení obchvatu zůstanou Skvrňany ostrovem odděleným od okolí velkými dopravními tahy. Přesto tamní obyvatelé proti stavbě neprotestovali a hejtman Chovanec mohl obchvat s klidným svědomím označit za „toužebně očekávanou stavbu“.
Protesty začaly až po zahájení stavby letos v březnu, když stavbaři začali na trase obchvatu kácet stromy.
Rozum jako zbraň
Občanská iniciativa Plzeňáci zlikvidovala plán na obchodní galerii Corso v centru města připomínkou širších vztahů. „Obchodní centra stahují lidi z ulic, přitahují další dopravu a po zavírací době se stávají velkým mrtvým monolitem. Plzeň už má svou Plazu, na které si mohla ‚přínos‘ takových staveb pro oživení okolí dostatečně uvědomit,“ popsal jeden z hlavních argumentů, které v Plzni zabraly, historik Tomáš Bernhardt.
Stejně chtějí spoluobčany přesvědčit také iniciativy z Roudné. „Průtah Roudná nepomůže ani občanům Lochotína,“ tvrdí Pavel Denk, podle kterého je nesmysl, aby obě spojení sídliště se světem procházela „obrazně řečeno přes centrální náměstí“.
Lepší variantou je tzv. východní obchvat, který přivede dopravu z Lochotína k již vybudovanému mostu přes Mži v Jateční ulici. Největší sídliště by s východní částí města spojila trasa, která by nevedla přes obydlené oblasti, ale z větší části přes průmyslovou zónu.
Tento výklad podporuje také bývalý ministr dopravy Bárta. „Trasa přes Jateční ulici je plnohodnotným řešením propojení Lochotína s ostatními částmi města,“ potvrzuje a dodává: „Centrum by se mělo zklidňovat po vzoru všech evropských měst, doprava se tedy musí odsunout na okraj.“
S takovým výkladem náměstek Rund nesouhlasí. Město podle něho nemá na východní obchvat peníze. „A státní investice se nedočkáme nejméně do roku 2025,“ upozorňuje náměstek na finanční problémy státního Ředitelství silnic a dálnic.
Petr Holub
